Hlavní obsah

Nissan Townstar je náhrada za MPV. V „rodinné dodávce“ však bezpečně poznáte příbuzný Renault

Foto: Lukáš Kukla
30. 11. 2022

Townstar je v mnoha ohledech trochu zvláštní auto, ovšem zasazené do kategorie, k níž se zejména v poslední době upírají zraky a naděje mnoha rozrostlejších rodin. V době, kdy kategorie MPV prakticky přestává existovat, a je nahrazována dražšími SUV často s menším užitným prostorem, se jeví „polidštěná“ malá dodávka jako smysluplná cesta.

Článek

Pokud jste o Nissanu Townstar ještě nikdy neslyšeli, není se čemu divit. Relativně bez fanfár a rozruchu prošumělo médii před rokem oznámení, že Nissan kompletně přepracovává svojí modelovou řadu dodávek, končí s číselnými označeními a konkrétně model NV250 nahrazuje pro novou generaci právě modelem Townstar.

Neohromí, ale odveze všechno a všechny

Zkušení harcovníci užitkových modelů Nissanu už tuší, že stejně jako v případě staršího NV250, vane i v případě Townstaru vítr nikoliv z hor, ale z Francie, konkrétně od Renaultu. Přeznačený Renault Kangoo vidíte v Townstaru na první dobrou, a i kdyby vás zmátla mírně přepracovaná příď, a nepřesvědčil vás vysoký boční profil ani jednoduchá záď, tak do Renaultu přinejmenším usednete za volant. Na středu jeho věnce vás sice doprovází logo Nissanu, ale už tlačítka od tempomatu a palubního počítače, případně nezaměnitelně francouzské ovládání rádia pod volantem, je na první pohled výtvorem tamní automobilky.

Foto: Lukáš Kukla

Logo na volantu říká Nissan, všechno kolem ale křičí Renault

Nebudu nic barvit na růžovo, posezení v „Renissanu Kangostaru“ není kdovíjakým zážitkem. Pozice za volantem je vysoká a poněkud záchodová a všeobjímající přítomnost laciných černých plastů působí jaksi neosobně, na druhou stranu tohle auto si lidé nepořizují, aby obdivovali krásy jeho útulného interiéru. Vnitřní prostor Townstaru je pořád vnitřní prostor užitkového auta, a to kromě záporů nese i klady. Konkrétně třeba odkládací prostory, u nichž to velkými kapsami ve dveřích teprve začíná. Prostřední část palubky je vlastně jedna velká odkládací přihrádka, malou zavírací přihrádku najdete přímo před volantem a nechybí ani „regál“ pod stropem tak vysokým, že by se za volantem dalo sedět v cylindru.

Foto: Lukáš Kukla

Shránek, přihrádek a úkrytů je po interiéru spousta

Vzadu, za praktickými šoupacími dveřmi, mezi pravidelně rovnými bočnicemi karoserie, se pak na třímístné lavici celkem komfortně svezou i tři dospěláci a v zavazadlovém prostoru zbylo místo ještě na 775 litrů nákladu. Co naplat, auto tvarované jako krabice sice nikdy nevypadá zvenku hezky, ale jdete-li primárně po vnitřním prostoru, lepší řešení prostě nevymyslíte. Z pozice rodinného dostavníku předčí Townstar nejen libovolné SUV nebo crossover, ale i většinu myslitelných MPV, a to včetně těch o třídu větších.

O dva odstavce výše jsem se vyjádřil o ovládacích prvcích z Renaultu možná trochu jízlivě, ale neberte mě zase tak úplně vážně. Faktem je, že značka prodělala v oblasti ergonomie a ovládání celkem značný pokrok a vlastně si tu skoro není nač stěžovat. Ono ovládání rádia pod volantem sice vyžaduje chvíli cviku, ale zvyknete si. Naopak vůbec si zvykat nemusíte na normální panel klimatizace s fyzickým ovládáním, celkem přehledný, byť lehce zpomalený infotainment (i když slušelo by mu kolečko na ovládání hlasitosti, ne že ne…) nebo na klasické budíky s malým palubním počítačem. Na modernu s miliony nastavení a dotykových plošek se tady nehraje, ale to není vůbec na škodu.

Foto: Lukáš Kukla

Přehledný panel klimatizace, nad ním pak řada logicky uspořádaných fyzických tlačítek. Včetně vypínání systému stop-start…

Jde to i bez dieselu

Když nahlédnete do ceníku Townstaru Combi, čeká vás celkem jednoduché rozhodování. Můžete mít benzinový motor 1.3 DIG-T (v cenících Renaultu vystupuje jako 1.3 TCe) s manuální šestistupňovou převodovkou. No a to je všechno. Pak si vybíráte akorát z dvojice výbav, které se odlišují hlavně komfortními funkcemi. Dopředu ale říkám, že si těch 46 tisíc za lépe vybavenou Teknu prostě chcete připlatit už jen kvůli automatické klimatizaci a bezklíčovému přístupu. O cenách ale až na konci.

