Hlavní obsah

Česká hliníková vestavba promění rodinnou toyotu na nenápadnou obytku pro čtyři dobrodruhy

Foto: Jan Majurník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S boomem obytných aut a přívěsů se začalo více dbát na to, aby takové vozy parkovaly v místech, která jsou k tomu určená. S tím souvisí i přidružené poplatky, silniční poplatky, ale i celková nápadnost vozu přitahující kriminální živly. Díky různým vestavbám však proměníte i běžný minivan na praktický obytňák. Koukněte třeba na tuhle toyotu.

Článek

První pohled na tuhle Toyotu ProAce nijak nenahrává tomu, že by snad mělo jít o nějakou obytnou dodávku, opak je pravdou. Uvnitř modelu je totiž nainstalovaná lehká hliníková vestavba Stella 115/50/H2 od šikulů z firmy Rebuild-car.

Foto: Jan Majurník

Samotná konstrukce bez výbavy váží 28 kg, s výbavou bez matrace 48 kg.

Základem vestavby je skládací hliníkový rám podpořený gorcellovými deskami, což je materiál velmi lehký, pevný a poměrně drahý. Nemusíte být zrovna Julius Robert Oppenheimer, abyste tuhle konstrukci složili a nainstalovali do vozu. Zvládnete to sami bez asistence druhého člověka.

Konstrukci pak překryjete deskami, hodíte na ni 7 cm vysokou matraci a máte před sebou postel dlouhou dva metry, přičemž boky lůžka jsou oddělávací, aby se vám do hajan lépe nastupovalo.

Foto: Jan Majurník

Plné lůžko má na délku dva metry.

Sami jsme uvnitř vozu během našeho výletu do Tater přenocovali. Prvně jsme se báli, že bude vestavba moc vysoká a v noci nepůjde kloudně usnout, což se nám stalo v rámci cestopisu Vlakem tam, Fordem zpátky, nicméně prostoru zde bylo dost i na převalování.

Samotná matrace je proti standardním postelovým nižší, tudíž na přespání tvrdší. To může být pro mnohé nocležníky zprvu nezvyk. Hodně udělá i dobře zvolený polštář, například klasický ozbrojený Bulánek.

Foto: Jan Majurník

Matrace je tvrdší, takže o komfortu spaní rozhoduje i polštář.

Další výhodou vestavby je, že není závislá na sedadlech. Ta stačí jednoduše sklopit a přes ně postavit spací konstrukci. Tedy máte-li krom vnitřní vestavby ještě stan, mohou uvnitř nocovat klidně čtyři lidé, nicméně to už se nám vytrácí ta nenápadnost.

Stella 115/50/H2 nabídne ještě příborník, dřez, dva kanystry na čistou vodu, volitelnou lednici, pracovní stolek, vařič, úložné prostory. Vše je proti pohybu zajištěno černými plastovými kolíčky, takže se během jízdy zezadu většinou neozývá drnčení či bouchání.

Foto: Jan Majurník

Vestavba nabídne také praktický příborník.

Vychytávky od kutilů

Okna testovaného modelu disponují speciálními kapsami s přísavkami na sklo, které drží pevně jako vůle pravověrného závodníka zvítězit. Jestliže by vám úložný systém nevyhovoval, lze jej snadno oddělat a jeden pár bočních oken zakrýt továrními stínítky. Nicméně do těch si mobil nebo brýle na noc neuložíte.

Foto: Jan Majurník

Úložné kapsy drží na okenních přísavkách dostatečně pevně.

Když už jsme u těch kapes a stínítek, tak při jízdě je vhodné sundávat to pravé boční, aby nebránilo výhledu. Zbylé kapsy nevadí, jelikož vůz disponuje čtyřmi zpětnými zrcátky a zadní kamerou.

Pro příjemnější kempování vymysleli kutilové z Rebuild-car i jednoduchou moskytiéru dozadu nebo prodloužení zamykání zadního výklopného okna. To lze po instalaci vychytávky nechat lehce pootevřené, ale zároveň uzamčené (vč. celého auta), což zajistí alespoň částečnou mikroventilaci vnitřního prostoru.

Foto: Jan Majurník

Po použití nástavce zůstane okno zamčené, avšak pootevřené na mikro.

Za zmínku stojí rovněž dvoudílný paravan držící na karoserii za magnety, který poslouží k převlékání, sprchování, případně jako improvizovaný úkryt před deštěm.

V rámci vnitřní výbavy nám scházel nějaký praktický botník nebo alespoň gumová podlážka, kterou by šlo dát k bočním či zadním dveřím. Přece jen když se převlékáte, bylo by trochu pohodlnější mít pod nohama něco víc než boty.

Foto: Jan Majurník

Paravan na magnety má dvě části.

Diesel vs. elektro

Toyota ProAce je sice přestrojený Francouz, nicméně uživatelsky poměrně povedený. Hlavně u Toyoty koupíte ještě osobní model s klasickými spalovacími motory, zatímco národ Napoleona Bonaparta zavelel v případě osobních provedení k plné elektrifikaci, což má negativní vliv na cenu auta a jeho operační dosah.

Foto: Jan Majurník

Dodávková kabina nikterak neurazí, snad jen víc nosičů nápojů by to chtělo.

Řečí čísel stojí Toyota ProAce Verso L1 s dvoulitrovým dieselem a manuálem v základu lehce přes milion, zatímco v L2 jeden milion a 50 tisíc navrch – to vše s dojezdem okolo 1 000 km. Pokud vezmeme sesterského Francouze, konkrétně Citroën ë-SpaceTourer L2 (L1 se v EV nenabízí) s dojezdem až 220 km, dostáváme se na základní sumu 1 355 079 Kč.

V převažujících výhodách spalovací varianty nás utvrdil i náš výlet do Tater, kdy zastavěný dvoulitrový diesel vybavený automatickým osmikvaltem jezdil kombinovaně za 6,6 litru nafty na sto. Žádné loudání, žádné nabíjení.

Česká firma Rebuild-car, která už například postavila a prodává Toyotu ProAce Verso 4 v 1, chystá další novinky zaměřené na převoz bicyklů i kempování. Po osobní návštěvě jejich dílen oceňujeme, že výrobce navrhuje svoje produkty tak, aby byly jednak lehké a také snadné na obsluhu. Jsme tedy náramně zvědaví, co z dílen společnosti s výrobou v Kozlovicích nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm vyjede příště.

Načítám