Pamatujete na devadesátková SUV? Spousta se jich dodnes prodává, jenom už vypadají úplně jinak

SUV jsou dnes na evropském trhu hitem, konkrétně u nás aktuálně tvoří bezmála polovinu registrací nových osobních vozidel. Jejich obliba začala růst v devadesátých letech, kdy se kategorie začala rodit jako evoluce terénních aut. Jaká byla tehdejší nabídka? Pojďme si ji připomenout.

Tehdy vládla primárně SUV asijských výrobců, ať už japonských, nebo jihokorejských. Řada takových tehdejších automobilů přitom byla spíše off-roady, hlavně díky rámové konstrukci, jež obvykle zajišťovala skvělé terénní vlastnosti.

Mezi průkopníky segmentu patřilo Suzuki Vitara, jehož první generace se začala vyrábět už v roce 1988. Tehdy v nabídce doplnila o něco menší Jimny (Samurai), podobně jako on použila rámovou konstrukci. Ve výrobě vydržela deset let, vznikala jak s třídveřovou karoserií umožňující plátěnou střechu, tak s pětidveřovou. O produkci se mimochodem starala španělská továrna Santana, která model nabízela také s vlastními znaky.

Šlo přitom o kompaktní vůz, třídveřová Vitara na délku měřila jen 3,7 metru. Navzdory tomu však byla nabízena mimo jiné s vidlicovým šestiválcem o objemu 2,5 litru.

Podobně kompaktním vozem byla také Toyota RAV4, která se začala prodávat v roce 1994. Řeč je o třídveřovém modelu, pětidveřová RAV4, uvedená v roce 1995, měla na délku 4,2 metru.

Právě RAV4 přitom byla SUV podle dnešních parametrů. Využívala totiž platformu s prvky z osobních aut, konkrétně modelů Corolla a Carina, poháněná byla primárně přední kola. Pohon všech kol byl dostupný za příplatek.

To Subaru Forester se svým způsobem zase stalo průkopníkem crossoverů. První generace byla de facto zvýšeným kombíkem, ostatně výrobce ji propagoval mottem „drsné jako SUV, jednoduché jako auto“. Specifikem byla pro Subaru typická technika v podobě pohonu všech kol a motoru typu boxer s protiběžnými písty.

Třídveřovou karoserii nabízel v devadesátých letech také SsangYong Korando. V tomto případě se nicméně jednalo o větší off-road, na délku vůz měřil 4,3 metru. V Česku se Korando stalo vcelku oblíbeným, zřejmě díky designu, který se inspiroval „džípem“. Základem byl zkrácený rám z Mussa, což znamenalo pohon zadních kol. Pod kapotou se objevovaly v licenci vyráběné agregáty Mercedesu včetně pětiválcového dieselu.

Zmíněné Musso se u nás prodávalo také. Jestliže však dnes toto jméno nese pick-up, v devadesátkách šlo o SUV, respektive spíše off-road. Svým způsobem šlo tak o předchůdce dnešního Rextonu. Pětidveřový vůz s charakteristickou přídí rovněž využíval motory Mercedes, a to včetně řadového benzinového šestiválce.

Musso se přitom muselo popasovat hlavně s japonskými konkurenty. Jedním z nich byl třeba Nissan Patrol, jehož čtvrtá generace (interně Y60) se začala vyrábět v roce 1989. Proti předchůdcům dostala vyspělejší techniku, nové zavěšení mělo přispět k vyššímu komfortu. Pohon pak zajišťovaly výhradně šestiválcové motory, a to včetně těch o objemu 4,2 litru. Patrol Y60 v prodeji vydržel do roku 1997, kdy jej nahradila u nás rovněž hodně rozšířená generace Y61.

Podobně velkým off-roadem bylo také Mitsubishi Pajero, prodávané na vybraných trzích jako Shogun či Montero. Ve Španělsku je totiž „pajero“ označení pro osobu, která se ráda… no, věnuje sama sobě.

Dle tehdejší módy byl k dispozici tří- i pětidveřový model. Proti předchůdci došlo k vylepšení techniky, včetně vyspělejšího pohonu všech kol. Nabídka motorů zahrnovala čtyřválce i vrcholné šestiválce.

Evropští výrobci proti těm asijským na poli SUV, respektive off-roadů, tak aktivní nebyli. Mezi výjimky patřil třeba Opel se svou Fronterou, což byla vlastně přeznačkovaná verze tehdejšího Isuzu MU. Touto spoluprací německá značka reagovala na rostoucí popularitu různých 4 × 4 aut asijské provenience.

V Evropě se vůz začal prodávat v roce 1991, pro zdejší trhy se vyráběl ve Velké Británii, konkrétně v Lutonu. Auto se stalo velice populárním, a tak v roce 1998 následovala druhá generace. Obě se přitom prodávaly v tří- i pětidveřové variantě.

Ve Velké Británii vyráběl také místní specialista na terénní automobily, Land Rover. Ten se stále populárnějším japonským off-roadům rozhodl od roku 1989 konkurovat nově uvedeným modelem Discovery. Měl zacílit hlavně na rodiny, což byla role původně zajišťovaná Range Roverem – ten se ale postupem času stal luxusním vozem, a tak Land Rover musel mezeru znovu vyplnit, právě „discem“.

Už první generace Discovery nabízená mezi lety 1989 až 1998 dostala charakteristické znaky, ať už na stranu posunutou registrační značku vzadu (kvůli rezervě na pátých dveřích) nebo specifickou střešní linii se „safari“ okny pro třetí řadu sedadel. Celkový charakter byl pak jednodušší než u Range Roveru, paleta motorů nicméně zahrnovala i vidlicové osmiválce.

Oblibu zmíněných SUV z devadesátých let dokazuje fakt, že vlastně všechna zde zmíněná jsou s námi dodnes. Land Rover Discovery se prodává aktuálně v páté generaci, jeho charakter je pořád evolucí první generace. To Suzuki Vitara vyrostla podobně jako Toyota RAV4, která je dnes rodinným SUV. Subaru Forester se zase proměnilo v klasické SUV, podobně jako SsangYong Korando, jenž nicméně pořád láká na dostupnou cenovku. To Opel Frontera na léta z nabídky vypadl, letos se však vrací ve formě kompaktního SUV s nabídkou až tří řad sedadel, které nahrazuje Crossland.

Pár výjimek ale najdeme. SsangYong Musso je v aktuální podobě pick-up, jeho původní roli převzal model nazvaný Rexton. Naopak Nissan Patrol si uchovává charakter off-roadu, v Evropě se však už oficiálně neprodává, navíc na vybraných trzích nese označení Armada.

Mitsubishi Pajero ovšem zcela skončilo, jeho výroba byla ukončena v roce 2021 bez přímé náhrady. Drželo se totiž usilovně koncepce klasického off-roadu, která však už nebyla tak žádaná, což se podepsalo na nízkých prodejích. Kdo se zkrátka v automobilovém světě nepřizpůsobí, ten nemůže pomýšlet na pokračování.