Hlavní obsah

Osmnáctiletá Aliyyah Koloc jede Dakar kvůli zkušenostem. A že jich za první půlku už je!

Foto: Buggyra Racing

Aliyyah Koloc, osmnáctiletá závodnice s českými kořeny, která sice jede pro vlajkou Seychel, ale všichni čeští fanoušci na Dakaru ji jistě vnímají. Aby taky ne, závodní stáj Buggyra, za kterou jede, má jedno ze svých center i  v Roudnici nad Labem, všichni mechanici mluví česky a vede ji její otec Martin Koloc, dvojnásobný mistr Evropy v závodech tahačů.

Článek

Aliyyah Koloc před pár týdny vyhrála Middle East Cup for Cross-Country. Na Dakaru měla startovat společně se svojí sestrou Yasmeen, ale tu nakonec do náročného závodu nepustilo nedoléčené zranění zápěstí, které utrpěla při nehodě na okruzích. Záda ji tedy nakonec kryje pětašedesátiletý dakarský matador Josef Macháček, který měl být původně na Dakaru v roli mentora.

„Pohár Blízkého východu, to byla soutěž na dva dny. Dakar je na dva týdny. Je v tom velký rozdíl a je dobré si to uvědomit,“ říká Aliyyah Koloc v polovině závodu. Zatím jí patří třiatřicáté místo v průběžném pořadí, ale těžkou hlavu si z toho nedělá. „Ještě je před námi druhá polovina závodu, tohle je dlouhá soutěž. Jedna etapa se mi nepovedla vůbec, jiná zas byla výrazně lepší. Nezbývá než doufat, že se to bude dál zlepšovat. A já jsem tady hlavně kvůli zkušenostem.“

Foto: Buggyra Racing

V divoké deváté etapě, která potrápila, nebo dokonce zastavila několik favoritů, dojela Aliyyah Koloc na skvělém dvacáté místě

Největší pozornosti se jí zatím dostalo, když ukázala svoji bojovnost v šesté etapě. Tehdy na nerovnosti hodila svoji buginu na střechu a po krátkém zhodnocení škod znovu mazácky sedla za volant a dál pokračovala. O etapu dříve pak dojela sedmá, což je samozřejmě povzbuzující.

Za volantem monstra i Clia

Aliyyah Koloc je tak trochu motorsportový obojživelník. Teď zkouší štěstí za volantem závodní buginy třídy T3, ale výrazně víc má naježděno na okruzích v závodním kamionu nebo v autě. Jezdila jak s malým Renaultem Clio, tak závodním monstrem v podobě Mercedesu SLS GT3.

„Jenže srovnávat to tak úplně nejde,“ říká. „Zatímco v autě jedu kratší závody v řádu desítek minut, tak tady jedu hodiny. Na druhou stranu, myslím, že po fyzické stránce jsem na tom až překvapivě dobře, horší je udržet celou tu dobu za volantem etapy na Dakaru plnou pozornost, takže mentálně je to pro mě určitě větší zápřah než fyzicky,“ říká upřímně. Ostatně Josef Macháček už před závodem věštil: „Nemám strach, že by to neuřídila, tady se jede 130 km/h, na okruhu jezdí přes 200 km/h, to ty reflexy prostě člověk má!“

Foto: Buggyra Racing

Aliyyah Koloc sedlá na Dakaru dvoumístnou buginu

„V první polovině Dakaru jsem měla spoustu problémů s autem, takže cílem do té druhé je, aby všechno fungovalo o trochu lépe a já mohla zajet nějakou pěknou etapu. To, že jsme někde opravovali, znamenalo, že jsme dojížděli etapu až v noci, což není nic příjemného. Jede se v dunách, světla nejsou nijak zvlášť silná a kromě toho, že přirozeně člověk ještě zpomalí, tak si i zatraceně uvědomuje, jaká je v noci v poušti zima.“

Foto: Buggyra Racing

Dakar je vyčerpávající dřina

Technické problémy, které několikrát zmínila, se odvíjí už od posledního závodu v Abú Zabí, kde měla nehodu. „Řetězí se to a těch problémů je víc, než bychom samozřejmě chtěli, těžko pak chytat závodní tempo. Ale jak už jsem zmínila, ještě nás čeká druhá polovina etapy a v dni volna se na autě intenzivně pracuje. I když jsem před maratonskou etapou měla obrovský stres, aby technika všechno vydržela.“

Jde o zkušenosti

Na Dakaru byla prvně před dvěma lety, ale to ještě v roli pozorovatelky. „Vůbec se to nedá srovnávat,“ rozesměje se. „Teď je to výrazně víc únavy, stresu i pozornosti. Je to taky podstatně víc emocí.“ Každopádně i Aliyyah Koloc si uvědomuje, jak moc je dobré Dakar zažít alespoň v nějaké podobě, protože přijet sem na první dobrou a závodit, když člověk neví ani takové ty základní věci, jak to chodí v bivaku, co jsou to řidičské briefingy, jak je to s jídlem a hygienou, to všechno pak člověku přidělává další a další starosti.

Foto: Buggyra Racing

Aliyyah Koloc se svým otcem Martinem

Závodní stáj Buggyra nicméně angažovala pětinásobného vítěze Dakaru na čtyřkolce Josefa Macháčka, který pomáhá jak s vývojem buginy, tak při pouštních závodech funguje i v roli mentora pro obě dvě závodnice jménem Koloc. „Josef nám pomáhal hlavně před závodem, pak mi pomáhal i v etapě, když jsme měli technické problémy, ale pravda je, že spolu nemluvíme tak často, jak bychom asi oba chtěli, ale to je dané i tím, že on chodí spát dřív než já,“ vysvětluje s úsměvem.

Čeká ji ještě druhá polovina závodu, která povede do oblasti Pusté končiny. Opět má strach o techniku, hlavně pak z maratonské etapy, ale těší se na velké písečné duny. A nikdo asi nepohybuje o tom, že na Dakaru ji sice vidíme závodit prvně, ale určitě ne naposledy.

Reklama

Související témata:
Načítám