Test ojetiny: Kia Ceed s automatem určitě najde kupce

Dnes už je na trhu třetí generace modelu Kia Ceed, takže ta první, prodávaná od prosince 2006, oslovuje spíše šetřivé zájemce o ojeté auto. Ceny spadly pod 100 tisíc korun a plno aut už má nejlepší léta za sebou. V žalostném stavu úplně nejsou, ale už to zkrátka po 13 letech nebude žádná hitparáda.

Nájezdy jsou vysoké a na dlouhodobý chov už takové auto, hlavně to z prvních let výroby, moc nebude. Takže i po všech směrech velmi solidní hatchback (a kombi), jakým Kia Ceed od první generace byla, se pomalu stává tím trpěným přepravníkem „na dojetí“, kterému se moc péče nedává a až se rozpadne, skončí ve šrotu.

Bylo by ale zbytečné tento model, který se Korejcům opravdu povedl, zatratit. Kia totiž zřejmě má co říci i náročnému evropskému trhu. Na příkladu testovaného auta si ukážeme, že i Ceed první generace se dá koupit ještě docela hezký a že v něm nějaký potenciál být může.

Na test jsme si totiž v Auto ESA půjčili Kiu Ceed v docela vzácné verzi: s motorem 1.6 CVVT kombinovaný s automatickou převodovkou. Hatchback v klasické pětidveřové karoserii z roku 2012 měl v době testu najeto jen 58 000 km a prodejce za něj chtěl 170 000 Kč.

Prvních ceedů je na trhu dost, v současnosti na inzertním portálu Sauto.cz najdete skoro 300 nabídek na tento model. Ale s automatem jich je opravdu málo. Celkem jsme našli jen tři, tento benzinový a dva diesely. Nejlevnější ceedy začínají pod 60 000 Kč, verze s automatem ale stojí pořád přes sto tisíc.

Faceliftované ceedy začínají s cenou od asi 80 tisíc a stále se ještě dají najít i kusy, které mají diesel a nájezd do 100 000 km. Na ty si ale připravte minimálně 110 000 korun. Pokud zůstaneme u aut s nájezdem kolem 50 000 km, většinou mají základní motor 1.4 CVVT a stojí od asi 130 tisíc. Posledním prodaným prvním ceedům končí sedmiletá záruka letos.

Automatické převodovky se stávají stále populárnější. Mnoho lidí už na řazení v kolonách rezignuje. Pokud navíc mohu mluvit z vlastní zkušenosti, tak těch příležitostí si auto náležitě vychutnat s manuálním řazením je stále méně a méně. A do Prahy je to dojíždění s automatem prostě příjemnější.

Navíc řadit se člověku chce tak leda v Porsche 911 nebo třeba nějakém ostrém hatchbacku na okruhu nebo prázdné okresce, ale Kia Ceed je ten typ auta, ke kterému se vlastně automat hodí. A ani nemusí mít nějakou sofistikovanou dvouspojkovou převodovku, která tady rozhodně není. Ceed 1.6 CVVT je jedno z posledních aut v segmentu C, které se nabízelo s archaickým čtyřstupňovým automatem.

Na druhou stranu ale pro někoho, kdo prostě automat mít musí (ať už mu dělá řazení problémy, nebo je to ze zdravotních důvodů), je takové auto vysvobození a zárukou svobodné mobility bez závislosti na neflexibilní a nekomfortní hromadné dopravě. Zeptejte se lidí s tělesným postižením, kteří nebydlí dvě minuty od bezbariérové stanice metra. Pro ně je prostě auto s automatem nutnost.

Asi je každému jasné, že Ceed s atmosférickou šestnáctistovkou o výkonu 93 kW s čtyřstupňovým automatem nebude lámat rychlostní rekordy. Ale úplná katastrofa to není a na svižné rozjezdy má auto výkonu dost. Vždyť to znáte: než se nepozorní řidiči na křižovatce rozhoupají, tak vy už jste dávno pryč i s obyčejnou „jednadvojkou“. Benzinové motory navíc byly v prvních ceedech opravdu živé. Limitujícím faktorem jsou tak vlastně jen větší přeskoky mezi trojkou a čtyřkou. Ale dá se na to zvyknout.

