Článek
Pokud čekáte konečně nějaké dobré zprávy pro řidiče, tak vás musíme zklamat, přináší jen další porci těch špatných. Politická strana ANO má zřejmě pocit, že se lépe už máme, proto její poslanec Martin Kolovratník rozhodl, že navrhne sněmovně zvýšení cen za známky. Argumentuje tím, že v případě zvýšení cen, které mimochodem už před časem navrhovalo ministerstvo dopravy ještě pod vedením Dana Ťoka, by se na nových cenách do státního rozpočtu vybralo o asi 220 milionů korun ročně více. I s touto sumou pracovalo již ministerstvo vnitra, nicméně jde jen o odhad. Podle návrhu Martina Kolovratníka by se cena roční dálniční známky měla zvýšit z 1 500 Kč na rovné 2 000 Kč, měsíční známka by zdražila o 160 Kč, tedy na 600 Kč a desetidenní by byla o 90 Kč dražší, vyšla by tedy na 400 Kč. Za takhle kvalitní a dobře fungující síť dálnic se přece vyplatí si něco připlatit, ne? Možná nám za to letos přistaví další 4 kilometry...
Součástí předloženého návrhu je také možnost, že by některá auta byla od placení známek částečně nebo zcela osvobozena. Zcela zdarma by po dálnicích mohly jezdit elektromobily nebo vodíková auta, stejně tak hybridy, jejichž emise CO2 nebudou překračovat 50 gramů na kilometr. Vozy na stlačený zemní plyn nebo biometan by pak platily sníženou částku.
O tomto návrhu rozhodne parlament jednat v červenci.
Druhou špatnou zprávou je zamítnutí návrhu asi 40 poslanců v čele s Piráty, kteří se chtěli zasadit za zrušení přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Odpůrci tohoto návrhu tvrdí, že pokud by Česká republika biosložky do paliva nepřimíchávala, nesplnila by závazky EU, podle kterých musí Česko nejpozději v roce 2020 používat alespoň 10 % energie z obnovitelných zdrojů. Proto se do benzinu přidává asi 4 % a do dieselu asi 6 % biosložek získaných především z řepky.
Jenomže to je dosti sporné. Navrhovatelé totiž tvrdí, že biosložky se na žádném snižování emisí vůbec nepodílejí. Ostatně, aby byly vyrobeny, je potřeba obhospodařovat pole a zemědělská technika naopak emise ve velkém uvolňuje. Na jediný litr biosložky je navíc potřeba až 2 500 litrů vody, což je v dnešní době sucha a obecného nedostatku vody poněkud zarážející.
Cílem návrhu však nebylo biosložky úplně zrušit. Šlo jen o zrušení biopaliv a biosložek první generace. V současné době už se totiž testuje druhá generace, která není z řepky nebo kukuřice, ale slámy a dřevní štěpky. Krom toho, že je šetrnější k životnímu prostřední, navíc podle všech zatím provedených testů motorům nijak neškodí. A k její výrobě není potřeba tolik vody. Ovšem, ani na to poslanci ANO, ČSSD a KSČM bohužel neslyšeli.