Článek
Ceny nafty v Česku kvůli válce v Íránu lámou rekordy. Vláda se rozhodla situaci řešit, podle některých ne zrovna šťastně, ekonomové krok hodnotí jako kontroverzní až kontraproduktivní.
Řešení nevyžadující ropu se přitom v Česku už prodává. Jmenuje se HVO (Hydrotreated Vegetable Oil), většinou slouží jako příměs do běžné nafty, aby vznikla prémiová, ale moderní vznětové motory umí HVO spalovat i v jeho čisté, 100% podobě.
Jestli máte na víčku nádrže nápis XTL nebo zmínku o kompatibilitě v manuálu, je vaše auto na tohle obnovitelné palivo připraveno.

Jakmile máte na víčko XTL, je vaše auto na HVO připraveno.
HVO se vyrábí z obnovitelných zdrojů, nejčastěji z rostlinných olejů a odpadních produktů z potravinářského průmyslu a pohostinství, včetně kuchyňského oleje. Mezi největší producenty HVO na světě patří společnost Nestlé.
HVO má vyšší cetanové číslo než běžná nafta (70 vs. 51), což znamená, že lépe hoří a spalování vyprodukuje méně emisí. Prakticky neobsahuje síru a nakazí se, méně zanáší vstřikovače, je šetrnější pro vozy s filtry pevných částic a je plně mísitelné s motorovou naftou.
V jednom litru HVO je však méně energie než v litru nafty (teoreticky tak může nepatrně zvýšit spotřebu) a také má HVO nižší mazivost, což jde vyřešit aditivy.
Teď dva zásadní faktory, které HVO brzdí. Prvním problémem je dostupnost, protože koncem loňského roku bylo v Česku jen zhruba 30 pump, které tuto syntetickou naftu nabízely. Masivnímu rozšíření HVO by zajisté pomohl zájem motoristů, jenže…
Druhým problémem je cena. HVO je složitější na výrobu a standardně dražší než běžná motorová nafta. Navíc podléhá stejné spotřební dani jako nafta, proto si na litru HVO/nafty stát běžně vezme 9,95 Kč.
A teď si představte, že by stát HVO uznal jako alternativní palivo (dnes spadá pod minerální oleje jako nafta), důležité pro snižování emisí i závislosti na ropě, a spotřební daň snížil nebo dokonce zrušil (vyžaduje změnu legislativy).
Pojďme si to ukázat na obecném příkladu podle ceníku společnosti ČEPRO ze 4. dubna 2026, kde jsou uvedené základní ceny včetně spotřební daně a marže rafinerie, ale bez 21% DPH a bez marže čerpacích stanic.

HVO100 se také říká syntetická nafta. Běžná je ve Skandinávii nebo Beneluxu. U nás a na Slovensku spíše ojediněle.
Litr nafty od Čepra stojí 41,69 Kč, pumpař si přidá 4 Kč na marži a dopravu, dostaneme se na 45,69 Kč. Ještě DPH 21 % a motorista tankuje za 55,28 Kč.
Litr HVO od Čepra stojí 47,69 Kč, při stejném výpočtu (+4 Kč, +DPH) se dostaneme na 62,54 Kč.
Litr HVO od Čepra bez spotřební daně (9,95 Kč) by stál 37,74 Kč, přidáme stejné marže a DPH a dostáváme cenu 50,50 Kč.
Výkřiky vlády o vysokých maržích pumpařů jsou minimálně diskutabilní, protože největším příjemcem zisku z jednoho litru paliva je vždy stát.

V Číně jsou dál, mají tankovací roboty.Video: Shenyang News
Proč HVO zdražilo?
HVO však nevyžaduje ropu, tak proč skokově zdražilo? Archivy Čepra mluví jasně - Čepro cena za litr HVO (bez DPH, marže pumpařů) dne 28. února činila 32,20 Kč, 12. března už 38,40 Kč, 4. dubna dokonce 47,69 Kč.
Oslovili jsme řetězec Shell, kde nám odpověděli. „Bohužel ohledně cen produktů se standardně nevyjadřujeme,“ uvedla mluvčí Zuzana Matějíčková.

Nestlé patří mezi významné výrobce HVO. Toto palivo používá (vedle jiných alternativ) i pro vlastní tahače.
Tak jsme zkusili OMV a dostali odpověď od Karoliny Kyselové, marketingové manažerky OMV Česká republika.
„Cena HVO odráží více faktorů v celém hodnotovém řetězci, včetně nákladů a dostupnosti obnovitelných surovin, technologicky náročného výrobního procesu, regulačních rámců, jako je zpoplatnění emisí uhlíku a povinnosti míchání, a také logistiky v rámci stále omezené dodavatelské sítě. Kromě toho maloobchodní ceny ovlivňují i obecné tržní faktory, jako je regionální poptávka a konkurence.“
Takže řešení na ropnou krizi by tady bylo, muselo by se na něm zapracovat, výsledky by nebyly hned, ale potenciál do budoucna nechybí. Otázkou zůstává, jestli se tímto tématem současná vláda vůbec bude zabývat, myslíme si, že stejně jako ta minulá, spíš ne.



