Hlavní obsah

Mercedes-Benz W124: S nestárnoucí hvězdou na kapotě

Foto: Mercedes-Benz

Mercedes-Benz W124 dal jméno pozdější třídě E a stal se rovněž jedním z modelů, který pomohl značce s renomé výrobce spolehlivých a bezpečných vozů

Když zavzpomínáte na opravdu úspěšná, fortelně postavená auta, na která nachází pochvalná slova skoro každý, nemůže mezi nimi chybět legendární sedan ze Stuttgartu. Spoustu z vás jistě jednou v životě svezl jako taxík, někteří jste ho měli jako první porevoluční pořádné auto, které jste doma hýčkali leštěnkou a flanelovým hadříkem. Jiní ho znáte alespoň z vyprávění. Za jedenáct let své výrobní éry si našlo takřka tři miliony spokojených majitelů.

Článek

Příliš barvitých vzpomínek na hranatý Mercedes s nezničitelnou pověstí přeci jen nemám. Když jsem byl malý kluk, jezdíval k nám občas jeden vzdálený příbuzný z Německa se svým tehdy služebním kombíkem W124 300 diesel a já okolo auta nadšeně pobíhal.

Uvnitř bylo tak měkce polstrované, při jízdě panovalo nesmírné ticho a dalo se s ním dosahovat rychlostí blížících se poslední cifře uvedené na rychloměru. To se zkrátka o naší tehdejší Škodovce 105L říci vážně nemohlo. Její tachometr značky PAL sice končil na sto osmdesátce, ale v táhlém kopci široké státovky byl velký problém udržet div ne devadesátku.

Od té doby jsem se s Mercedesem generace W124 setkal ještě mnohokrát. Naposledy na jedné služební cestě v Řecku, kde nás v jednom nablýskaném exempláři s pětiválcovým dieselem pod kapotou vozil hotelový taxikář. Dobrých aut si dokážou vážit i horkokrevní jižané. A onen pán měl velkou radost, když jsem si s ním o jeho autě vždy ráno cestou do kanceláře popovídal a pochválil mu jej.

„Víte, taková auta se už dneska nevyrábějí,“ zaznělo nejednou v dřevem vykládané kabině, kde voněla čistá a voskem ošetřená kvalitní kůže sedadel. S novým éčkem však dnes začínajícího veterána srovnávat nebudu. Nemělo by to smysl. Dnes jsou potřeby většiny lidí zcela jiné a od automobilu vyžadují věci, které tento starý „děda“ s hrdou třícípou hvězdou na kapotě neumí. Zvládá však dodnes nonšalantně, příjemně, poklidně a v tichosti přepravovat posádku z místa A do místa B a s důslednou údržbou vydrží jezdit takřka neomezeně dlouho. To se těm dnešním automobilům asi věru nepovede.

Foto: Mercedes-Benz

Prodával se nejprve jako sedan, kombi označované jako T přibylo hned v roce 1985 a o dva roky později se představilo elegantní kupé s bezrámovými okny dveří

Mnohá technologická prvenství

Představte si, že v roce 1984 vyjel z bran továren Mercedesu zbrusu nový vůz, který měl aerodynamický odpor vzduchu lepší než drtivá většina dosud známých sportovních vozů. Volant měl na místě řidiče na přání Airbag a široká paleta motorů čítala víc, než byste mohli spočítat na prstech obou rukou. Použitá technologie měla širokou škálu. Od jednoduchého karburátoru Pierburg v základním provedení 200 až po sofistikovaný šestiválcový turbodiesel, který už tehdy uměl upalovat přes 200 km/h.

Design Mercedesu W124 byl elegantní a nadčasový. Měl zdánlivě hranaté, ale vzadu na víku kufru záměrně zploštělé kontury tak, aby dosáhl ve větrném tunelu nízkého součinitele odporu vzduchu Cd 0,29. Zkrátka design se pod vedením mistra Bruna Sacca velmi povedl. A dnes, s odstupem pětatřiceti let, můžeme říci, že byl nadčasový.

Foto: Mercedes-Benz

W124 byl prvním automobilem na světě, který zvládl úspěšně absolvovat i náročné crash testy s čelním nárazem levou přední části do pevné překážky, v konkrétním případě do nákladního vozu

V následujícím roce 1985 bylo možné objednat karoserii kombi, která měla odpružení vzadu s automatickým vyrovnáváním světlé výšky. On byl vůbec celý podvozek Mercedesu W124 na svou dobu pokrokový. Vpředu konstruktéři zvolili nezávislé zavěšení s dvojicí lichoběžníkových ramen pro skvělou kontrolu a kontakt kol s vozovkou, vzadu byl víceprvkový typ zavěšení. Způsob ovládání se oproti konzervativnímu předchůdci dramaticky změnil, a nové auto tak bylo stabilní ve vysoké rychlosti i agilní v zatáčkách. Možná jen maticový typ řízení s oběžnými kuličkami a poměrně dlouhým převodem sportovní dojem z jízdy nepodtrhuje.

