Hyundai Santa Fe 2.2 CRDi - S tímhle se musí Kodiaq poprat!

Pokud existují vozy, kterými si Korejci začali podmaňovat evropský trh, pak jsou to právě offroady, respektive SUV. Tyto stroje zásadně vylepšovaly image značky na starém kontinentu, ostatně vzpomeňte si na automobily jako Hyundai Terracan, Ssang Yong Musso či první Kia Sorento. Začátkem tisíciletí je doplnil rovněž Hyundai Santa Fe, který se nyní prodává ve své třetí generaci.

Ačkoliv je to již nějaký pátek, co se auto objevilo na trhu, podle mého je jeho vzhled stále svěží a neurazí. Nečekejte žádné módní výstřelky, ani nebudete nejvýraznější na silnici, ale svým způsobem je auto elegantní a na pohled neurážející. My bychom ale doporučovali zapracovat trochu na vzhledu interiéru, v tomto ohledu totiž kupříkladu sesterská Kia Sorento Hyundai překonává, protože nabízí modernější styl, podsvícení i více evropský vzhled středového panelu.

Ocenit ale musím hned několik věcí - prostornost, což u podobně velkého SUV není až tak neobvyklé, ale rovněž výbavu. Za své peníze (okolo milionu korun v závislosti na stupni výbavy) totiž dostanete celou řadu luxusních prvků, třeba odvětrávaná kožená sedadla, adaptivní tempomat či kamery kolem celého vozu.

Základem je však rovněž slušná technika, v tomto případě kombinace čtyřválcového turbodieselu o výkonu 200 koní s pohonem všech kol. V našem případě se do hry připojuje ještě šestistupňový automat. Nutno říci, že tato kombinace je rozhodně povedená. Motor o objemu 2,2 litru není žádný podviživený chudák, ale s autem si pohrává obstojně. Nechá se pěkně točit, má sílu v širokém spektru otáček a automat je sice pomalejší, ale hladký.

Hlavní doménou pohonného ústrojí však je kultivovanost. Interiéru se vyhýbá dunění i drsný klapot, slyšíte jen poměrně jemné cvrlikání. Po městě ještě jasně poznáte, že palivo vzplane tlakem, ale na dálnici už jakýkoliv hluk ustoupí do pozadí a i pod plným plynem v otáčkách slyšíte jen vzdálený hukot. Spotřeba se přitom drží v rozumných mezích. My jsme jezdili v průměru za devět litrů, pokud si ale dáte pozor a zvolíte klidné tempo, můžete jet i za sedm až osm litrů na sto kilometrů. 

Pokud si myslíte, že auto s 200 koňmi by mělo člověka i nějak bavit, pak vás Santa Fe rychle vyvede z omylu. Není to však tak, že by něco dělalo špatně - na silnici se drží obstojně, náklony jsou slušně potlačeny a auto v rámci své velikosti poslouchá povely řidiče poměrně slušně. Jen řízení je naprosto bez citu a celkově člověk moc neví, co se s autem děje, protože to ho neinformuje. Mnohem lepší tedy je nechat se jen tak pohodlně unášet a nikam se nehnat.

Ostatně pohodlný podvozek k tomu sám vybízí. Chová se tiše, tlumí měkce a jen tak něco jej nerozhází. Jakožto klidný rodinný přepravník tedy tento Hyundai funguje skvěle. Větší pohodě na palubě by pomohlo snad jen o trochu lepší odhlučnění podběhu.

Jakožto ukázka pokroku korejských automobilek ale funguje Santa Fe skvěle. My se již těšíme, až se vůz utká s některou z vrcholých naftových variant chystané Škody Kodiaq, to bude pořádně krvelačný souboj! Jak to dopadne si však netroufáme vsadit, uvidíme až se Kodiaqem svezeme. Zatím je ovšem potřeba říci, že Santa Fe rozhodně není na trhu jen do počtu, ale má své kvality. Mimochodem s manuálem utáhne až 2,5 tuny, což se může hodit.