Hlavní obsah

Slavné motory: Historie Dieselova motoru – cesta k magické zkratce TDI

Foto: Audi a.g.

Audi TDI: legendární vznětový pětiválec se objevil v roce 1989 v Audi 100 a odstartoval malou revoluci. Jaký vývoj mu předcházel?

Rudolf Diesel dal světu vynález vznětového motoru, ač si jeho reálné slávy příliš neužil. Dnes se zaměříme na obrovský vývoj, kterým motory nesoucí Dieselovo příjmení během 20. století prošly. Projedeme se alespoň virtuálně v přelomových automobilech, které původně naftě nenakloněná veřejnost vřele přijala a dodnes na ně mnozí pamětníci nedají dopustit. S jedním z nich se dokonce brzy svezeme.

Článek

V posledním dílu jsme rozebrali, jak Dieselův motor pracuje, jak dokázal rychle a přirozenou cestou nahradit parní stroje v průmyslové výrobě a jak se postupně prosadil i v dopravě. Prvních několik desetiletí 20. století bylo ve znamení zdokonalení mechanických principů motoru Rudolfa Diesela.

Základním problémem bylo dodat přesnou dávku paliva pod vysokým tlakem do kompresního prostoru válce. Inženýři se neustále potýkali s výzvou, jak vstřikovací tlak navýšit a rozprášit palivo tak, aby co nejefektivněji shořelo smíseno s horkým stlačeným vzduchem ve válci. Po dlouhá desetiletí se využívala tzv. předkomůrka. Palivo se vznítilo nejprve v malém prostoru v hlavě válců, přičemž plamen odtud šířil zbylé palivo k hoření přímo ve válci. Tomu se říká vznětový motor s nepřímým vstřikováním. Nalezneme ho v mnohých legendárních automobilech. Každý z nich reprezentoval ve své době výrazný krok kupředu.

Foto: Daimler AG.

Mercedes Benz 260D: První dieselový motor v osobním autě, zde to celé začalo

Mercedes-Benz 260D (1936): První osobní auto na naftu

Víte, co by nám stačilo k důkladnému mapování vývoje osobních automobilů na naftu? Prohlédnout si velkou galerii fotek stanoviště taxíků před frankfurtským letištěm. Hezky postupně, rok po roku, jak šel čas. Historii dieselu v osobních autech psal totiž zejména Mercedes-Benz. Vyrobil první osobní automobil s naftovým čtyřválcem o objemu válců 2.6 litru. Již od konce 30. let si tento velký sedan oblíbili „drožkaři“ po celém Německu. Automobil debutoval v šestisedadlovém provedení landaulet a byl slavnostně používán jako vůz pro hosty letní olympiády v Mnichově.

Foto: Daimler AG.

Mercedes-Benz 180D Ponton byl nejrozšířenějším naftovým automobilem v Německu 50. let

Získal tím velkou publicitu a doslova nahradil tradiční taxikářské vozy Adler. Šlo to dost přirozeně. Kvality spolehlivého, úsporného a relativně i tichého vznětového Mercedesu přesvědčily spoustu profesionálních řidičů po celém Německu. Přeživší kousky Mercedesu-Benz 260D byly ještě dlouho do 50. let obvyklými vozy německých silnic. Nahradil je slavný W120 zvaný „Ponton“ podle konstrukce své karoserie. Tento druh karoserie, kdy jsou blatníky pevnou součástí její celkové konstrukce, se po válce rychle rozšířil z USA i do Evropy. Mercedesy 180/190D „Ponton“ s modernizovaným a menším dieselovým motorem s nepřímým vstřikováním a předkomůrkou byly opravdu prvními masově rozšířenými nafťáky na světě. Čísla hovoří jasně: Všech pontonů vzniklo na bezmála půl milionu a věrně zákazníkům sloužily běžně až do 70. let 20 století. Nakonec Mercedes si tehdy lidé pořizovali spíš na dlouhé dekády než jen roky spolehlivé služby.

Foto: Peugeot

Peugeot 403 a dobová reklama

Peugeot 403 Diesel (1959): Se lvem ve znaku

Nerad bych, aby dnešní článek vyzněl pouze jako kus historie značky Mercedes-Benz. Nepochybně je značkou, která naftový motor v osobních autech proslavila nejvíce, ale automobilka se lvem ve znaku nebyla příliš pozadu. Pamatujete na roztržitého kalifornského detektiva, který chodil vždy jen v baloňáku a jezdil ve starém kabrioletu s chatrnou plátěnou střechou? Auťák detektiva Colomba byl právě Peugeot 403 z padesátého devátého roku. Ten jeho byl pochopitelně na benzin. Ale mnohé jiné, zejména kombíky, poháněl vznětový motor o objemu 1800 cm3.

A právě jinak kvalitní Peugeot (navzdory image slavného seriálového kabrioletu herce Petera Falka) se postaral o další přirozené rozšíření naftových motorizací. Tehdy neexistovaly žádné velké předpovědi, žádné sliby o tom, že místo benzinu budeme do roku toho či onoho pokrývat trh takovým a makovým procentem naftových motorů. Co popisuji, to byl jen přirozený vývoj, pochopitelně v 70. letech urychlený ropnou krizí. I francouzští taxikáři si sice slabý, ale velmi spolehlivý Peugeot oblíbili. U každého z dalších modelů, ať už vezmeme 404, 505 anebo pak velmi populární 405, který znám důvěrně z mých dětských let, vždy procenta prodaných naftových verzí přibývala. A ty motory fungovaly neustále lépe a efektivněji.