Foto: Mercedes-Benz

Označení 4 Matic vzadu na víku kufru znamená, že tenhle mercedes se nezalekne ani prudkého zasněženého kopce

A výčet inovací rozhodně nekončí. Zejména s modelovým ročníkem 1986 se rozšířil příplatkový systém pohonu všech kol 4 Matic, který byl nejprve výhradně určený pro šestiválcové motorizace. Byl za tučný příplatek dvanácti tisíc německých marek. Pro vaši představu, za tuhle cenu jste mohli mít tehdy takřka zbrusu nový Opel Corsa.

Systém pracoval automaticky a díky dvojici spojek, mezinápravového a předního diferenciálu přenášel výkon buď jen na zadní kola, nebo na všechna, navíc v různých poměrech. Prokluz kol byl zaznamenán přes čidla ABS a spojka přenesla skrze přední diferenciál ukrytý v olejové vaně 35 % výkonu na přední kola. Systém měl uzamykatelný zadní i střední diferenciál a dokázal na povrchu s nejnižší adhezí rozdělit sílu rovnoměrně mezi všechna kola. Vyvíjela ho pro Mercedes firma Steyr-Puch, společnost, kde se předtím již nějaké ty roky montovaly terénní Mercedesy třídy G.

Foto: Mercedes-Benz

Porovnání modelové nabídky osobních vozů Mercedes-Benz v roce 1984: Vlevo model 190 (W201), uprostřed W124 a vpravo si všimněte o dost širšího a většího vozu třídy S (W126)

Každý rok zkrátka přinášel ve vývoji modelu W124 nějakou tu zajímavou inovaci. Třícestný katalyzátor se stal součástí sériové výbavy všech aut, rozrůstaly se prvky luxusní výbavy i paleta zajímavých motorů. Pro sezonu 1987 se představilo kupé. Na ženevském autosalonu nezpůsobilo zrovna velký poprask, ale šlo tehdy o vlastně úplně nové auto.

Kromě přední části a zadních koncových lamp bylo oproti sedanům W124 úplně jiné. Mělo o osm a půl centimetrů kratší rozvor náprav, bezrámová okna a chybějící „B“ sloupek. Tuhost karoserii však vůbec nechyběla, byla dodatečně vyztužena v prazích, v sloupcích čelního skla a vzadu. Ve skutečnosti již tenkrát přemýšleli o stavbě kabrioletu a v konstrukci to bylo zohledněno.

Foto: Mercedes-Benz

Mercedes-Benz 500 E byl první opravdový supersedan značky, a když si ho vzal do parády ještě úpravce AMG, byl tak rychlý, že na něj div nestačilo tehdejší Porsche 911 Turbo

W124 od Porsche i bestie od AMG

O dva roky později přišel první drobnější facelift a také zbrusu nový čtyřiadvacetiventilový benzinový šestiválec. Ten byl původně vyvíjený pro nový sportovní roadster SL (R129), rovněž z pera Bruna Sacca, ale při zástavbě do W124 přišel o 8 kW výkonu, protože nešlo umístit svody a katalyzátor tak optimálně jako u sportovního SL.

Poznávací znamení ve formě jediného rozměrného stěrače, který trčel k přednímu sklu, ale zůstalo. Výsledných 220 koní z tří litrů objemu bylo v tehdejší době stále špičkových. Vylepšeny byly i turbodiesely, zejména vrcholný šestiválcový přeplňovaný model. Ten se dal koupit už i s pohonem všech kol 4Matic.

Nejzajímavější však bylo, když v Mercedesu inženýři snili a tak trochu tajně vymýšleli, jak by se pod rozměrnou kapotu dostal osmiválec z vrcholné S-Klasse. V Porsche tehdy chyběla lidem práce, firma procházela poměrně velkou finanční krizí, a tak bylo přímo spásou z nebes, když získali od velkého „souseda“ zakázku na vývoj a výrobu upravených karoserií pro zástavbu čtyřventilového osmiválce DOHC typu M119 do řady W124. Z výrobních linek v Zuffenhausenu vyjížděly kompletně jiné vozy než všechny dosud známé limuzíny „éčkového“ Mercedesu.

