Hlavní obsah

Ojetiny: Alfa Romeo 147 GTA – Se srdcem Giuseppe Bussa

Foto: Jakub Deml

Malý šedý hatchback se mi svým sonorním zvukem fantastického motoru V6 zaryl pod kůži

Nechal jsem své city pár dní odležet. Rozum by měl zvítězit nad čirým bláznovstvím a já bych neměl zahořet touhou po starém hatchbacku, který má navíc v přídi poměrně těžký motor. Logo GTA slibuje až závodní atmosféru, zlatá šedesátá léta a řezavé tóny sportovního srdce Alfy Romeo. 147 GTA není silniční verzí závodního stroje, ale i tak mě dokonale překvapila. Racionalita šla pro tentokrát kompletně stranou.

Článek

Je pravda, že se mi Alfa Romeo 147 GTA líbí a vyhrává u mne kategorii ostrých hatchbacků na celé čáře. Není nejrychlejší. I přes zajímavě řešené zavěšení podvozku, zastíní jízdní vlastnosti Alfy kdejaký ostrý Renault od divize Renault Sport. A praktičnost také není silnou stránkou malého šedého hatchbacku Alfy Romeo. Za veškerou mou náklonnost k šedé třídveřové krásce můžou jednotlivosti, které jsou naprosto neodolatelné.

V centru dění je motor, designové detaily, krásná kola, strmé řízení s teatrálně malým rejdem a speciální atmosféra, která autem doslova proudí všemi směry. Takové auto si nekoupíte po nastudování konfigurátorů, prolistování ceníků a posbírání slev u dealerů. Zamilujete se a chcete ho. A tak to měl i Petr, současný majitel téhle 147 GTA v netradiční elegantní barvě Grigio Metallizato.

Foto: Jakub Deml

Alfa Romeo 147 GTA si troufá hrdě i do zatáček, typická úprava majitelů bývá dodatečná zástavba samosvorného diferenciálu Q2

GTA jako odlehčený speciál? Ne tak úplně…

„Rychlá“ písmenka na zádi Alfy znamenají doslova „Gran Touring Allegeritta“, což je v překladu něco jako odlehčený cesťák. Myslím, že malá Alfa není ani jedno z toho. Autem pro cestování na velké vzdálenosti byl v oné době model 166 s elegantní štíhlou konturou karoserie a pohotovostní hmotnost lehce pod čtrnáct set kilo také není devizou lehkonohých speciálů.

Foto: Jakub Deml

Velké brzdy Brembo, krásná kola „telefony“ a nálepka se čtyřlístkem nesmí u žádné GTA chybět

GTA zkrátka odkazuje na slavnou minulost značky, na sportovní úspěchy šedesátých let, rychlé Giulie řady 105, které jsou nádhernou klasikou a ozdobou garáže každého milovníka automobilů, byť by visely jen jako postery na vnitřních výplních garážových vrat. GTA byl vždy zvláštní model, ať už určený pro závodní homologaci nebo jako připomínka na závodní úspěchy. Malá 147 příliš vavřínů neposbírala, ale její větší sestra 156 GTA, která sdílí stejnou techniku, bývávala na poli okruhových klání před necelými dvaceti lety nesmírně úspěšná. V seriálu ETCC posbírala mnohé cenné vavříny.

Foto: Jakub Deml

Interiér je typická Alfa Romeo 147, je solidní, ale nečekejte žádné zázraky. Zvyknete si na různé pazvuky, ale i na fakt, že ergonomie pozice za volantem je pořád docela klasicky po italsku

Klasický recept po italsku

Pořád mi to vrtá v hlavě. Alfa Romeo totiž nějak umí stavět auta, která se mi až překvapivě přesně strefují do vkusu. Jsou tam pochopitelně i výjimky. Vím, že byla trošku diskuze mezi alfisty ohledně mého loňského dojmu z jízdy Giulettou 1750 QV neboli Veloce. Ta mi skutečně příliš nesedla. Hrála si na „dospělácký“ ostrý hatchback, ale diskvalifikovala se neschopností vyjíždět ze zatáček tak, jak to umí třeba ostré Renaulty. A charisma, které dozajista má, bohužel ony nedostatky neumělo (čistě podle mého názoru) převážit na svou stranu.

MiTo 1.4 Turbo Multiair, které máme doma, je fajn, ale není rozhodně tím autem, které bych si vzal na projížďku jen tak anebo už nemohl dospat, než spolu zase vyrazíme na nějaký pěkný nedělní výlet. Zatímco taková Giulia je prakticky ve všech motorizacích autem, na které jsem se vždy nesmírně těšil. I s běžnou naftovou verzí s automatem jsem ten týden, co jsem ji měl k dispozici, udělal i pár vyloženě zbytečných jízd. I když jsem si je před sebou vždy dokázal obhájit.

Foto: Jakub Deml

Sedadla vypadají skoro jako závodní skořepiny, ve skutečnosti je ale boční vedení dost široké a trup v opěradlech mírně plave, vypadají však naprosto skvěle a kůže je kvalitní

Staré Alfy Romeo řady 105, 1300/1600 Junior GT jsou úžasné a jsem z nich vždycky vedle, když nějakou vidím. O Giuliettě Sprint z přelomu 50/60. let si myslím, že je to (zcela seriózně) nejkrásnější automobil na světě, nebo minimálně patří do té pomyslné první desítky. O speciálech z dílen Franca Scaglione anebo Ercole Spady od Zagato snad ani nemluvě.

S klínovitou Alfettou GTV od Giugiara se doufám taky někdy letos seznámím. Důvody proč se mi značka Alfa Romeo víc a víc líbí a zarývá do kůže, se nedají jen tak heslovitě vypsat. To bych zvládl celkem snadno u Porsche, BMW nebo u Lotusu. Za první, za druhé, za třetí a bylo by to. U Alfy Romeo nejdou zapojit jen zkušenost a rozum. Důvodů, proč jsem si poslední roky oblíbil vozy Alfa Romeo je víc. Funguje u nich mix vlastností, historie, skvělých motorů, jeho zvuku i projevu, specifického řízení a mnohých jinde nevídaných technických řešení.

Foto: Jakub Deml

Klenot pod kapotou - motor Busso V6 charakterizuje celé auto a je hlavním důvodem proč jsem se do něj zakoukal

V hlavní roli motor

Tohle auto je postavené kolem motoru. 3.2 V6 Busso má zvuk, hladký projev, ukázkovou gradaci a je vážně radost poslouchat, vytáčet i řadit. Přál bych vám slyšet, jak se motor dere po otáčkách, jak leštěné chromové trubky nasávají vzduch do válců a Alfa se dere dopředu. Posledních pár stovek otáček, než rafička otáčkoměru olízne sedmičku a řadím další rychlost, je přímo extatických. Mám rád klasickou rockovou hudbu a mezi nejoblíbenějšími skladbami budou vždy ty od Pink Floyd. A motor Alfa Romeo Busso V6 je v automobilovém světě přenesený instrumentální mix od Floydů, dvěma slovy akustická dokonalost. Opravdu nepřeháním.

Foto: Jakub Deml

Je potřeba to slyšet na vlastní uši, zažít na vlastní kůži, ale nejvíce si koncert výfukových trubek užijí stejně diváci zvenčí než řidič uvnitř. Ten má starost přeřadit přesně v ten moment, než zasáhne omezovač otáček

Technicky by to auto mělo stát se vší upřímnosti za starou bačkoru. Otevřete kapotu a vidíte, že tři válce čouhají nějak příliš před osu přední nápravy. Vyvážení je špatně, jenže víte vy co? Auto jede skvěle. Je to magie, nebo už nevím. Ono to není tak doslova. Přední náprava má zajímavou konstrukci s lichoběžníky a zadní opět kinematicky zajímavý závěs typu McPherson s dvojicí příčných ramen na každé straně. Konkrétní šedá Alfa má navíc instalovaný lepší podvozek od německého KW, rozpěru v motorovém prostoru Engstler, otevřené sání s KN filtrem, decentně laděný výfuk. A myslím si, že zejména díky coiloverům KW a jejich správném nastavení auto funguje tak dobře.

Foto: Jakub Deml

Alfa Romeo 147 GTA v pohybu, moc jí to sluší a nemusí být ani typicky červená

Pořád jsem přesvědčený, že Cooper S R53, Clio RS 197, Mégane RS, Focus RS MK1 (který je tedy mimochodem podstatně dražší) by na uzavřeném okruhu Alfu dostaly. I když zrovna nyní večer jsem si pustil dobové video japonského Best Motoring a GTA si nevedla tak špatně. Aspoň dostala těžkopádné Audi A3 3.2 Quattro na lopatky a ani Subaru Impreza WRX na ní nestačilo. Ale o to nejde.

Foto: Jakub Deml

O řazení jsem příliš nehovořil, ale mně konkrétně vyhovovalo. Dráhy jsou sice trochu delší, ale přesné a práce se spojkou s řadičkou mě rychle vtáhla do děje

Alfu 147 GTA musíte chápat jinak. Není to kapesní raketa, není to okruhová hračka pro hobby jezdce, je to čistě zážitkové auto se strmým řízením a vpravdě mizerným rejdem předních kol. A přesto je skvělá. Jel bych s ní do Toskánska pro archivní Chianti a vzal si s sebou ženu a dvě horská kola. Plán, jak auto využít mám v hlavě naprosto srovnaný. Tohle auto je smyslně nesmyslné, jestli rozumíte, jak to myslím. Nakonec, kdo jiný než Alfa Romeo utratí peníze za zástavbu šestiválce ze sedanu vyšší třídy do třídveřového hatchbacku, ale který vlastně nemá jak dál využít?

Alfa Romeo hledá vlastní řešení, a vznikají tak úžasné věci. Nikdo jiný by do toho nešel a taky od té doby nikdo jiný další ostrý hatchback s tak krásným a zvukomalebným šestiválcem nepostavil. Zmiňovanou Audi A3 3.2 anebo Golf R32 ty nepočítám, jejich vznik mi totiž přijde nějak racionálnější. Zrovna tak BMW 130i bylo vždy své, ale konstrukčně i zážitkem z jízdy je to něco úplně jiného než 147 GTA.

Kvůli fotkám jsem jezdil jednu silničku sem a tam a vždycky každou lichou minutu přemýšlel, jak to udělám, abych mohl tohle auto řídit dál, znova a víc. Mám pocit, že je to poprvé v životě, co jsem řídil auto, které by mělo v podstatě špatné papírové předpoklady (vysoká hmotnost, příliš hmotnosti na přední nápravě, pohon předních kol, chybějící samosvorný diferenciál atd.) a výsledný dojem byl tak pozitivní. Osobně bych si do konkrétní Alfy Romeo 147 GTA nechal rozhodně namontovat příplatkový samosvorný diferenciál Q2 originál Alfa Romeo, případně od Quaife, staral se celkově o technický stav auta, tankoval sto oktanový benzin a užíval si onen famózní zvuk šestiválce Busso.

Na co si dát pozor

Překvapivě není mnoho věcí, na které si musí zájemce o tuto Alfu dávat pozor. Musíme počítat s tím, že i nejmladším exemplářům už bude táhnout na patnáct let, takže zásadním strašákem zůstává koroze karoserie. Alfa Romeo 147 a nakonec i větší 156 nejsou v tomto případě etalonem odolnosti. Je nutné si auto pořádně prohlédnout na zvedáku a zaměřit se na místa, kam není vidět. Plastové díly i rozšířené blatníky, zkrátka všechny specifické díly pro model 147 GTA jsou velmi složitě k sehnání a jejich ceny jsou vysoké.

Motor V6 Busso je naopak velmi spolehlivý. Je potřeba ohlídat výměnu rozvodového řemene každých 5 let anebo 60 tisíc kilometrů, což je obvykle doporučovaný interval specialisty na vozy Alfa Romeo. Výměna je náročnější, je potřeba měnit i kladky, ideálně i vodní pumpu, není to zkrátka nejlevnější.

Brzdy jsou vpředu čtyřpístky od Bremba a vzadu klasické dvoupístové kotoučové a jejich servis není nijak náročný. To spíš víc peněz utratíte za různé díly náprav a na pryžových dílech uložení. Šetřit se nevyplácí. Vzhledem k tomu, že modelu 147 GTA vzniklo celkově pouze 4 025 kusů s manuální a dalších 1 004 s robotickou převodovkou Selespeed, vyplatí se o ni dál starat a pečovat. Dobře udržovaný exemplář bude mít vždy pro fanoušky značky určitou hodnotu a radostí ze svezení vám všechny investované peníze vrátí dvojnásobně zpět. Vždyť ostrý hatchback s takto zvukomalebným atmosférickým šestiválcovým motorem pod kapotou žádný výrobce už nikdy nevyrobí.

Alfa Romeo 147 GTA (2002-2005)
Motorzážehový vidlicový šestiválec, DOHC 24 ventilů
Objem válců3 179 cm3
Výkon184 kW (250 koní) při 6 200 otáčkách
Točivý moment300 Nm při 4 800 otáčkách
Pohotovostní hmotnost1 360 kg
Zrychlení 0-100 km/h6,3 sekundy
Maximální rychlost235 km/h
Spotřeba palivapod 10 litrů/100 km jezdit rozhodně nebudete (tabulkový průměr je 12,1 l/100km)
Počet vyrobených kusů5 029 ks
Cenaod 150 tisíc za exempláře vyžadující větší servisní zásah po klidně až 500 tisíc za perfektní kousky s malým nájezdem. Běžná tržní cena za solidní kusy kolem 250 tisíc korun, na prodej jich ale bývá málo
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.