Článek
Tenhle crossover se od Kadjaru natolik liší, že i když ho technicky vzato v modelové řadě přímo nahrazuje, použití nového jména dává dobrý smysl. A mezi námi: Kadjar žádné třeskuté prodejní úspěchy nezaznamenal, takže bude lepší, když na to zákazníci radši zapomenou.
Renault ovšem v případě Australu sází na konzervativní jistoty (jakkoliv je design svěží a moderní). Pod kapotou totiž najdete klasické benzinové motory, byť v mild-hybridní úpravě, která jim trochu pomůže zlepšit odezvu na plyn. Slabší verze o 140 koních se prodává s manuálem, silnější 160koňová je s převodovkou CVT nové generace, jež pro mě představovala jedno z největších překvapení.
Motor o objemu 1,33 litru se na relativně velké auto zdá poněkud nedostatečný, ale v provozu to necítíte. Těch pár newtonmetrů točivého momentu navíc, které přidává malý startér generátor, je při rozjezdech příjemně znát. Spotřeba sice není kdovíjak zázračná, ale přece jen se nebavíme o malém a lehkém městském autě.
Další velká pochvala směřuje k interiéru, který si oproti Kadjaru polepšil minimálně o dvě generace. Velmi kvalitní materiály, moderní design, rychlý a přehledný infotainment, vše je zkrátka v pořádku. Tedy až na volant. Designéři si neodpustili experimenty s jeho tvarem – podle mě zcela zbytečně a ve výsledku nešikovně. A není to jediná chybka, kterou jsem na Australu našel – ale to se už podívejte ve videu.