Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Elektromobily cenu elektřiny nezvýší, vzkazuje ČEZ

Foto: ČEZ
3. 3. 2021

Automobilový svět se intenzivně připravuje na elektromobilitu, jenže jak je na tom energetický svět? Jak čistá je ve skutečnosti naše elektřina? Zvládne rozvodná síť nápor dobíjených elektromobilů? A co to udělá s cenami elektřiny pro koncové spotřebitele? Na to vše a mnoho dalšího jsme se ptali u odborníků společnosti ČEZ.

Článek

Elektromobilita už není jen vzletnou vizí budoucnosti načrtnutou na papíře, ona už je skutečně tady. Automobilky nemají na vybranou a zběsilým tempem představují nové elektrické modely, na silnicích jsou elektrifikovaná auta vidět stále častěji – je velká šance, že právě vaše příští bude mít alespoň malý elektrický doping. Možná by vás tedy mohlo zajímat, do jakého dobrodružství se to vlastně vrháte…

Snižování emisí aut se spalovacími motory není výmysl moderní doby – naopak je to dlouhodobý proces, který začal už v 60. letech minulého století. Postupně tyto snahy nabírají na obrátkách a vrcholí právě v této dekádě, kdy automobilky musí opouštět závislost na fosilních palivech a přijmout elektrifikaci jako daný směr. Ať už si totiž o elektřině v automobilech myslíte cokoliv, její využití je přes všechny nevýhody výrazně efektivnější a čistší než klasická paliva.

Jak čistá je česká elektřina?

Škarohlídi sice často a rádi připomínají, že výfuky „čistých“ elektromobilů jsou ve skutečnosti „špinavé“ komíny tepelných elektráren, ale to není tak docela pravda. „ V Česku se ročně vyrobí cca 80 TWh elektřiny, přitom zhruba polovina této energie pochází z bezemisních nebo nízkoemisních zdrojů,“ vysvětluje Martin Schreier, mluvčí ČEZ. Podíl čisté energie by navíc měl v dalších letech dále růst.

Foto: ČEZ

Podíl bezemisních energetických zdrojů na výrobě české elektřiny je dnes již zhruba poloviční, v příštích letech se bude dále zvyšovat

„Přechod k bezemisní energetice je pevnou součástí strategie ČEZ, jen za poslední rok jsme uzavřeli uhelné bloky o celkové kapacitě zhruba 1 000 MW a letos budeme pokračovat, za poslední čtyři roky jsme pak snížili emisní intenzitu našeho portfolia elektráren o čtvrtinu. V dalších letech plánujeme emisní intenzitu dále snižovat – do roku 2025 snížíme naše uhelné kapacity na polovinu oproti roku 2016.“

VÍTE, ŽE…

Skupina ČEZ v tuzemsku kromě uhelných a jaderných elektráren aktuálně provozuje také 7 velkých vodních, 25 malých vodních, 11 fotovoltaických elektráren, 2 větrné farmy a jednu bioplynovou stanici. Ve 3 lokalitách – Hodonín, Poříčí, Jindřichův Hradec – vyrábí elektřinu a teplo spalováním biomasy. Produkuje tak tři čtvrtiny celkového objemu elektrické energie v Česku.

Tomáš Chmelík, šéf oddělení elektromobility ČEZ, k tomu dodává: „Odklon od fosilních paliv a přechod k bezemisním a alternativním zdrojům energie je komplexní téma s mnoha proměnnými, ale z velké části ho určuje jak energetická koncepce celé ČR, tak i závazky k Evropské unii.“ Pokud se budeme bavit v konkrétních číslech, spotřeba Česka činí cca 60 TWh a podíl obnovitelných zdrojů je cca 17 % (jádro + obnovitelné zdroje dnes pokrývají dohromady cca 57 % na české spotřebě), do roku 2030 by se pak měl vzhledem k závazkům vůči EU zvýšit minimálně na 22 %. V rámci celé EU by tento podíl měl být dokonce až 32 %.

