Před deseti lety opustil tento svět legendární Carroll Shelby, ale jeho Cobry jezdí dál

Shelbyho dramatická cesta k úspěchu nebyla bez problémů, syn poštovního doručovatele z Leesburgu v Texasu se narodil 11. ledna 1923 a v osmnácti začal létat na základně Lackland u San Antonia v Texasu. Jako instruktor tam zůstal, do války nešel, a tak mohl své snoubence Jeanne na farmu shazovat milostné dopisy v létajících holínkách. Vzali se v prosinci 1943, o rok později se jim narodila dcera Sharon, v letech 1946 a 1947 dva synové Mike a Patrick.

Demilitarizovaný Carroll se pustil do podnikání na kuřecí farmě, aby uživil rodinu, nejprve vydělal pět tisíc dolarů, ale ve druhé vlně prodělal, když kuřata pošla na Limberneckovu chorobu. To se však už zajímal o automobily a v lednu 1952 jel svůj první závod. Pořídil si dragster s motorem Ford V8, záhy přešel na okruhy a oblíbil si britské sportovní vozy. V lednu 1954 zaujal Johna Wyera, šéfa závodního týmu Aston Martin, a stal se továrním jezdcem, a to nejen v závodech sportovních prototypů, ale i ve Formuli 1!

Jeho kariéra pokračovala také v Evropě, debutoval ve 24 h Le Mans 1954, doma na solném jezeře v Bonneville přispěl týmu Austin-Healey k dobytí 70 rekordů třídy D, ale v listopadu 1954 se vážně zranil při Carrera Panamericana v Mexiku. Jeho Austin-Healey se čtyřikrát převrátil; zachránili ho však indiáni, když bolesti četných zlomenin zmírnili kořalkou! V březnu 1955 už jel na Ferrari s Philem Hillem v Sebringu, pak ho porazil v Torrey Pines na druhém Ferrari, v USA se stal držitelem titulu „Driver of the Year“ (Jezdec roku) 1956–1957 a vyvrcholením se stalo vítězství ve 24 h Le Mans 1959 v továrním voze Aston Martin DBR1/300 společně s Royem Salvadorim, Britem italského původu.

V roce 1960 se po problémech se srdcem vzdal aktivního závodění jako čerstvý mistr USAC (s vozem Maserati 61 Birdcage). Není bez zajímavosti, že Shelby byl také jezdcem mistrovství světa F1, když absolvoval osm Velkých cen v letech 1958 (Maserati 250F) a 1959 (Aston Martin DBR4/250), ale s těmito staršími typy neuspěl (měly ještě motor vpředu).

Carroll během závodnické kariéry nepřestal podnikat. Založil firmu Carroll Shelby Sports Cars v Dallasu v roce 1957 s jistým Dickem Hallem (bratrem Jima, tvůrcem Chaparralů), 1960 přidal v Kalifornii zastoupení Goodyear Racing Tires a v roce 1961 otevřel závodnickou školu. Když byla v Anglii ukončena výroba šestiválců Bristol (převzatá konstrukce BMW 328 v rámci válečných reparací), nabídl tamější společnosti AC Cars, že pro ni sežene osmiválce Ford. Britové nabídku přijali a v únoru 1962 přišel letecky do New Yorku první vůz bez poháněcí soustavy. Shelby ve svých dílnách v Kalifornii do trubkového rámu zabudoval motor Ford 4,2 litru se čtyřstupňovou synchronizovanou převodovkou Borg-Warner, čímž se zrodila první Cobra, oficiálně uvedená jako „Shelby AC Cobra Powered by Ford“.

