Jak funguje Renault Austral v základu? Méně cingrlátek, manuál, nevadnoucí výkon a slušná spotřeba

Renault Austral v pěkné výbavě s automatem jsme už vyzkoušeli dříve a došli k závěru, že jde o jedno z nejpovedenějších aut segmentu SUV-C, které má ovšem kvůli CVT převodovce problémy s krátkými sprinty a celkově se tak trochu snaží dohnat německou prémii. Jenže jak sami víte, na to pár designových ozdůbek spolu se 158koňovým čtyřválcovým motorem 1,33 litru MHEV vskutku nestačí.

Jali jsme se tedy prubnout základní variantu, tedy nižší výbavu spojenou rovněž se čtyřválcem 1,33 litru MHEV, avšak naladěným jen na 140 koní a spárovaným pouze s šestirychlostním manuálem. Cílem bylo zjistit, jestli si i výchozí provedení zvládne udržet vysoký standard, jaký nabízí vyšší specifikace.

Pokud jde o design, tak se základ (Techno) a vyšší konzervativní výbava (Iconic) liší prakticky jen nárazníkem, koly (19palcové vs. 20palcové), absencí hagusů (volitelná výbava) a zadními světly. To asi není nic, bez čeho byste neuměli žít, nicméně nemožnost připlatit si za pokročilé matrixové lampy už docela zamrzí.

Jakkoli nezajímavě působí rozdíly na papíře, tak ještě méně znatelné jsou v reálném provozu. Přece jen design kol obou modelů je dost podobný, stejně tak zadní svítilny či nárazník. Kdyby kolem vás projel základní Austral (Techno) a ten ve vyšší výbavě (Iconic), oba ve stejné barvě, patrně nepoznáte na první dobrou rozdíl. Vnější atraktivita tedy neutrpěla, ale co kabina?

Ani tady nebudou rozdíly na pohled velké. Máme tu textilní sedačky, ovšem ve stejném designu jako ty kožené, masážní, vyhřívané z vyšší výbavy Iconic. Výhra? Vlastně ne, jelikož standardem není výhřev, takže z vás výrobce stejně dostane další peníze navíc.

Jinak uspořádání pracoviště řidiče dosahující vysokého ergonomického komfortu se nezměnilo. Je tu vesměs jen méně ozdůbek, asistenční výbavy a nastavení. Třeba vylepšený adaptivní tempomat si k manuálu nepořídíte, stejně tak prémiové audio, pokročilé čtení značek svázané s navigací, vyhřívaný volant, masážní sedačky nebo zpětná zrcátka s paměťovou funkcí.

Některé užitečné bezpečnostní prvky typu monitoring dění za vozidlem nebo sledování slepého úhlu však jsou volitelně dostupné, a dokonce praktické natolik, že po nich nejspíš sáhnete také. Kasa cink, opět.

Co je však důležité, že výrobce ponechal ve standardu rozhraní Google, včetně mapových podkladů a online služeb. Tato integrace zabudovaná do ergonomického kokpitu prostě posouvá Austral (a také Megane E-Tech) o něco více před konkurenci. Například škodovky jsou vysloveně orientované na všechny členy posádky, nicméně většina lidí jezdí v autě většinu času sama, proto je řidičsky orientovaný kokpit mnohými preferován.

A pokud s Googlem žijete i ve vašem mobilu, budete z integrace v Australu doslova nadšení. Rovněž díky přítomnosti obchodu s dalšími aplikacemi, který vám umožní do auta dostat například oblíbené Waze. Nemusíte tak řešit zabudovanou konektivitu Apple CarPlay/Android Auto, ale jednoduše si užívat celého automobilového ekosystému, jaký Google nabízí.

Třetí kapitolou budiž řízení, dynamika a celkové jízdní dojmy. Důležitá otázka na začátek: Je znát absence 18 koní oproti 158koňovému modelu s CVT? Odpověď: Ne, není. A ani na akceleraci, jelikož se obě mild-hybridní varianty liší jen o 10 Nm síly (260 vs. 270 Nm).