Rostoucí spotřeba elektřiny není problém?

Elektrická energie tak bude v budoucnu stále čistší. Bude jí ale dost pro elektromobily? „V dnešní době je elektromobilita v celkové bilanci zanedbatelná a ani v dohledné budoucnosti by neměla mít žádný významný efekt,“ předpovídá Tomáš Chmelík.

Foto: ČEZ

Energie na dobíjení elektromobilů budeme mít i v budoucnu dost

„Jinou otázkou je výkon, tedy jak se objem elektřiny, kterou elektrifikovaná auta spotřebují, rozloží v čase a prostoru,“ pokračuje Chmelík. „Dodávka elektřiny do nabíječek totiž asi nebude mít rovnoměrné rozložení, ale bude se pravděpodobně koncentrovat do určitých časů a oblastí. Víme, že páteřní přenosová soustava s tím nebude mít problém, ale místní distribuční síť bude možná potřebovat úpravy. To však uvidíme až časem s rozvojem elektromobility a pozorováním chování majitelů.“

Intenzivní budování dobíjecí infrastruktury

Pokud se potvrdí předpoklady, že nabíjení bude probíhat především pomalu (AC) a v nočních hodinách (s využitím levnějšího proudu a nízkého vytížení výrobní kapacity elektráren), neměl by být problém takovou poptávku pohodlně uspokojit.

Ve veřejném dobíjení, které tvoří zhruba 15–20 % celkového odběru energie spotřebované elektromobily, převažuje poptávka po rychlodobíjecích stanicích. Ty se proto strategicky rozmisťují v oblastech s vyšší návštěvností – dálnice a hlavní tahy, větší města, nákupní centra a rezidenční čtvrti atd.

RokPočet veřejných dobíjecích stanic ČEZOdběr elektrické energie
201791640 tis. kWh
2018137959 tis. kWh
20191881,96 mil. kWh
20202712,44 mil. kWh
Foto: ČEZ

Nabíjecí stanice rostou velmi rychlým tempem a strmě stoupá i jejich využívání

V rámci národní iniciativy (následující evropské směrnice pro rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva včetně CNG, vodíku a dalších) vzniká páteřní síť 500 rychlodobíjecích stanic financovaná z operačního programu Doprava, které budují jednotlivé energetické společnosti. Cílem skupiny ČEZ je však zasíťování celé republiky – tedy i mimo hustě osídlené nebo hojně navštěvované oblasti. „Ve vytvoření rovnoměrného pokrytí nabíjecími stanicemi pomáhají také evropské dotační programy CEF (Nástroj pro propojení Evropy), v jehož rámci vzniklo v Česku již 98 stanic,“ doplňuje Martin Schreier.

Mobilní aplikace ČEZ FUTUR/E/GO

Mobilní aplikace zpřístupňuje nabíjení v rámci sítě stanic ČEZ. Umožňuje snadné vyhledání nejbližší dobíjecí stanice včetně informace o její aktuální obsazenosti, navigaci, vzdálené sledování průběhu nabíjení, správu uživatelského účtu a další užitečné funkce. Aplikace je dostupná v Google Play i v Apple Store.

Foto: ČEZ

V aplikaci snadno najdete nejbližší nabíjecí stanici, můžete vidět typ a výkon jejích dobíjecích bodů i jejich aktuální obsazenost. Aplikace vás k ní také rovnou odnaviguje

Jak na nabíjení ve městech?

Ve městech samotných je situace s budováním dobíjecí sítě komplikovanější. „Všechny pozemky někomu patří a ve veřejném prostoru je velký boj o místo, takže je třeba, aby k tomu města přistupovala koncepčně a měla nějakou vizi – což už se dnes naštěstí děje,“ vysvětluje Chmelík. Situaci pomáhá i legislativa, která pamatuje při stavbách a rekonstrukcích budov s parkovištěm na zasíťování určitého počtu parkovacích míst, což je v rámci celkových nákladů jen marginální vícenáklad. Primárně ale záleží na osvícenosti vedení konkrétních měst.

