Peugeot 605 SV24 je ukázkou, jak si Francouzi v devadesátkách představovali vlajkovou loď. Mouchy ale má

V červenci 1989 představil Peugeot novou vlajkovou loď – velký čtyřdveřový sedan vyšší střední třídy 605. Vyráběl jej ve Francii, ale obdařil jej elegantním designem od italského studia Pininfarina a chtěl s ním konkurovat prémiovým německým sedanům. Vývoj stál jedenáct miliard franků. Auto nahradilo nejen starší model 604, ale také hranatý sedan Talbot Tagora. A svým způsobem vlastně vystřídalo i sedan 505, ovšem od něj odvozené kombi se vyrábělo až do roku 1992. Naopak kombík 605 se nikdy nevyráběl a u maket zůstalo i v případě kupé a kabrioletu od Heuliezu.

Design byl hodně podobný menšímu sedanu 405 a přední část zase konceptu Oxia, což mu fanoušci a zákazníci měli trochu za zlé. Vadilo jim, že prémiový model není vedle levnějšího menšího sourozence moc originální. Na živo je ale reprezentativní a důstojný s elegantními proporcemi. Líbí se mi ze všech stran. Klínovitý tvar se podílel na nízkém odporu vzduchu 0,28 a potěšila i velká prosklená plocha nebo linka propojující světlomety. Nakonec výsledek studia Pininfarina ve zkoušce času obstál, ale je pravda, že o Alfě Romeo 164 ze stejné doby a od stejného studia vám asi většina lidí řekne, že je hezčí.

Auto bylo většinou velmi dobře vybavené a velmi prostorný kožený interiér se snažil navodit luxusní dojem. Dařilo se mu to spíš až u pozdějších modelů, kdy se ještě zlepšila už tak povedená ergonomie. Sedadla jsou ale úžasná měkká křesla, která vás obejmou a nechají relaxovat. Navíc jsou vyhřívaná a elektricky nastavitelná. Elektricky jsou ovládaná i okna včetně střešního a zpětná zrcátka. V autě najdete i palubní počítač a rádio s CD měničem a osmi reproduktory. Peugeot ještě vrcholné verzi přihodil ostřikovače světlometů. I zavazadlový prostor je ohromný. Kola na fotkách jsou originální šestnáctky a dávaly se jen na tuto verzi. Rezerva je pod kufrem, ale přístupná je zvenčí.

Peugeot tehdy už úzce vyvíjel spolu s Citroënem, a tak má model 605 stejnou koncepci vše vpředu s motorem napříč a platformu jako Citroën XM. Vrcholnou variantu pohání třílitrový čtyřiadvacetiventilový vidlicový šestiválec ZPJ4 z řady PRV (Peugeot-Renault-Volvo) s výkonem 200 koní (147 kW) a točivým momentem 260 Nm v 3 600 otáčkách. Stačí mu to na dosažení maximální rychlosti 235 km/h, stovku pokoří už za 8,6 sekundy. Motor má blok i hlavu z hliníku a válce svírají pravý úhel. Sání je variabilní a v motoru jsou i tři elektricky ovládané klapky. Takový motor si zabere skoro všechno místo pod kapotou, ale na oplátku nabízí naprosto jemný sametový chod. Do roku 1992 se ale přidíraly vačky, pak se instalovala keramická vodítka. V devadesátých letech měl Peugeot svolávací akci a v rámci ní celý motor měnil, aby tento problém odstranil i u starších verzí.

Konkrétní auto z roku 1991 je s pětistupňovou manuální převodovkou, ale v nabídce byl i automat. Spolu s ním je ale spotřeba opravdu vysoká, klidně až kolem 17 litrů, zatímco tady se pohybujete kolem očekávatelných 10,5 litru. Do nádrže se vejde 80 litrů paliva, takže ani tak není dojezd nijak nízký. Chod páky v kulise je příjemně tuhý. Zvuk motoru není výrazný, francouzské automobilce šlo o maximální kultivovanost. Do dvou tisíc se neděje nic, pak se motor plynule probírá a vy cítíte lineární křivku točivého momentu. V pěti tisících pak výkon ještě vzroste a graduje až do omezovače a celou tu dobu vás nechává poslouchat ten nádherný zvuk pracujícího šestiválce.