Variantě s manuálem se dokonce podařilo odstranit neduh CVT, na který jsme si stěžovali minule. O co šlo? Model s variátorem sice nabízí velmi pružné zrychlení, užitečné zejména při předjíždění, jenže onen citelný tah poměrně brzo uvadá. Představte si Austral CVT jako cvičeného sprintera, který prostě vyrazí a jede na svých pár set metrů jak lokomotiva a pak mu jednoduše klesnou síly.

To slabší provedení s manuálem je daleko přirozenější, protože si prostě přeřadíte ve skoro šesti tisících otáčkách a frčíte s vervou dál. Takže se ten manuál celkově jeví jako super, že?

Vlastně ani ne. Kromě zmíněné akcelerace/předjíždění je CVT oproti manuálu komfortnější, rychlejší, plynulejší a přesnější. Navíc úplně stejnou řadičku jako v Australu za skoro osm set tisíc najdete v takřka každé Dacii. Jde sice o detail, ovšem místo obyčejné páky bychom v ergonomickém Australu čekali něco zajímavějšího.

Řadicí dráhy zde nejsou tak nepřesné jako v „dáčkách“, proto kvalty nemusíte tak lovit, ale obsluhujete je sešlápnutím spojky a jemným posunem ruky. Víme, jde skutečně o detail, nicméně stejně máme takový ten pocit lokální lacinosti, který museli zažívat řidiči starších (vybraných) modelů Bentley, již ve svých milionových kárách měli volantové páčky a spínače světel z Golfu.

Z hlediska jízdního komfortu není vůz dotčen ani na větších 20palcových kolech, takže namontované 19palcové disky ani zde neudělaly ostudu. Zkrátka i s manuálem je to pořád dospělý Austral s takřka všemi jeho klíčovými prvky, které z něj dělají tak dobré auto. Tedy až na jednu věc…

Je to právě ten manuál, který se k SUV tohoto typu vlastně už moc nehodí. Jak jsme zmínili, kromě předjíždění a menší servisní náročnosti moc dalších výhod proti odladěnému automatu CVT nenabízí. A to ani z hlediska spotřeby. S CVT jsme jezdili za 6,7 litru na sto, s manuálem o 0,4 litru méně.

Rovněž samotný výrobce vás skladbou výbav celkem nenásilně ponouká k tomu neřešit základ s manuálem, ale pořídit si alespoň druhý výbavový stupeň Techno esprit Alpine s automatem, kde už si můžete za příplatek dopřát některé pro základ nedostupné praktické prvky. Jenže to jsou další peníze navíc, plus dostanete sportovní paket karoserie i interiéru, což člověk prahnoucí jen po vyhřívaném volantu nejspíš neocení.

Nezapomeňte ovšem, že standardní Renault Austral Techno stojí 770 tisíc korun, zatímco druhý sportovnější stupeň Techno esprit Alpine o 105 tisíc navíc. Jde sice o velký skok, jenže když vám základní možnosti nestačí a začnete kalkulovat, co všechno byste si k druhému stupni navíc připlatili, dojde vám, že to vlastně nemá moc smysl, plácnete se přes kapsu a půjdete do nadupaného Iconicu za 925 tisíc.

Přece jen u takhle drahého SUV už nechcete řešit moc kompromisy a rovněž za nás doporučujeme sáhnout po CVT. Bez samočinné převodovky zkrátka není Renault Austral tak dobrý. Manuální verze sice nabídne slušný řidičský základ, který můžeme obrazně přirovnat k lahodnému čokoládovému dortíku, ovšem jedině ve spojení s automatem jde o tu pravou francouzskou Soufflé au Chocolat (čokoládová slast).

Nakonec si shrneme ceny mild-hybridních variací. Základ s manuálem jménem Techno stojí 770 000 Kč, zatímco výkonnější automatické Techno esprit Alpine už 875 000 Kč. Za 925 000 Kč máte opět konzervativní provedení s automatem, ovšem oblečené do vybaveného hávu Iconic. Vrcholem pak budiž Iconic esprit Alpine, tedy nejsportovnější provedení za 955 000 Kč, rovněž osazené CVT.