Nový dvoumístný sportovní automobil s hliníkovou otevřenou karoserií a odpružením příčnými listovými pery měl obrovský úspěch. Objem motoru se později zvětšil na sedm litrů v typu Cobra 427 (CSX 3000). V roce 1962 byla Cobra nejrychlejším silničním automobilem, kombinace evropského podvozku s americkým velkoobjemovým motorem se osvědčila, inspirovala i další konstruktéry. Cobra dosáhla zrychlení 0–60 mph (0–96 km/h) za 3,9 sekundy…

V prvním závodě Billy Krause s Cobrou vedl, ale pak odešlo ložisko zadního kola a v Los Angeles Times Grand Prix odpadl (říjen 1962). První vítězství (dvě Cobry první v cíli) dobyli Dave MacDonald a Ken Miles v Riverside (leden 1963) jako tovární jezdci firmy Shelby American Incorporated. Do června 1963 vzniklo 125 vozů, při prvním startu ve 24 h Le Mans dojela Cobra sedmá. Úspěchů začalo přibývat a v sezoně 1965 nové kupé Cobra Daytona vyhrálo mistrovství světa FIA 1965 před značkami Ferrari, Porsche, Jaguar a Aston Martin.

Cobra se stala legendou, Shelby byl přizván k řadě dalších projektů, k nimž patřila zástavba osmiválce Ford do britského roadsteru Sunbeam Alpine (vznikl tak Tiger), úprava japonských vozů Toyota 2000 GT pro americké závody SCCA, ale především podíl na projektu Ford GT40, jehož výsledkem byla porážka Ferrariho ve 24 h Le Mans 1966 a 1967! Už je zapomenuto, že se Carroll v roce 1968 pustil do stavby turbínového vozu pro 500 mil Indianapolis, ale pak byly turbíny zakázány…

Spolupráce s Fordem přinesla nejen Cobru, ale také závodní verze GT40 a upravené Mustangy, známé vozy Shelby GT350 a GT500 a mnoho vítězství v závodech. V roce 1970 však Ford od závodů odstoupil a Shelby musel obrátit pozornost jinam, když už v srpnu 1969 uvedl svou slavnou směs koření (Shelby Chili) a její výrobu prodal až roku 1986 společnosti Kraft Foods. To už ovšem znovu pracoval na automobilech, od října 1982 uzavřel smlouvu s Chryslerem a vyvíjel sportovní verze jeho sériových modelů, v roce 1987 zahájil spolupráci na vývoji desetiválce Chrysler/Dodge Viper, který později obnovil ducha Cobry.

Carroll však stále nebyl spokojen, a tak oslovil General Motors, zajistil dodávky osmiválců Oldsmobile pro nový roadster Shelby Series 1, zahájil produkci v roce 1997, ale vzniklo jen 249 těchto automobilů. Po vyrovnání s Fordem získal opět práva na jméno Cobra a znovu zahájil výrobu roadsterů s puncem originálu.

V roce 1995 společnost Shelby American nalezla nové útočiště na okruhu Las Vegas Motor Speedway a zahájila produkci řady CSX 4000 (Cobra 427 S/C), později přidala speciální edice a repliky CSX 7000 (Cobra 289 FIA) a CSX 8000 (Cobra 289 Street), které jsou věrným obrazem původních typů z let 1962–1965. Při naší návštěvě počátkem roku 2011 jsme si tam prohlédli i Cobru s osmiválcem, upraveným na spalování vodíku.

Přestože historie podnikání Carrolla Shelbyho je složitá, jedno zůstává jasné, dal světu sportovní Cobru a jako jediný spolupracoval na vyšší úrovni se všemi americkými automobilovými koncerny. Po transplantaci srdce v červnu 1990 od osmatřicetiletého dárce už v květnu 1991 řídil zaváděcí Dodge Viper při 500 mil Indianapolisu a v září téhož roku založil nadaci Carroll Shelby Children´s Foundation pro pomoc při vyhledávání dárců pro transplantace srdce u nemocných dětí.

Nepřerušil ani další podnikatelské aktivity, vedle návratu Cobry a upravených Mustangů byl distributorem závodních pneumatik, vyvíjel unikátní motor OX2 (s osmi horizontálními válci a převodem na rotační pohyb bez klikové hřídele), nadále se věnoval svému oblíbenému chilli a také chovu skotu (Tulli bulls). Zemřel 10. května 2012 v Dallasu. Ford dodnes pokračuje ve výrobě sportovních vozů se jménem Shelby, a to nejen nejsilnějších Mustangů, ale i pick-upů.