Hlavní obsah

Aston Martin DBS Concorde Edition coby oslava rychlosti

Foto: Aston Martin

Aston Martin DBS Superleggera „Concorde Edition“ je doplněn o decentní prvky, odkazující na dnes už legendární nadzvukový letoun, který létal v letech 1976-2003

1. 12. 2019

Concorde asi netřeba představovat. Tento technický skvost, který dal (relativně) široké veřejnosti možnost cestovat nadzvukovou rychlostí, se poprvé vznesl do vzduchu už před padesáti lety…

Článek

A přesně toho se rozhodli využít v Aston Martinu a postavit omezenou sérii deseti kusů jejich superrychlého GT jménem DBS Superleggera. A nejde tu jen o oslavu půl století od prvního vzletu konstruktérského zázraku, shodou okolností se nám tu „připletlo“ ještě jedno výročí – sto let od založení British Airways.

Foto: Aston Martin

Aston Martin DBS Superleggera „Concorde Edition“ oslavuje jednak 50 let od prvního vzletu Concordu, jednak i sté výročí založení British Airways

Všech 10 vozů vznikne pod taktovkou individualizačního týmu Q, který se v Aston Martinu specializuje na zakázkové vozy a omezené edice. DBS Superleggera Concorde Edition ponese barvy společnosti British Airways a karbonovou střechu, na které je symbolická silueta Concordu. Jako příslovečná třešnička na dortu je tu pak trikolora na spodní hraně předního nárazníku a rudá linka, táhnoucí se od A-sloupků přes okraj střechy až k odtrhové hraně na víku kufru.

Čalounění interiéru se nese v tmavě modré barvě a je pro to jeden dobrý důvod – odkazuje na vnitřek kabiny skutečných Concordů, tedy alespoň těch, které působily ve službách British Airways. Jsou tu i takové detaily jako grafika indikátoru rychlosti a ukazatele nadmořské výšky na sluneční cloně řidiče nebo strop se siluetou Concordu, za kterým se jakoby táhne vlna „sonického třesku“. Pádla řazení pod volantem? Ta jsou vyrobena z lopatek turbíny tohoto nadzvukového zázraku – tomu říkáme elegantní způsob recyklace!

Prahy dveří každého vozu DBS Superleggera Concorde Edition pak ponesou skutečnou imatrikulaci jednotlivých Concordů British Airways, tedy jejich „poznávací značky“.

Foto: Aston Martin

G-BOAC byla imatrikulace, tedy volací znak jednoho z Concordů vlastněného společností British Airways. Imatrikulace je pro letadlo něco jako SPZ pro auta a slouží jako identifikátor letadla hlavně při komunikaci s řídící věží daného letiště

Pravda, tento „silniční Concorde“ nebude tak rychlý jako jeho okřídlený protějšek, ale kdo by se zlobil za poctivý dvakrát přeplňovaný 5,2l V12 o výkonu 715 koní a 900 Nm? Vsadíme se, že i samotný Concorde by řekl: „Ale jo, na auto dobrý“. DBS Superleggera zrychlí z nuly na sto za 3,4 vteřiny a sto šedesát tam máte další tři vteřiny poté. A nepoleví až do rychlosti 340 km/h.

„Je velmi příhodné, že zrovna náš sportovní vůz odkazuje na konstruktérský počin nesmírně talentovaných, nadaných a ambiciózních týmů britských a francouzských vědců, techniků, inženýrů a návrhářů, kteří dokázali sen o nadzvukové dopravě proměnit ve skutečnost už před padesáti lety.“ řekl Marek Reichmann, výkonný viceprezident a vedoucí kreativního oddělení společnosti Aston Martin Lagonda.

Concorde byl vyvinut v 60. letech ve spolupráci společností Aérospatiale (FRA) a British Aircraft Corporation (VB), a měl symbolizovat jakési usmíření rivality mezi těmito dvěma národy. Slovo „concorde“ koneckonců znamená souhlas, jednota – a to jak ve francouzštině, tak v angličtině.

Prvního letu se Concorde dočkal už v 2. března 1969 z letiště v Toulouse, což vzbudilo velký zájem aerolinek, třeba i německé společnosti Lufthansa. Ropná krize na úsvitu sedmdesátých let však vývoj Concordu pozdržela, protože aerolinky kvůli vysokým nákladům daly od kontraktů takříkajíc „ruce pryč“. První komerční lety tak byly uskutečněny až začátkem roku 1976. Concorde se „podíval“ třeba do destinací jako Rio de Janeiro nebo Singapur, nejčastěji však létal linky Paříž-New York, respektive Londýn-New York. Tyto linky byly také zdaleka nejziskovější. Dalším důvodem bylo to, že Concorde překračoval hlukové limity většiny letišť. Několikrát však přistál na letišti v Praze, tehdy ještě zvaném Ruzyně.

Foto: British Airways

Concorde byl nejen neskutečně rychlý, ale také absolutně nádherný

Concorde jako takový stihl za 27 let svého komerčního působení podniknout přes 50 tisíc letů a přepravil okolo 2,5 milionu pasažérů – a občas dokonce i diamanty nebo lidské orgány. Jeho cestovní rychlost byla 2,02 machu, nebo-li 2 158 km/h, maximální pak 2,04 machu, tedy 2 179 km/h a dokázal letět ve výšce až 18 km, díky čemuž bylo z paluby viditelné i zakřivení Země. Kapacita paluby byla 100 pasažérů a šlo o jediné komerční letadlo, kde kromě dvou pilotů byl v kabině vždy přítomen také jeden inženýr z vývoje. V listopadu 1986 dokonce obletěl celý svět, když uletěl 45 174 kilometrů za 29 hodin a 59 minut.

Poslední komerční let Concordu se uskutečnil 24. října 2003 z New Yorku do Londýna. Úplně poslední letoun se 26. listopadu 2003 „proletěl“ z Londýna do Bristolu, kde byly Concordy vyráběny. Projekt jako takový byl v globálu ztrátový, ale letectví z poznatků získaných při vývoji tohoto nadzvukového letadla těží dodnes.

V roce 2006 zvítězil v designové soutěži pořádané televizí BBC a Britským muzeem designu, když za sebou nechal další ikony jako Rover Mini, Jaguar E-Type nebo třeba bojovou stíhačku Spitfire. Jako hlavní důvod zrušení Concordu se uvádí nadměrné provozní náklady.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama