Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Značení autobaterií: Pozor na správnou normu a typ

Foto: Dalibor Žák
4. 5. 2020

Doba, kdy jsme nemuseli na autobaterii celé roky ani pomyslet, je dávno pryč. Moderní vozy se složitou elektronikou, variabilním dobíjením a systémem stop/start kladou na akumulátory obrovské nároky. A někteří z nás musí baterii měnit dokonce každé dva až tři roky, a to i tehdy, když auto používají pravidelně. Rozhodně už neplatí, že když auto jezdí, baterie se neustále dobře dobíjí.

Článek

Jistě, dlouhodobé odstavení auta bateriím rozhodně neprospívá, zvláště v moderních vozech, které uskladňujeme na zimu s nedostatečně nabitou baterií. Ale o tom, jak udržovat auto nabité, bychom si mohli napsat jindy, protože je i několik typů nabíječek a způsobů, jak se o akumulátor starat.

Když už tedy přijde doba, kdy bude nutné akumulátor vyměnit, musíte samozřejmě koupit ten správný a vhodný pro vaše auto. Typů je obrovské množství, mají různé rozměry a parametry. Tak si zkusme aspoň stručně vysvětlit, jak se autobaterie značí a jak vybrat tu správnou.

Základní značení autobaterií

Základní označení informuje o napětí akumulátoru, jeho kapacitě a startovacím proudu. Vezmeme si tedy nějaký příklad. Když vynecháme všechna ta marketingová označení, tak byste měli hledat cedulku s označením například: 12V 54Ah 530A(EN).

Foto: Dalibor Žák

Některé starší baterie udávají obě normy pro hodnotu startovacího proudu. Ty novější už většinou jen dle normy EN

Co z toho můžeme vyčíst? 12V je označení dvanáctivoltového napětí, které je dnes u osobních aut nejběžnější. Následující číslo 54 Ah značí kapacitu v ampérhodinách. Číslo 54 znamená, že baterie je schopná dodávat proud 1 A po dobu 54 hodin. Nebo také proud 54 A po dobu 1 hodiny (rozsvícená světla o celkovém výkonu přes 150 W budou brát přes 12 A, takže takovou baterii vytlučou rychle). Číslo 530 A označuje startovací proud, a to EN normu, podle které se startovací proud měřil.

Norma EN určuje měření proudu při teplotě -18°C po dobu deseti sekund s poklesem napětí na 7,5 V. Starší norma DIN měřila proud při stejné teplotě, ale po dobu 30 sekund s poklesem napětí na 9 V. Starší norma je tedy přísnější a je to i vidět při značení baterií. Zatímco dle normy EN může mít baterie startovací proud 680 A, dle normy DIN třeba jen 400 A. Ideální je, pokud jsou na baterii obě normy uvedeny.

To už je první údaj, který pro vás už může být důležitý, protože jestli máte starší typ auta, ještě může mít ty parametry určované dle starší normy. Pokud byste koupili baterii s nízkým startovacím proudem, vůbec vám auto nenaskočí.

Rozměry autobaterií a dalších údaje

Dále bývá na autobateriích uveden jejich rozměr, který je rovněž důležitý. Menší baterie může v autě cestovat sem a tam, příliš velká se tam zase vůbec nevejde. S rozměry souvisí i další údaj - průměr kolíků pólů. Většina aut na evropském trhu používá univerzální průměry 19,5 mm pro kladný pól a 17,9 pro záporný. Některé asijské značky (ale prodávané i u nás) mají menší kolíky s průměrem 14,7 a 13,1 mm. Ještě se u baterií udává typ uchycení, nejčastěji B00 či B13.

Foto: Dalibor Žák

Vedle základního značení se pak uvádějí zpravidla už jen rozměry, ale někdy ani to ne. Typ uchycení, umístění pólů či průměr kolíků si musíte zjistit dopředu a správně objednávat

A to stále není všechno. Ještě se baterie liší podle umístění kladného pólu (na evropském trhu je plus nejčastěji vpravo) a říká se jim pravá nebo levá. Značí se to i číslem, pravá baterie žádným nebo nulou, levá se značí jedničkou. To je často velmi důležité, protože auta nemívají kabely dostatečně ohebné a dlouhé, takže pak se s nimi nedá kolem baterie „kouzlit“. Většina baterií se vyrábí v oboustranném provedení, takže nemějte strach, že byste na své auto tu správnou nesehnali.

Dále se baterie značí ještě podle typu použitého elektrolytu a konstrukce. Najít na nich také můžete značky jako AGM, GEL či EFB, případně označení stop/start či jiné. Určují použití baterie, ale také konstrukci.

