Zastavíte na dálnici v odstavném pruhu. Ale co pak? Jak se správně připojit? Důležitá je hlavně jedna zásada

Kdo jezdí na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, tomu se už nejspíš stalo, že někdy musel zastavit na krajnici/v odstavném pruhu nebo někoho takového alespoň viděl. Po vyřešení potřebného je nutné vrátit se zpátky do průběžného pruhu, ale jak správně na to?

Zeptali jsme se policie, odkud nám přišla poněkud obecná odpověď. „Jediné doporučení je, aby se řidič připojil tak, aby neohrozil ostatní účastníky provozu,“ uvedl tiskový mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Pojďme z obecných rad na konkrétní, které jsme si pro vás připravili po konzultaci s Pavlem Greinerem, vlastníkem pražské Autoškoly King.

Ten na úvod zmínil, že dostatečně široký a technicky funkční odstavný pruh může v nouzi sloužit jako prodloužení pruhu připojovacího.

Mohou totiž nastat situace, kdy je bezpečnější si „připojovák“ o několik metrů natáhnout než na konci připojovacího pruhu zastavit a pak se snažit v nízké rychlosti připojit do pruhu průběžného.

Ale když už stojíte v odstavném pruhu a chcete se zase připojit do průběžného pruhu, jak tedy na to?

Jestli to odstavný pruh technicky umožňuje (je dost široký a sjízdný, není blokovaný…), rozjeďte se alespoň na 80 km/h, sledujte provoz před sebou i za sebou, dejte blinkr (doleva), přesvědčte se, že je průběžný pruh opravdu volný, a až poté se připojte.

S ohledem na bezpečnost v silničním provozu doporučujeme minimálně osmdesátku kvůli provozu. Nezapomeňte, že kamion jedoucí 80 km/h ujede za jednu sekundu asi 22 metrů a automobil jedoucí 130 km/h za sekundu zvládne přibližně 36 metrů.

Náhlé připojení se do průběžného pruhu v nižší rychlosti by mohlo donutit ostatní řidiče krizově brzdit, a tehdy nastupuje nelítostná fyzika.

Při 130 km/h potřebuje běžné osobní auto pro zastavení do nuly (reakční dráha a brzdná dráha) asi 120 metrů, a to za předpokladu, že se řidič soustředí na jízdu, je sucho a má nesjeté letní gumy.

U moderních kamionů jedoucích 80 km/h a vážících zhruba 38 tun bude dráha zastavení okolo 60 metrů, u starších tahačů z 90. let klidně o skoro 20 metrů více. Opět za optimálních podmínek.

Za světla je připojovací manévr z odstavného pruhu do průběžného logicky bezpečnější než třeba za deště, mlhy nebo za obyčejné tmy. Za těchto zhoršených podmínek řidiči obvykle nemají dobrý odhad o vzdálenosti a rychlosti vozidel za nimi, plus zpětná zrcátka také občas zkreslují.

Mít pro připojení dostatečnou rychlost a rezervu v prostoru je proto zásadní, zejména za zhoršených podmínek, ovšem je potřeba myslet rovněž na to, že v odstavném pruhu může být nebo do něj náhle přijet i jiné vozidlo, proto musíte sledovat provoz nejen za sebou, ale také před sebou.

Nechceme z napojení do průběžného pruhu z odstaveného dělat vědu, ale stále jsou řidiči, kteří se na onu osmdesátku ani nerozjedou a už se připojují. A občas taková věc končí nepříjemným klaksonem, gesty, vulgaritami, v tom horším případě nehodou.