Hlavní obsah

Testy: Toyota Hilux TRD - Tak trochu sportovní gumáky

Foto: Dajbych
23. 8. 2019

Jako pán světa se cítíte už jen tím, jak vysoko sedíte. Jenže když pod kapotou zařve mocný benzinový motor a vy ve velké rychlosti mažete úsměvy z tváří kolemjedoucích řidičů, je tohle auto ještě opojnější. Na podobné chování pracovního pick-upu zkrátka nejsou ostatní účastníci provozu moc zvyklí.

Článek

Jasně, Toyota Hilux je pracovní pick-up, a i když se prodává už jeho osmá generace, není to asi nic, co by vám mělo zrychlit tep. Ostatně řídil jsem předchozí naftovou verzi a kromě toho, že projela všude, mne asi ničím výrazně nezaujala. Ta současná by neměla být jiná, vždyť ji u nás Toyota nabízí jen s jediným motorem – naftovým čtyřválcem o objemu 2,4 litru. Jenže už podle zvuku poznáte, že tenhle zářivě modrý pracant na naftu vážně nejezdí.

Foto: M. Matoušek

I pracovní auto může mít styl

Na boku této Toyoty jsou nápisy s číslicí 4.0 a nejde o trik, to je opravdu údaj objemu motoru. Jde totiž o vrcholný model 4.0 V6, který automobilka nabízí. V showroomech japonské značky se jej ale většinou budete domáhat marně. Uspějete jen u firmy Dajbych, která sice oficiálně zaštiťuje zejména britské značky Jaguar a Land Rover a japonské Isuzu, ale také se specializují na terénní automobily a věci s nimi spojené. A právě díky nim si můžete pořídit benzínový Hilux u nás.

Jde o verzi Hilux TRD, což je zkratka pro oddělení Toyota Racing Developments. Ta Hilux vybavila paketem Racing se speciálními litými koly (líbí se mi malý červený proužek na nich), bočními nášlapy, předním ochranným rámem a spojlerovitě tvarovaným ochranným rámem korby. Toyota sama říká, že doplňky TRD dělají z Hiluxu nejagresivnější verzi všech dob. Pak je na konkrétním autě ještě Chrompaket s elegantnější přední maskou, klikami a kryty vnějších zrcátek, a velmi krásná modrá metalíza.

Foto: Dajbych

Ani se spojlery neztrácí své terénní schopnosti

Uvnitř je to klasická Toyota a jako doma se tu budou cítit i majitelé Aurisu. Řadu ovládacích prvků určitě poznají. Nic tu nenaznačuje ten potenciál a výkon, který nový Hilux má. Plasty jsou spíš účelové, přesto některé prvky vypadají elegantně a hodnotně, například středové výdechy topení. Dotykový displej na ovládání infotainmentu znám i z jiných Toyot a pořád mi vadí, že nemá kolečko na ovládání hlasitosti. V pick-upu bych ostatně obecně raději viděl klasické spínače, které se dají ovládat i v rukavicích. Na nastupování jsem nášlapy moc nepoužíval, potřeboval bych je více vystrčené. Naštěstí jsem dostatečně dlouhý, abych se do auta dostal i bez nich. Za volantem se mi sedí příjemně, vzadu už to moc sláva není a kolena mám narvaná ve svém opěradle. Nad hlavou je místa dost, opěradlo je přitom dost kolmé. Hned za ním už je okno poskytující velmi dobrý výhled vzad. I tak ale pro jistotu máme v autě couvací kameru. Korba je slušně prostorná a celkově uvezete s Hiluxem necelou tunu, takže práci zastane.

Foto: M. Matoušek

Prostorná korba nesmí u pickupu chybět

Se čtyřlitrovým benzinovým vidlicovým šestiválcem Hilux TRD hravě zesměšní všechny naftové bratrance. Má totiž 232 koní a dynamika opravdu není žádný problém. Jen je škoda, že kvalitní zvukové odhlučnění odfiltruje tolik z jeho burácení. V nafťáku bych to uvítal, ale tady bych si motor klidně poslechl více. Spotřebu jsem čekal výrazně horší než kolem 12,5 litru. U naftové varianty minulé generace si mlhavě vybavuji hodnotu 10,8 litru, což při současných cenách paliva na pumpě dělá z benzinového šestiválce dokonce rozumnější volbu. Na silnici už to není tak neklidné a uhopsané, jako bývaly pracovní pick-upy kdysi, přesto fyziku zcela ošálit nelze a znatelnější náklony v zatáčce zůstaly.

Pořád je to ale Hilux, takže musí fungovat mimo silnice a být nezničitelný, jak koneckonců ukázal Jeremy Clarkson. Bude to umět, když už je dneska čtyřkolkou jen na požádání po otočení spínače? Ano, i tak se pořád dokáže prodrat takřka kamkoliv. Nechtěl jsem loni věřit tomu, že tenhle sportovně střižený Hilux na silničních pneumatikách projede na polygonu totéž, co veronské speciály Gepard (byť podle slov majitelů nejde o nijak těžký terén). Systém pohonu všech kol včetně pomalé redukce si s automatem dobře rozumí a jízdu mimo silnici usnadní i někomu terénní jízdou nepolíbenému. A navíc pak klidně můžete nechat Hilux špinavý, sluší mu to. Toyota ovšem vypadá dobře i tehdy, když ji umyjete, a to se o všech autech kategorie říct nedá. Některé pick-upy raději nechávejte pod vrstvou bahna pořád.

Takže je to prosté. Pokud chcete pick-up, pravděpodobně hledáte pracanta, který má styl. A k takovému autu už se hodí nějaký pořádný motor. Jistě, Ford Ranger má velmi povedený pětiválec 3,2 litru a Volkswagen zase nabízí svůj Amarok s vidlicovým šestiválcem. V obou případech ale tato auta jezdí na naftu a mám nejednoho kamaráda, kterého nafta prostě uráží. Pokud to máte stejně, je benzinový Hilux řešením, proti kterému nelze nic namítat. Já osobně jsem si jej velmi oblíbil, teď to jen zdůvodnit doma, proč jej vlastně potřebuji. Cena 1 117 900 korun se nejeví jako extrémně vysoká ve srovnání s konkurencí.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama