Hlavní obsah

Aby vám garáž nezplesnivěla

Foto: Shutterstock / Alan Budman

Něco podobného nechcete na jaře vytáhnout z garáže, že?

17. 12. 2020

Vytápěná garáž nebývá úplně standardem a v zimě v ní bývá zvýšená vlhkost bez ohledu na to, jestli jste v ní zazimovali svého miláčka, nebo ji naopak používáte v podstatě denně. Paradoxně může ta druhá varianta být pro vznik plísní ještě horší, byť garáž větráte. Spolu s tmavými zákoutími a neudržovanými stěnami tak vznikají skvělé podmínky pro rozšíření plísně. Nemusí být viditelná na první pohled, ale o to větší je pak překvapení, když odsunete skříň, ponk nebo otevřete šuplíky s nářadím.

Článek

Plíseň v garáži většinou prozradí tmavé fleky, když je budete ignorovat, začne se časem loupat malba a pak rovnou odpadávat kusy omítky. Plíseň se ale může objevit i na autě, respektive v autě, stačí v dobré víře nechat pootevřená okénka nebo odstavit auto se zavlhlými koberečky. A od plísně je kousek ke korozi.

Odborníci radí, že je potřeba nejít plísni naproti, tedy nedávat do garáže mokré, nebo dokonce zasněžené auto. Dále doporučují garáž pravidelně větrat, případně v ní rovnou obstarat řízenou ventilaci třeba tepelným čerpadlem nebo alespoň odvětrání skrz ventilační komínek.

„Základem je ale dobré stavební řešení,“ říká Zdeněk Křivinka, zakladatel a majitel firmy Stavoblock. „Fasáda domu je něco jako kůže, jedná se o ochrannou obálku, skrze kterou dokáže dům propouštět přebytečnou vlhkost do vnějšího prostředí.“ Polystyren, často používaný pro zateplení, navíc ještě pokrytý akrylátovou barvou či stěrkou, budovu v podstatě sevře neprostupnou vrstvou a zabrání cirkulaci vzduchu mezi zdí a vnějším prostorem. Vhodnou alternativou jsou podle odborníků fasády z přírodních materiálů, které zajistí odvětrávání zdí a dokonce aktivně přispívají k jejich vysoušení. Řešením jsou pak i odvětrávané fasády.

Foto: Shutterstock / Heiko Kueverling

Ještě důležitější jsou ale vnitřní omítky. Jednou z možností je použití aktivní hmoty Nano Coat System, která je tenkostěnná a paropropustná, a tak brání i vzniku tepelných mostů. „Jak název napovídá, nejenže jde o omítku omezující kondenzaci par na stěnách, ale díky příměsi nanomateriálu znemožňuje také šíření plísní a bakterií,“ vysvětluje Štefan Karabáč z Helske, která za Nano CoatHome dostala prestižní ocenění, a pokračuje: „Omítka navíc vytváří na zdech jakousi termoreflexní vrstu, která odráží teplo zpět do místnosti, takže když si v garáži přitopíte, vzduch v místnosti se rychleji vyhřeje i vysuší. Vhodně zvolená kombinace fasády a interiérové omítky tak může nejen zabránit vzniku plísní, ale také ke snížení nákladů na vytápění.

Tohle všechno jsou sofistikovaná a moderní řešení, staří garážníci pak nedají dopustit na tradiční řešení v podobě použití steliva pro kočky, které umí vlhkost absorbovat, případně vysypat do bedýnky rýži, která vlhkost taky natáhne. Někteří ji dokonce dávají i do zaparkovaných aut.

Na co si pak dejte taky pozor, je použití posypové soli na dlažbě před garáží. Její použití může mít neblahý vliv nejen na podvozek a karoserii auta, ale poškodí i vrata a přispívá i ke zvýšení vlhkosti v garáži. Je lepší před garáží používat drobný štěrk nebo písek, obojí snadno zametete a můžete klidně použít znovu.

Ideální prostředí pro parkování aut je pak garáž vyhřívaná na nějakých deset až osmnáct stupňů, kde pro udržení vlhkosti pod padesát procent použijete klimatizaci nebo rovnou tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, které se postará i o proudění vzduchu. Auta by také měla být zaparkována minimálně třicet centimetrů od zdi.

Reklama

Sdílejte článek