Foto: Daimler AG.

Mercedes Benz 220D byl celá 70. léta nejrozšířenějším taxíkem Evropy. Nahradilo ho pak snad ještě odolnější „Piáno“, model W123

Mercedes-Benz 220D (W115): Pumpař od Zlaté podkovy

Abychom si to nemalovali zase příliš narůžovo. Peugeoty i mercedesy z 60. let mohly soutěžit leda tak ve šnečích závodech. Viděno dnešníma očima, bylo jejich zrychlení neuvěřitelně pomalé. Když britský Autocar testoval 404 Diesel v roce 1965, lehký Peugeot dokázal překonat ve zrychlení na stovku své dieselové konkurenty, „malý křídlák“ Mercedes-Benz 190D (W110) i Austin Cambridge, a to hodnotou 25,5 sekundy. Za tu dobu by už dnes takový Kodiaq RS TDI spolehlivě upaloval dvoustovkou.

Foto: Daimler AG.

Mercedes-Benz W115 byl téměř nesmrtelný. Tento řecký taxík najezdil za svůj život 4,6 milionu kilometrů!

Na naftový Mercedes mám ale vzpomínky, a sice nejen ze zmíněného filmu v mezititulku. Byl to populární „kraťas“, jak se mu v našich končinách přezdívalo, patřil jednomu rodinnému známému a měl vínovou barvu. Táta vždycky rád o víkendech opravoval auta a já jako malý kluk mu koukal přes rameno, občas pomáhal nebo se alespoň umazal od šmíru. A na Mercedesu známému cosi spravoval. Ta vzpomínka musí být z doby krátce po revoluci, takže Mercedes z přelomu 60. až 70. let byl už vlastně hodně starý. Stejně to byl pro mne svátek, když jsem se usadil za jeho rozměrným volantem a představoval si, jak jedeme na výlet a já řídím. Jeho motor OM615 platil za nejpokrokovější z tehdy vyráběných naftových agregátů a maximální výkon 60 koní znamenal, že nebyl v tehdejším provozu plném „stodvacítek“ žádným šnekem. Zrovna o tomhle modelu si brzy řekneme něco bližšího, protože to vypadá, že se po letech skutečně dostanu za volant jednoho exempláře.

Golf Diesel, první turbo a kroky směřující ke zkratce TDI

V půlce 70. let nastala ropná krize a popularita dieselového motoru narostla o to víc. Dokonce se importoval i do USA a místní motoristé nemohli uvěřit svým očím při dotankování u pumpy, pokud zrovna řídili malý „Rabbit“ čili evropský Volkswagen Golf 1.5D. Stal se jedním z nejúspornějších automobilů světa. Volkswagen zkusil poprvé v historii umístit naftový motor do malého auta. Nestal se prodejním hitem na první dobrou, ale postupně se spojení hesel „Golf“, písmenka „D“, a hlavně magického „TDI“ zarylo nevratně do naší automobilové paměti. Když jste na konci 90. let jezdili Golfem TDI, byli jste rozhodně „in“ a mnozí vám ho nepokrytě záviděli, zejména u nás v Česku.

Foto: Shutterstock/Pierre Jean Durieu

Experimentální Mercedes C111 se používal pro testy vývoje Wankelova motoru, ale i prvního turbodieselu pro osobní vozy na světě

Ale to jsem hodně předběhl čas. První naftový motor přeplňovaný turbodmychadlem se objevil v roce 1978 v Mercedesu třídy S. Není divu. Drtivou většinu inovací v automobilovém průmyslu poprvé objevíme v „esklasse“ – mezi obyčejnější automobily se obvykle rozšíří až po letech. Pětiválec o objemu tří litrů měl čerpadlo Bosch, turbodmychadlo a v experimentálním Mercedesu C111 dokázal zajet hned celou řadu rychlostních a vytrvalostních rekordů na oválu Nardo. Měl 190 koní, značně předběhl svou dobu. Sériově se podíval právě do Mercedesu 300SD a prodával se pouze na severoamerickém kontinentu. Dosahoval 109, později dokonce 121 koní a takřka 240 N.m točivého momentu.

Odstartoval novou éru, kterou bude v 80. letech charakterizovat nový způsob vstřikování nafty přímo do válců. Tlaky, které budou nové vstřikovače schopny dosáhnout, se přímo znásobí díky rotačním čerpadlům. Turbodmychadel se naftové motory už nevzdají a konečně se začne i aktivně pracovat na eliminaci škodlivin vypouštěných do ovzduší. Tuhle éru odstartuje jiná německá automobilka. Bude to Audi, kdo začne udávat běh spalovacích dějin. Příběh o slavném TDI, o následném dramatickém vývoji naftových motorů v 90. letech a o jejich možném soumraku v časech budoucích, se dočtete v posledním dílu našeho seriálu.

autowebAUTOWEBaUtOwEb