Bezúdržbová autobaterie? Ne tak docela

Klasická „zaplavená“ autobaterie je dnes obvykle bezúdržbová a nemá okénka pro dolévání destilované vody volně přístupná. Ono se k nim dostat dá, ale to je spíše práce pro servis a vás s tím už nikdo otravovat nechce. Hlavně to modernější konstrukce baterií tolik nevyžaduje. Přesto taková baterie není vhodná do vozů se stop/startem a aktivním variabilním dobíjením.

Foto: Dalibor Žák

Ačkoli jsou běžné baterie dnes už považovány za bezúdržbové, stále se dají odmontovat zátky, kontrolovat hladina elektrolytu a případně dolít. Ale to vás zajímat nemusí, to je spíše práce pro servisy

Hlavně pro vozidla se systémy stop/start se používají baterie s označením EFB. Toto označení má zaručit, že je baterie odolnější proti cyklickému vysokému zatěžování. Technicky jde vlastně o bytelnější klasický zalitý akumulátor s většími deskami. Ovšem na regenerační nabíjení se moc nehodí, na to je vhodnější technicky složitější (a také často dražší) baterie AGM.

AGM je zkratka Absorbed Glass Mat a zjednodušeně jde o „bezúdržbovou“ baterii s ochranou proti vytečení elektrolytu, která používá separátor ze skelného mikrovlákna. Nedochází v ní ke zkratům a netrpí tak často na samovybíjení. Je vhodná pro vozy s variabilním dobíjením.

Baterie označená GEL používá proti AGM jiný elektrolyt, jedná se o křemičitý gel (proto se jim často říká „gelové baterie“). Jsou méně citlivé na vysoké teploty a netrpí tolik na samovybíjení. Gelové baterie se hodně používají u motocyklů.

Těch symbolů a písmenek ještě může být celá řada, ale často se jen jedná o jiná marketingová označení a zkratky jako HD (heavy duty), MF (maintenance free) a podobně jsou spíše lákadlem pro zákazníky než přesným vyjádřením vlastností. Pro zákazníka je každopádně důležité to základní značení napětí, kapacity a hlavně startovacího proudu. A pak konstrukce podle toho, jestli mají stop/start a variabilní dobíjení nebo ne.

Kdy je baterie nabitá?

Pro 100% nabitou baterii většinou platí, že má změřené napětí přes 12,9 V. Pak se ale nedá říci, že baterie nabitá z poloviny bude mít něco málo přes 6 V. Pokud baterii měříte a ukáže vám 12,6 V, znamená to, že je nabitá tak ze 75 %. Baterie nabitá na 50 % ukáže zhruba 12,4 V a už je to na hraně. Vybitá baterie neschopná startovat ukáže na voltmetru 11,9 V. Jen zátěžové baterie EFB a AGM zvládnou auto startovat i s napětím třeba jen 12,1 V.

Foto: Shutterstock

Dlouhodobé vybití baterii dokáže zničit. A i když auto chytne třeba přes kabely a vy pojedete, tak pak nemusíte znovu nastartovat

Obecně platí, že by klidové napětí nezatížené klasické baterie nemělo dlouhodobě klesnout pod 12,5 V. Opakované vybíjení pod 12,2 V často způsobí nevratné poškození akumulátoru, kdy se již začne rozpadávat aktivní hmota desek.

Pokud musíte baterii nabíjet, lepší je k tomu používat v motoru určené „kolíky“, které se používají na startování přes kabely. Proud totiž teče přes řídící jednotku a auto pak ví, že dostává „šťávu“ odjinud. Je to hodně zjednodušená formulace, ale rozhodně je lepší auto nabíjet takto než přímo na kolíky baterie. To dělejte jen tehdy, pokud baterii z auta, například na zimu, vyndáváte.

Co dělat po nákupu nové baterie? 

U moderních aut to ale s výměnou není tak jednoduché, protože často nestačí jen baterii vyměnit za jinou. Musíte autu rovněž přes diagnostiku říct, že dostalo novou baterii. Jsou na to servisní postupy a někdy to trvá i několik hodin, kdy se auto v servisu „učí“ s novou baterií pracovat. Říká se tomu, že je potřeba baterii v diagnostice vozu registrovat.

Proto je dnes už většinou lepší svěřit výměnu akumulátoru odbornému servisu. Ne snad, že byste to svépomocí s běžným nářadím a trochou šikovnosti nesvedli, ale bohužel už jsou moderní auta tak složitá, že se člověk musí ještě hrabat v diagnostice, aby vůbec auto o baterii vědělo a nezničilo hned tu novou.

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.