Převodovka testovaného auta necuká, neškube a překvapila nás spotřeba. Proti očekávání se dalo jezdit za necelých osm litrů na 100 km. Ve městě s častými rozjezdy se spotřeba pohybovala okolo devíti litrů na 100 km. Mimo město a dálnice při klidné jízdě a řídkém provozu jel tenhle Ceed v pohodě za 6,5 litru na sto.

Po stránce spolehlivosti to s Ceedem také není špatné. Ono samozřejmě záleží na tom, jakou má za sebou auto minulost, ale pravidelná údržba a péče umí uchovat ve slušném stavu i jinak riziková auta. Šestnáctistovka v Ceedu ale riziková moc není. Spíše se na ní podepisuje sešlost věkem a zanedbávání péče.

Výhodou ceedů bývá, tedy hlavně těch benzinových, že si je často kupovali soukromníci, tedy lidé s nižšími nájezdy. Některé ceedy, hlavně základní verze 1.4 CVVT, klidně mohly najet méně než 10 000 km za rok. Bylo to levné auto, dlouho stálo v základu i s klimatizací pod 300 tisíc. A to už prostě kupce, kteří potřebují více prostoru (a Ceed opravdu prostorný je), osloví.

Problémy s rozpadajícím se katalyzátorem trápily hlavně menší motor 1.4 CVVT, to u šestnáctistovky po vysokém nájezdu spíše začnou klepat ventily a motor bude brát přes zalepené pístní kroužky olej. Ale včasné výměny oleje (maximálně po 15 000 km nebo jednom roce) a kvalitní palivo s aditivy pomůže udržet motor v dobré kondici. Ceed se prodával i s LPG, ale dnes už s tím budou spíše problémy.

Měňte pravidelně svíčky, maximálně po třech letech bez ohledu na nájezd. Včas řešte všechny drobnosti, které se na autě objeví. Pozor po letech na korozi výfuku a stav zavěšení. I málo ojetá auta už mohou mít silentbloky popraskané a podobně, pravidlem bývají zareznuté brzdy. Je to prostě o přístupu majitelů.

Konstrukce podvozku je ale bytelná, spíše jen klepou tyčky stabilizátoru. A pokud se ještě vrátíme ke korozi, tak ta napadala hlavně první ročníky a postupem let se to zlepšovalo. Reznou páté dveře, spodky bočních dveří a lemy blatníků. Nejvíce trpí hodně ojetá auta, ale pozor na málo ojeté uloženky, které nechal důchodce stát celou zimu za domem v trávě. Takové auto sice může mít najeto padesát tisíc, ale spodek bude shnilý jak taxikářský Passat s milionem na hrbu.

Ještě bychom mohli jako alternativní provedení zmínit Ceed s motorem 1.6 CRDI, který se rovněž nabízel s tímto typem automatu. Dynamicky je to samozřejmě trochu lepší díky vyššímu točivému momentu dieselu. Například v praktickém kombi je to pak atraktivní motorizace.

Diesel nedává automatu tolik zabrat, ale spíš počítejte s tím, že právě naftová verze bude mít výrazně víc najeto. Nájezd do 60 000 km bude dnes opravdová vzácnost, reálně lze očekávat spíše přes 150 000 km, klidně i víc. Každopádně motor 1.6 CRDI, když se zbavil dětských nemocí (hlavně mu zlobilo turbo), umí být velice spolehlivý, pokud přistupujete k údržbě pečlivě.

Jednoduchý čtyřstupňový automat vydrží, ale pozor na úniky oleje a je potřeba v něm pravidelně měnit náplň. Ideálně po 60 000 km nebo maximálně čtyřech letech. U starších automatů bude nutné udělat raději i proplach převodovky, když nebude prokazatelné, kdy se naposledy olej měnil. Automat se ještě dával k atmosférickému dvoulitru, ale ten na trhu pravděpodobně nenajdete, protože to byla drahá verze a lidé za ty peníze už raději brali diesel.

První generace Ceedu s atmosférickou šestnáctistovkou a čtyřstupňovým automatem není auto pro nadšeného řidiče. Je to ale stále ještě spolehlivý dělník, který by mohl oslovit poměrně široké spektrum řidičů, kteří potřebují (nebo jen chtějí) automat. S nízkým nájezdem je v takovém autě ještě docela slušný potenciál, ale zcela bez investic to do dalších let nebude. Pokud se ale o tohoto Ceeda zvládnete postarat, bude to dobrá koupě.