Hlavní obsah

Automobilové závody jsou od toho, aby vítězila Francie! Zakladatel Alpine by oslavil 100. narozeniny

Foto: Tomáš Hyan

Jean Rédélé v Dieppe na lince pro výrobu nejslavnějšího typu A110

17. 5. 2022

Jean Rédélé se narodil 17. května 1922 v severofrancouzském Dieppe, kde prožil mládí v garážích svého otce, zamiloval si automobily a jejich závody. Vystudoval sice školu obchodního managementu v Paříži, ale navzdory tomu byl schopným technikem a samozřejmě i podnikatelem. Pokračoval v otcových garážích coby nejmladší dealer Renaultu ve Francii, upravoval si vozy pro závody a soutěže, od počátku padesátých let stavěl vlastní konstrukce. Nebylo jich málo, ale za opravdu první Alpine je považován typ A106 na základě Renaultu 4 CV, představený v roce 1955 na autosalonu v Paříži.

Článek

Není bez zajímavosti, že laminátovou karoserii pro Rédélého vůz postavila firma Chappe et Gessalin, která se později stala jeho konkurentem, když coby Automobiles CG stavěla podobné sportovní vozy s motory Simca! Rédélé jako dealer Renaultu ovšem vsadil na spolupráci s největší francouzskou automobilkou…

Na závodní dráze

Kdo má rád sportovní vozy, nemůže chybět na automobilových závodech! Mladý Jean vyhrál svou první domácí Rally Dieppe-Rouen 1950 za volantem Renaultu 4 CV, což ho přivedlo až do továrního týmu Renault. S populární „želvičkou“ 4 CV, která vsadila na motor vzadu, jel dokonce dvakrát Rally Monte Carlo 1950 a 1951, kde sice neuspěl, ale pokračoval ve sbírání vavřínů v místních soutěžích. S kamarádem Louisem Ponsem vyhráli několikrát třídu do 750 kubických centimetrů v italských Mille Miglia a objevil se také v Le Mans!

Ve slavné čtyřiadvacetihodinovce v ročníku 1952 dojel celkově sedmnáctý s Guy Lapchinem, ale čtvrtý ve třídě 750 na 4 CV, když o rok později s Louisem Ponsem na jeho novém spyderu Deutsch-Dupuis nedokončili. V té době se už zajímal o konstrukci speciálů, po zmíněném spyderu startoval na speciálním kupé (rovněž s motorem Renault 4 CV) a vyhrál Grand Prix de Dieppe 1953. Právě tento vůz svými tvary předurčil první Alpine, protože Rédélé na jeho designu spolupracoval s mladým Italem Giovanni Michelottim, později proslulým automobilovým designerem.

První Alpine vyjíždí

Pařížskou premiéru slavil sportovní Alpine A106 pro modelový rok 1956 (zdůrazněno na místě registrační značky!) v říjnu 1955 na 42. autosalonu ve francouzské metropoli. Zatímco první kupé dostalo hliníkovou karoserii od italské karosárny Allemano podle Michelottiho návrhu, další už vsadily na laminátové karoserie. Na autosalonu v New Yorku 1954 vystavil Rédélé originální kupé The Marquis, které však klientelu v zemi silničních křižníků příliš neoslovilo, a tak se rozhodl pro jeho výrobu ve Francii (mimochodem, tento vůz je dnes součástí sbírky Collection Alpine, kterou vlastní Rédélého syn Jean-Charles). Po senzačním vítězství posádky Jean Rédélé/Louis Pons v Coupe des Alpes 1954 na Renaultu 4 CV byla volba značky pro sportovní vozy jednoduchá. Na oslavu alpského triumfu se jmenují prostě Alpine!

Foto: Tomáš Hyan

Za první skutečné Alpine je považován typ A106 z roku 1955

První A106 vychází z podvozkových skupin Renaultu, stejně jako všechny ostatní. Nejprve to byla osvědčená sedmsetpadesátka z typu 4 CV s výkonem 21 koní (15,4 kW), ve speciálním provedení A106S zvýšeným na 30 koní (21 kW). Původní třístupňovou převodovku přestavoval Rédélé na pětistupňovou podle přání klientů, kompaktní vůz s rozvorem náprav 2 100 mm a délkou 3 700 mm měl hmotnost pouhých 540 kg, podle výkonu dosahoval největší rychlosti 115 nebo 125 km/h. V roce 1955 byla také založena firma Société des Automobiles Alpine, první rok zhotovila třicet vozů ve spolupráci s pařížským dealerstvím Charlese Escoffiera, s jehož dcerou Michele se Jean koncem roku 1952 oženil.