Foto: Mercedes-Benz

AMG přezdívané „Hammer“ bylo prvním typem W124, kam se osmiválec podíval. Šlo o motor V8 5,6 litru původně ze třídy S. Na snímku kupé už s šestilitrem z roku 1991

První Hammery se dostaly k zákazníkům v roce 1990. Měly decentně rozšířené blatníky, kultivovaný, ale tlumeně bublavý osmiválec o výkonu přes 320 koní a maximální rychlost omezenou v rozletu na 250 km/h. V té době stejně nic rychlejšího nebylo, pokud jste náhodou na silnici nepotkali šílený Opel Omega Lotus s jeho 3,8litrovým, dvakrát přeplňovaným šestiválcem a neomezenou maximálkou, která dosahovala až 280 km/h.

Mercedesy byly pomalu rychlejší než tehdejší Porsche 911 Turbo. A pokud vám ani to nestačilo, váš vůz vám rád upravil dvorní ladič z nedalekého Affalterbachu, firma AMG. Zákazníkům jejich 500 E či později označované E 500, když firma označení modelů sladila kompletně do stejného stylu, kompletně přepracovala. Motor byl ručně smontován, zdvihový objem upraven na rovných šest litrů a výkon šel poměrně výrazně nahoru. Model E 60 AMG, kterých se vyrobila jen opravdová hrstka, dosahoval 381 koní výkonu a masivních 580 Nm točivého momentu. Tohle auto je živelně rychlé i dnes v porovnání s podobně silnými stroji.

Foto: Mercedes-Benz

Mercedes-Benz W124 300 CE-24 kabriolet je se svými 6 343 vyrobenými kusy jednou z nejvzácnějších variant. Kabriolet se však dal pořídit i se slabším čtyřválcem s objemem 2,2 litru

Kabriolet pevný jako kupé

V průběhu roku 1991 přišlo na trh i elegantní kabrio, které vkusně doplňovalo tehdejší portfolio vozů Mercedes-Benz. Když jste v oné době vešli do showroomu dealera značky, jistě jste nenašli celou uličku plnou různě velkých SUV. To ještě zdaleka nebylo v módě. Tehdejší zákazníci kupovali sedany 190 E a v popředí se jistě vyjímala krásná černá 190 E 2.5-16 Evolution II.

Jeden z 502 vyrobených limitovaných kousků, které byly rozprodány movitým klientům Mercedesu ihned po svém představení. Kromě úspěšného a mnou oblíbeného „baby-benze“ řady W201 byste objevili jistě i nějaký offroad třídy G (vyrábějí se dodnes!), k tomu mnohé karosářské variace W124 a jistě i tehdejší novinku, „Mamuta“, zbrusu novou a technologicky špičkově vybavenou třídu S.

Kabriolet se mi vždycky moc líbil. Vedle roadsteru R129 je mým oblíbeným typem mercedesu a jeho provedení bylo technicky vzato velmi domyšlené. Tuhost karoserie byla oproti kupé vyztužena použitím dodatečných desítek kilogramů oceli, podvozek vybaven tlumiči proti vibracím, elektricky ovládanou plátěnou střechou a typicky velkorysou výbavou v interiéru. Dnes jsou kabriolety velmi drahé. Zatímco na naftový sedan s nekompletní historií a stovkami tisíc najetých kilometrů vám stačí jistě jen pár desítek tisíc korun, na hezké šestiválcové kabrio vám ani půlmilion pomalu nestačí.

Vzácné 500 E, které má i několik komponentů zapůjčených od Porsche, vyjde dnes pomalu na milion a na vzácné E 60 AMG se snad raději ani neptejte. Výroba skončila v roce 1995 pro sedan, ale následující rok se ještě vyrobily některé kombíky. Kabriolet se ve výrobním cyklu držel ještě o další léto déle. Model W124 zůstane navždy jedním z nejlepších mercedesů, které kdy automobilka zkonstruovala, a díky své robustní důmyslné konstrukci věřím, že mnohé kusy vydrží v provozu u svých pečujících majitelů ještě po další dlouhá desetiletí.

Jak říká dobová reklama – Mercedes-Benz nabídne všechno, nebo nic. Žádné kompromisy se v konstrukci auta tehdy vážně ještě nedělaly. Svou W124 jste mohli koupit tehdy před pětatřiceti lety a spokojeně se dodnes dívat na svět přes třícípou hvězdu na kapotě. Není důvod měnit něco, co stále rozdává radost a přináší dobrou náladu do každého všedního dne.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.