Bytelné auto váží kolem tuny a půl, což není na tu dobu úplně málo. Proto dostal na všechna kola kotoučové brzdy, ty přední samozřejmě s vnitřním chlazením. Peugeot se snažil nabídnout maximálně hladkou a jemnou jízdu, což se mu povedlo a na dálnici nádherně ladně pluje, ale pojí se to s výraznějšími náklony v zatáčkách. Má šestnáctipalcová kola a vyšší pneumatiky také lépe odtlumí menší nerovnosti. Vpředu je zavěšení McPherson s příčnými trojúhelníkovými rameny, vzadu jsou také trojúhelníková ramena a na obou nápravách jsou teleskopické tlumiče, vinuté pružiny a stabilizátory.

Ty tlumiče mají elektronické seřizování tuhosti do dvou režimů – komfortní a sportovní. Což byl unikát pro verzi SV24 a je pravda, že tyto tlumiče se obtížně shánějí, ale většinou dodnes bezproblémově fungují. Právě ale komfortní jízda byla tím hlavním, o co Peugeotu šlo a co z něj udělalo perfektní dálniční koráb, který si v rychlostech kolem 150 km/h (zatím tedy jen v sousedním Německu) přímo libuje. Vlastně se pohodlím sourozenci od Citroënu dost blíží. Specialitou je i variabilní posilovač řízení a systém proti prokluzu kol od firmy Bendix.

Povedený model vydržel ve výrobě v Sochaux přesně 10 let do roku 1999 a používal jej i prezident Francois Mitterrand. Nástupcem se stal elegantní model 607. V roce 1995 proběhl facelift a přibyly boční airbagy. Prodeje se ale dál propadaly, protože o segment níž se objevil sedan 406 a model 605 rázem vypadal strašně staře. Celkem vzniklo jen 254 505 aut (jiné zdroje uvádějí 254 461 vozů) a byl to spíš prodejní propadák, ostatně sama automobilka očekávala dvojnásobek.

Teď mě napadá, že to slůvko povedený ze začátku odstavce mi možná pár z vás omlátí v komentářích o hlavu, protože některým problémům se tento peugeot nevyhnul. Řadu aut pozlobila svéhlavá elektronika a reputaci si auto už nikdy nenapravilo. Často platilo, že čím dražší a vybavenější auto jste si koupili, tím víc problémů vás čekalo. Díly jsou dražší a ty specifické pro šestiválec se neshánějí snadno. Snad až na rychlé opotřebení vačkových hřídelí je verze SV24 neprůstřelná, pokud měníte rozvody kolem stovky tisíc kilometrů nájezdu. A pozor na zanesené šoupátko olejového čerpadla, aby se motor nezadřel.

Většinu problémů ale Peugeot řešil už během výroby - právě tím faceliftem, a ty ostatní nejspíš vyřešili předchozí majitelé. Snad.. Překvapivá je jeho silná odolnost vůči korozi, ovšem rezly třeba přední pomocné rámy. Problémem bylo praskání hliníkového uložení předních ramen. U verzí s ABS odcházely elektrické pumpy. Pumpa posilovače řízení bývá někdy hlučná a opotřebuje se synchronizace pátého stupně převodovky.

Auto se mihlo i ve filmu Ronin při honičce, kdy peugeoty doprovázejí Citroën XM s kufříkem, který chce hlavní skupina ukrást. Je snadné připadat si za volantem jako v té honičce. A vlastně si připadám jako v docela moderním autě, ne v exempláři, co má tři křížky na krku. V inzerci moc peugeotů není, ale ty nejlevnější najdete už za desítky tisíc korun, ovšem budou to úspornější vznětové verze. Za ty peníze určitě nekoupíte šestiválec, ten už bude stát několik stovek tisíc korun, pokud ho chcete koupit opravdu v hezkém stavu.