Do hrobu jako král: Luxusní pohřebáky od italských mistrů

Italové mají dlouhou tradici staveb automobilových karoserií na zakázku. Vedle slavných designérských studií a výrobců supersportů ale v zemi působí také firmy, které se věnují podstatně neobvyklejším vozidlům.

Jednou z nich je Ellena, specialista na pohřební automobily, jehož kreace dokazují, že i poslední cesta může mít pořádnou dávku automobilového stylu.

Historie společnosti Ellena se začala psát v roce 1996 v italském městě Saluzzo, ležícím v regionu Piemont nedaleko Turína, tedy v blízkosti mateřského města Fiatu. Firmu založil Massimo Ellena s cílem vyrábět pohřební automobily, které se budou od běžné nabídky odlišovat individuálním designem a propracovanými karosářskými úpravami. A je v tom evidentně úspěšný. V roce 2026 společnost slaví třicet let existence, přičemž za svou historii postavila dlouhou řadu zajímavých kreací.

Ještě v roce založení vznikl první model firmy, Mercedes-Benz V210 s dvoudveřovou karoserií vyrobenou z plechu. O tři roky později následoval první čtyřdveřový pohřební vůz, představený na mezinárodním veletrhu TANEXPO. Dalším milníkem byl rok 2003, kdy firma začala spolupracovat s automobilovými designéry. Jedním z prvních výsledků se stal Mercedes-Benz E411.

Ellena postupně rozšiřovala výrobu a začala oslovovat zákazníky také v zahraničí. V roce 2011 získala od italského ministerstva dopravy osvědčení pro výrobu vozidel v malých sériích.

Firma odjakživa zůstává věrná zakázkovému přístupu. Jednotlivé automobily vznikají individuálně, podle požadavků konkrétních pohřebních služeb, ať už jde o podobu karoserie, materiály interiéru nebo speciální výbavu.

Největší pozornost na sebe Ellena poutá výběrem automobilů, které slouží jako základ jejích přestaveb. Vedle tradičních Mercedesů, často využívaných i jinými specialisty na pohřební vozidla, se totiž pustila také do modelů na bázi Maserati nebo Jaguaru.

Patrně nejvýraznějším příkladem je Maserati G3.0, pohřební automobil využívající techniku sportovně laděného sedanu Maserati Ghibli. Představen byl v roce 2015 na pařížském veletrhu Funéraire. Z původního vozu zůstala charakteristická příď s výraznou maskou chladiče a světlomety, zatímco zadní partie dostaly zcela nové proporce.

Automobil díky tomu spojuje agresivně stylizovanou přední část italského sedanu s dlouhou prosklenou nástavbou určenou k přepravě rakve. Takové Maserati byste na běžné silnici nejspíš nečekali.

Neméně pozoruhodný je Jaguar J40, představený v roce 2021 na stejném pařížském veletrhu. Ten sází na elegantnější pojetí, které využívá charakteristických designových prvků britské automobilky. Protáhlá silueta a výrazně tvarované boční prosklení mu dodávají vzhled, jaký u sériových Jaguarů nenajdete.

Podstatně tradičnějším základem jsou vozy na bázi Mercedes-Benzu třídy E. Ani v jejich případě však nejde o pouhé prodloužení sériového kombi. Ellena vytváří vlastní zadní partie, střešní linie a prosklené nástavby. Modely jako E514 nebo novější E214 tak mají se svými sériovými příbuznými společnou především přední část a výchozí techniku.

Přestavba luxusního automobilu na pohřebák je přitom podstatně složitější než instalace speciálního vybavení do zavazadlového prostoru. Karosáři musí vytvořit dostatečně dlouhý prostor pro uložení rakve, přičemž vůz musí nadále splňovat požadavky na bezpečnost a provoz na veřejných komunikacích.

Změny proto zasahují také do nosné struktury automobilu. Prodloužení rozvoru nebo úpravy karoserie vyžadují odpovídající konstrukční řešení, které zohledňuje pevnost, rozložení hmotnosti i jízdní vlastnosti. U jednotlivých přestaveb přitom záleží na konkrétní konstrukci výchozího vozidla.

Ellena postupně měnila své výrobní technologie. Zatímco její první automobil z roku 1996 měl karoserii z plechu, v roce 2002 firma přešla při výrobě karosářských dílů na sklolaminát. To umožnilo nejen vytvářet tvarově složitější díly, ale také zefektivnit výrobu a zvýšit počet dokončených vozidel.

Samostatnou kapitolou je prostor pro rakev. Vedle dekorativního obložení a osvětlení zde musí být bezpečné uchycení a mechanismy umožňující manipulaci s rakví. Zákazníci si mohou vybírat také materiály, barevné provedení a automatizované prvky výbavy.

Firma při navrhování využívá moderní digitální technologie a individuální přístup. Už v roce 2009 navíc představila pohřební automobily v barvě slonové kosti, čímž ukázala, že ani v tomto konzervativním odvětví nemusí být černá jedinou možností. Zakladatel firmy Massimo Ellena v tomto směru zdůrazňuje, že Ellena vždy klade důraz na design, v němž i díky spolupráci s designéry nastavuje nové standardy a razí nové trendy, aby se odlišila od konkurenčních subjektů stavějících pohřební vozidla.

Ellena přitom dokazuje, že myslí na moderní techniku i pod kapotou. Už v roce 2019 tak uvedla první hybridní pohřebák, ve formě přestavby Mercedes-Benzu E 513 Hybrid.

Poslední roky jsou pak ve znamení další elektrifikace. V dubnu 2024 tak firma na veletrhu TANEXPO představila model EMQE, postavený na technice elektromobilu Mercedes-Benz EQE.

Na jeho podobě spolupracovala s italským studiem AMV Design, které se podílelo na designu i konstrukčním vývoji. Designéři se snažili zachovat aerodynamickou siluetu původního sedanu a plynule na ni navázat nově vytvořenou nástavbou. Automobil díky tomu působí překvapivě kompaktně, přestože jeho zadní část musela projít zásadními úpravami.

Elektrický pohon přitom dle karosárny přináší i praktické výhody. Nabízí tichý provoz bez lokálních výfukových emisí, což se může hodit zejména při pomalé jízdě během smutečních průvodů nebo při pohybu v areálech hřbitovů.

Podobných specialistů působí v Itálii hned několik. Pohřební automobil totiž není jen pracovním nástrojem, ale také vizitkou provozovatele pohřebních služeb. Vedle praktičnosti proto rozhoduje reprezentativní vzhled a možnost individuálních úprav, které některé karosárny posouvají až do podoby neobvyklých designových kreací.

Jedním z konkurentů Elleny je italská společnost Pilato, jejíž historie sahá až do roku 1963. Mezi její nejvýraznější realizace poslední doby patří model Ilíos z roku 2023, využívající techniku Mercedesu-Benz GLE Coupé. Kombinuje mohutnou příď SUV s nízkou, elegantně tvarovanou nástavbou. Pozornost si zaslouží rovněž Jaguar F-Pace přestavěný na pohřební automobil LUCE, který měl premiéru v roce 2020.

Další italský specialista, Biemme Special Cars, nabízí mimo jiné model Kalea využívající techniku Maserati Grecale. Podle výrobce měří celých 6 503 mm a má rozvor 4 050 mm. Samotný prostor pro rakev je dlouhý 2 350 mm. Karoserie využívá vyztuženou kompozitní konstrukci, zatímco ve výbavě nechybí automatický mechanismus pro manipulaci s rakví či elektricky ovládané zadní dveře. Čísla dobře ukazují, jak rozsáhlé úpravy musí sériový automobil podstoupit.

Do stejného odvětví patří také společnost Intercar Modena, rovněž zaměřená na speciální vozidla pro pohřební služby. Její portfolio mimo jiné zahrnuje pohřebáky na bázi Range Roveru Velar nebo Maserati Levante.

Právě existence několika specializovaných výrobců ukazuje, jak pestrý je italský karosářský průmysl. Vedle slavných jmen jako Pininfarina, Bertone nebo Zagato zde pokračuje také tradice individuálních přestaveb automobilů pro velmi úzce vymezené účely.

A zatímco supersportovní Ferrari nebo Lamborghini přitahují pozornost výkonem a rychlostí, kreace Elleny a jejích konkurentů dokazují, že pozoruhodný automobilový design může vznikat i tam, kde rychlost rozhodně není potřeba.