Foto: ČEZ

Při rekonstrukci dopravního terminálu v Kolíně pamatovali i na elektromobilitu

Chmelík dále uvádí pár konkrétních příkladů: „Za všechny můžeme zmínit třeba Kolín nebo Frýdlant nad Ostravicí, kde dobíjecí stanice vznikly nebo právě vznikají v rámci parkovišť u rekonstruovaných dopravních terminálů. Dále třeba Police nad Metují a Litomyšl, kde byla silná vůle na straně města.“ Koncepce nabíjecí sítě v rámci měst tak bude záviset na přístupu jejich vedení a konkrétním počtu elektromobilů, které se na jeho území budou potřebovat dobíjet.

Foto: ČEZ

Nabíjecí stanice dnes naleznete nejčastěji u restaurací, nákupních center a klasických čerpacích stanic

Úspěšná spolupráce je však možná i se soukromými subjekty – s obchodními centry, čerpacími stanicemi nebo restauracemi. Ty totiž vybudování nabíjecí stanice vnímají jako výhodu pro své zákazníky a spojení s energetickou společností dává jasný smysl. Dobíjecí infrastruktura má tak před poptávkou ze strany majitelů elektrovozů náskok a v budoucnu by neměla být nouze o snadno dostupná místa, kde si vůz budete moci dobít – což by mohlo pomoci odstranit jednu z bariér přijetí elektromobility zákazníky. „Snažíme se vytvořit síť, která zákazníkovi nabídne komfortní dobíjení a umožní pohodlné cestování napříč republikou,“ uzavírá toto téma Chmelík.

Jaký to bude mít vliv na ceny elektřiny?

A co vás určitě zajímá nejvíc – jak se dopady elektromobility promítnou do ceny elektřiny? „V Česku je cena silové elektřiny daná trhem, což vyplývá i z toho, že český energetický trh je propojen s okolními státy. Proto neočekáváme, že by zvýšená poptávka po energii pro elektrovozy v tuzemsku změnila ceny pro domácnosti a další odběratele, změny ceny budou spíše způsobeny jinými faktory. Podobně ani neočekáváme, že by úpravy distribučních sítí, které se promítají do jiné složky ceny elektřiny, byly důvodem jejího zdražení, protože obnova a posilování sítí probíhá kontinuálně,“ uklidňuje Chmelík.

„Jiná otázka je však cena veřejného dobíjení, jehož ceny jsou v Česku v rámci zavádění sítí pod úrovní provozních nákladů, natož aby pomáhaly s návratem investic na výstavbu. V budoucnu se tak s růstem počtu vozidel bude cena veřejného nabíjení postupně zvyšovat, aby pokrývala skutečné náklady na výstavbu a provoz stanic – pochopitelně při respektování kupní síly obyvatel.“ Nejlacinější tak v budoucnu bude domácí anebo veřejné pomalé (AC) dobíjení.

Foto: ČEZ

Hustota sítě nabíječek i jejich výkon v budoucnu poroste, to však bude odrážet i cena dobíjení. Nejlacinější a nejpohodlnější bude stále domácí dobíjení – pro ty, kteří budou mít tu možnost

Expanze elektromobility zatím tedy nepředstavuje pro energetické společnosti problém z hlediska spotřeby ani distribuce elektrické energie. Síť nabíjecích stanic se rozrůstá rychlejším tempem, než jakým přibývají elektromobily na silnicích – a energii, kterou budou využívat, bude s postupem času ještě čistší než teď. Jsme zatím daleko od vyřešení všech nevýhod elektromobility, ale řadu překážek se daří postupně překonávat. A to je pro budoucnost elektromobility vynikající zpráva.

Reklama

Sdílejte článek