Teď je důležité podívat se na motor a řadu zájemců osloví už jen ten holý fakt, že se jedná o čtyřválec. Další řadu potom fakt, že je to vážně strašně fajn motor, který se k povaze auta hodí, moc nežere a nemá problém ani s vyšším zatížením.

Foto: Lukáš Kukla

Benzinová třináctistovka je sympatickým společníkem prakticky pro všechny případy

Hodnoty 130 koní a 240 Nm nikoho nevytrhnou, ale o ně až tak nejde. Podstatné je, že je motor neuvěřitelně kultivovaný, má měkkou charakteristiku a reakce, ale zároveň umí i celkem slušně zabrat. Maximum točivého momentu přichází podle tabulkových specifikací už v 1 500 otáčkách, a právě tady se dá turbem přeplňovaný čtyřválec důstojně do pohybu. Asfalt samozřejmě netrhá, ale silně táhne skrz celé střední spektrum až do nějakých pěti a půl tisíce, dál už nemá význam ho trápit. I takhle má řidič k dispozici dost široké spektrum otáček, ve kterých motor příkladně funguje.

Společnost mu dělá šestistupňová převodovka. Její řazení není etalon přesnosti, ale chodí celkem hladce a s příjemnou mechanickou odezvou. Docela mě překvapilo, když jsem zjistil, že tabulkově udávaná spotřeba je v rozmezí 6,6 až 7,7. Já jsem jezdil slabě přes sedm litrů, takže pořád v „normě“ a šetrnější řidič, než jsem já, by se tak mohl celkem jednoduše dostat pod normovanou spotřebu. Delší trasy klidným tempem jsou za šest a půl litru v pohodě.

Foto: Lukáš Kukla

Hranatá karoserie není etalonem aerodynamiky, spotřeba se ale i tak drží v rozumných mezích

Celé auto prostě po jízdní stránce neudělá žádný ohromný dojem, ale ani ničím nezklame. Maličké rozčarování by snad mohl přinést akorát hodně „gumový“ podvozek. Po městě je jeho poddajnost super, auto je vážně pohodlné, nemlátí a problém mu nedělají ani ty nejzapeklitější retardéry. O něco horší jsou táhlejší zatáčky nebo třeba dálniční sjezdy, kde se vysoká karoserie hodně nakloní a celé to začne působit rozevlátě.

Sečteno a podtrženo tady není moc věcí, které bych vytknul. Jak už tady padlo, Townstar není to auto, které by vás v čemkoliv ohromilo, na druhou stranu všechny rozumné nároky, které na něj můžete klást – a ty se budou týkat zejména prostornosti, ergonomie, spotřeby a rozumné dynamiky – splní absolutně bez zaváhání. Coby náhrada dodělávající třídy MPV se tedy Townstar směle hodí.

Navíc celkem potěší i cenou. Potažmo, abych byl přesnější, tak pohled do ceníku, který začíná částkou 639 000 Kč, může zprvu leckoho vyděsit. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že auta v poslední době zdražila natolik, že „600 tisíc je nových 400 tisíc“, a že k téhle částce už není moc co přihazovat. K základní výbavě Acenta si můžete za 30 tisíc dokoupit designovou sadu s tónovanými skly, střešními nosiči a litými koly, ale daleko větší smysl dává rovnou si připlatit už zmíněných 46 tisíc za vyšší výbavu Tekna, kde kromě zmíněného dostane i bezklíčový přístup, automatickou dvouzónovou klimatizaci, parkovací asistent s panoramatickou kamerou, integrovanou navigaci (samozřejmě s Apple Carplay a Android Auto), bezdrátovou nabíječku na mobil, vyhřívaná sedadla a další život-zpříjemňující drobnosti.

Technické údaje
Motorřadový čtyřválec, uložený vpředu napříč, turbodmychadlo
Zdvihový objem1 333 cm3
Výkon96 kW (130 k) při 4 500 ot./min.
Točivý moment240 Nm při 1 500 ot./min.
Převodovkamanuální, 6 stupňů
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost1 550 kg
Akcelerace 0–100 km/h11,8 s
Maximální rychlost183 km/h
Spotřeba (kombinace)6,6–7,7 l/100 km
Objem palivové nádrže54 l
Kola a pneumatiky205/60 R16
Rozměry (délka/šířka/výška)4 486/1 860/1 793 mm
Rozvor2 716 mm
Objem zavazadlového prostoru775 l

Reklama

Související témata: