Dakarský deník – Jak na vojně, napřed se na všechno čeká

Včerejší den byl vážně dlouhý, rozhodně měl víc než čtyřiadvacet hodin. Nápad nejít si lehnout, když máte být ve tři ráno na letišti, byl sice bezvadný, ale letadlo zaplněné do posledního místa, sedačka uprostřed a zoufale málo místa na kolena, to všechno nakonec znamenalo, že když jsem včera končil s prvním dílem dakarského deníku, padala mi hlava na klávesnici. O to větší radost mi udělalo, že po dvou letech ve stanu na Dakaru budu mít postel v bydlíku. Tedy nejde ani tak o nepohodlí, ale v některých oblastech padají teploty k nule, a když se máte ráno vyštrachat z teplého spacáku a převléct se do studeného oblečení, je to všechno, jen ne radost. A kupodivu moji dva spolubydlící ani nechrápou. Buď to byly jen ošklivé pomluvy, nebo já tak tvrdě spal. Uvidíme, co bude následovat, stan je v pohotovosti.

No ale teď ty důležitější věci, alespoň tedy pro vás. Zdá se, že všichni Češi jsou negativní, ale pozitivně naladěni. Náš tým se dočkal očekávaného přírůstku a dorazil starý Shrek, který měl Martin Prokop jako testovací mulu. Ten nový vypadá fantasticky. Je obrovský, agresivní a voní… No jako nové auto. Nové závodní auto, abych byl přesný. Více se o něm můžete přečíst zde, zítra už se bude vědět, jak jezdí, protože nás čeká přesun na shakedown.

Shakedown neboli test, jak je libo, se letos koná asi šedesát kilometrů daleko a my tam strávíme následující dva dny. Přesouvá se celý tým a podobně to udělá i většina dalších. Je to poslední příležitost vyladit techniku před ostrým startem, který nás všechny čeká na Nový rok.

Mechanici všech týmů montují, co je třeba, hlavně pak navigační přístroje a povinnou výbavu. Stejně pečlivě se připravují i doprovodná auta, každý vůz dakarské kolony má vlastní GPS modul a je neustále pod dohledem organizátorů. Dodělávají se poslední věci, ladí se logistika uskladnění a dokupují se zapomenuté věci jako třeba deodoranty (vlastní zkušenost).

Stejně jako všude jinde po světě, tak i tady se sakra vyplatí koupit si datový tarif od místních operátorů. Neomezená data na měsíc přijdou na 273 Saúdských rijálů, což je nějakých dvanáct set korun. Vzhledem k tomu, že u Vodafonu zaplatíte při používání roamingu 302 Kč za jeden megabite dat, pak by se vám snad vyplatilo koupit i druhý telefon a udělat si z něj hotspot. Už víme, že signál je i tam, kde byste ho asi úplně nečekali, tedy i uprostřed pouště, ale problém může nastat večer v bivaku, když se připojí víc než tisíc mobilů najednou. To pak jezdíte posílat fotky a reportáže klidně i pár desítek kilometrů daleko.

Přes den je teplo, nějakých osmadvacet stupňů, ale spadlo i pár dešťových kapek. Při vzpomínce na loňskou silvestrovskou průtrž mračen ale všechny týmy horečně začaly stavět stany. Bivak je o poznání plnější, ale třeba tolik očekávaný tovární tým Audi tady má zatím jen doprovodná auta, ostré závoďáky zatím skrývá. A opatrní jsou i jinde, třeba u Prodrivu nemají moc rádi, když jim chcete něco fotit víc zblízka.

To, že má Prokopův tým na Dakaru svého kuchaře, už všichni dávno vědí, a že vaří fantasticky, o tom nepochybujte. Dnes byla k snídani míchaná vajíčka, k obědu hovězí kostky na pepři a k večeři holandský řízek. Připadám si jak na prázdninách u babičky. Na druhou stranu, u babičky vám nedělají po večeři výtěr z nosu každý druhý den. Čekáme teď na výsledky oficiálních testů na covid, ale taky už víme, že na startu bude o jednu závodní tatrovku méně.

Teprve dvacetiletý francouzský závodník Téo Calvet, který měl jet v týmu Buggyry i navzdory poraněnému zápěstí, je pozitivní, takže o svou dakarskou premiéru za volantem kamionu přichází. Naopak u Toyoty se radují, Giniel de Villiers, který měl pozitivní test na covid, je najednou negativní a jeho speciál T1+ je přípraven.

A my snad taky. Tak fajn další den, celá ta show začne naostro už brzy!