Cesta k sériové produkci

První laminátové karoserie zhotovila firma bratrů Chappe a otce a syna Gerssalinů, později se laminátovaly v Rédélého manufaktuře v rodném Dieppe, které se stalo sídlem malé automobilky. Lehké a obratné vozy se okamžitě prosadily v soutěžích a závodech, na Alpine vyrostlo několik generací nejen francouzských závodníků. Vývoj pokračoval rychle, následovaly uzavřené i otevřené verze Alpine, pokračovala spolupráce s Giovannim Michelottim, který navrhl i nejslavnější „berlinettu“ A110, evoluci typu A108, s nímž značka přešla na originální páteřový rám ve stylu Lotusu.

Právě A110 vstoupila do historie coby jeden z nejúspěšnějších soutěžních vozů, její kariéru korunoval titul mistra světa 1973 ve značkách pro tým Alpine-Renault, když mezi jednotlivci Jean-Luc Thérier oficiálně titul nezískal jen proto, že nebyl ještě vypsán! První ropná krize nepřála sportovním vozům, a tak Rédélé prodal podíl Renaultu, jenž nakonec podnik převzal. Když Jean v roce 1978 odcházel, získal příslib Renaultu o zachování všech pracovních míst v Dieppe po dobu patnácti let.

Směrem k velkým závodům

Samozřejmě, vozy Alpine vyjely i do největšího závodu 24 h Le Mans, kde sice s malými čtyřválci neměly šanci na absolutní vítězství, ale vyhrávaly podle Indexu výkonnosti (ujetá vzdálenost zohledněná objemem motoru, právě v této kategorii v roce 1949 uspěl náš Aero Minor Sport) a v příslušné třídě. Z té doby je památný rozhovor Jeana Rédélého na autosalonu v Paříži 1968 s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem. Pan prezident se otázal: „A k čemu jsou vlastně automobilové závody?“ Zakladatel Alpine pohotově odpověděl: „Aby přece zvítězila Francie, můj generále!“ Nakonec se to stalo. Když vznikl dvoulitrový šestiválec Renault-Gordini, tak dvojice Didier Pironi/Jean-Pierre Jaussaud na Alpine-Renaultu A442B vyhrála 24 h Le Mans 1978 v absolutní klasifikaci!

Pokusy o Formuli 1

Dnes je značka Alpine pod taktovkou Renaultu opět ve Formuli 1. Málokdo ví, že tam mohla být už v roce 1968. Tehdy Gordini pro Renault vyvinul třílitrový osmiválec, a tak se Rédélé rozhodl postavit monopost pro Velké ceny. Richard Bouleau a André de Cortanze se v Dieppe pustili do stavby Formule 1, označené Alpine A350. Pracovali tajně bez vědomí Renaultu s výhledem na sponzoring od Elfu. V dubnu 1968 byl vůz dokončen, Mauro Bianchi testoval v Zolderu a Zandvoortu, při druhém testu 23. června 1968 by dosažený čas stačil na místo ve středu startovního pole Velké ceny Nizozemska. Motor měl výkon 300 koní (221 kW) při 7 000 ot./min, ale byl koncipován pro 24 h Le Mans, aby vydržel celodenní maraton, takže na špičkové stroje Ford, Ferrari a Repco tehdejší F1 nestačil.

Když musel Jean Rédélé s pravdou ven, protože chtěl vůz přihlásit v červenci na Velkou cenu Francie 1968, tak dostal sdělení Renaultu o zákazu použití motoru v jeho závodním voze. Několik měsíců po této události byl monopost A350 rozebrán a prakticky zničen. Teprve když se Renault rozhodl sám vstoupit do Formule 1, vytvořil André de Cortanze na jeho žádost podvozek Alpine A500 (Renault F1 Laboratoire), který vyjel v roce 1976 pro zkoušky motorů Renault-Gordini V6 Turbo.

Konec a nový začátek

V roce 1995 výroba Alpine zanikla, protože se zpronevěřila původnímu záměru lehkých sportovních vozů pro radost z jízdy a soustředila se na větší (a dražší) luxusní typy. Továrna v Dieppe pak vyráběla jiné Renaulty, než od roku 2018 jméno Alpine znovu ožilo. Toho se však Jean Rédélé nedožil. Zemřel 10. srpna 2007 v Paříži.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: