Článek
BMW M3 je dnes pýchou svých majitelů, jádrem mnichovské automobilky a bolehlavem pro konkurenci. Nejinak tomu bylo i na konci 80. let – M3 vyhrála světový šampionát cestovních vozů hned v prvním roce nasazení, následovalo vítězství na 24hodinovce ve Spa i na Nürburgringu, o úspěších v domácím seriálu DTM ani nemluvě. Mercedes 190E Cosworth byl vynikajícím autem, vždy však byl tak trochu ve stínu bájné M3 E30.
Není tedy divu, že byli ve Stuttgartu naštvaní – asi nejvíce se nabízí ono neblaze proslulé německé slovíčko začínající na S. Poté, co na konci 80. let „em-trojka“ sbírala jedno vítězství za druhým, v Mercedesu bouchli do stolu a přišli s modelem Evo II. Výkonnější, agresivnější a aerodynamičtější verzí už tak výtečné 190E 2.3-16.
Objem řadového čtyřválce vzrostl z 2,3 na 2,5 litru. Podvozek byl snížen, rozšířen a posazen na zbrusu nová 17palcová litá kola Evo II. Zdaleka největším tahákem byl však agresivní bodykit, který nejenže zakrýval rozšířený podvozek, ale byl i funkční – stačí se podívat na splitter předního nárazníku, výrazné boční prahy, spoiler na horní hraně zadního okna nebo obří manuálně nastavitelné zadní křídlo.
Verze Evo I byla nepatrně ostřejší a nepatrně agresivnější původní 190E Cosworth. Ovšem u okřídlené verze Evo II (na obrázku) už si ve Stuttgartu nebrali servítky.
Pohon zadních kol se samosvorným diferenciálem pochopitelně zůstal, stejně tak poctivý manuální pětikvalt Getrag s kulisou zvanou „dog leg“, kde se jednička řadí doleva a k sobě, zůstal i samovyvažovací podvozek, kde se hydraulika starala o to, aby se záď vozu „nepotápěla“ během prudké akcelerace a zase příliš nezvedala při intenzivním brzdění.
Vzniklo pouze 502 kusů verze Evo II a tento krásný exemplář v ikonické barvě Blue Black Metallic s černou kůží v interiéru má pořadové číslo 64, jak potvrzuje i plaketka hned vedle řadicí páky. V interiéru nechybí střešní okno (což byla v roce 1990 vymoženost) nebo dobové stereo Becker s kazetovým přehrávačem.
Po usednutí za čtyřramenný volant je vidět centrální rychloměr cejchovaný do 260 km/h, kterému sekunduje otáčkoměr do 9 000 otáček za minutu (ačkoliv červené pole se nachází někde v 7 600 otáčkách). Jak bylo tehdy u Mercedesu zvykem, nechybí ani dřevodekory, například na středové konzole. Pohled na tachometr ukazuje nájezd 38 864 km.
Vůz v nedávné době prodělal poměrně rozsáhlou údržbu – v dubnu 2023 dostal novou baterii, zapalovací svíčky, vstřikovače, všechny filtry, spojkovou sadu a zbrusu nové pneumatiky Michelin Pilot Sport o rozměrech 245/40. Za 17palcovými litými koly se v porovnání s původní 2.3-16 ukrývají dokonce i větší, výkonnější brzdy.
Motor Cosworth byl u verze Evo II vybaven balíčkem „Power Pack“ – ten zahrnoval třeba upravenou škrticí klapku, lepší sací a výfukové potrubí nebo ostřejší vačky, díky čemuž výkon dosahoval na svou dobu krásných 235 koní (173 kW).
Tento nádherný exemplář se všemi původními katalogy, provozním manuálem a částečně zdokumentovanou servisní historií je dnes investičním artiklem – v internetové aukci se koneckonců vydražil za těžko uvěřitelných 315 tisíc dolarů (zhruba 6,9 milionu Kč). Za ty peníze už se dá sehnat nové Porsche 911 Turbo nebo Mercedes-Maybach – co byste volili vy?