Článek
Začala nám doba chalupaření, víkendových výletů a brzy i dovolených. A protože spousta lidí ráda jezdí autem, berou si s sebou také spoustu věcí. Kola, hračky, elektroniku, oblečení, ale také věci na stavbu, aby ta nová terasa na chalupě byla ještě letos hotová. Jenže jak to všechno do auta vlastně naložit?
„My to narveme všechno do kufru a jedem,“ řekne určitě každý zkušený cestovatel. Jenže i házení věcí do zavazadlového prostoru auta má jistá pravidla, která je dobré si připomenout. A někdo třeba letos prvně vyrazí s koly nebo přívěsem, tak si ukážeme i pár užitečných triků. Pojďme se podívat, jak na to.
Zavazadla uvnitř vozu: Těžké dolů, lehké a měkké nahoru
Základní pravidlo zní - těžké předměty umisťujte co nejníže a co nejblíže k opěradlům sedadel. Lehčí věci patří navrch. Při prudkém brzdění a případné kolizi se volně položené předměty vydají na cestu dopředu a mohou někoho zranit. Obecně se snažte všechno v autě připevnit, ať se to nikde neválí a nelítá sem a tam. Příběhů o tom, jak se řidiči zakutálela pod pedály lahev s pitím, je všude dost.
Těžké a tvrdé předměty umístěte na dno zavazadlového prostoru a co nejblíže k zadním sedadlům. V případě prudkého brzdění nebo nárazu budou totiž opřené o rámy sedadel a ty jsou konstruované na to, aby věci v kufru udržely. Pokud na zadních sedadlech nikdo nejede a v kufru vezete něco těžkého (kompresor, bednu s nářadím, dvě basy piva…), klidně ještě přes zadní sedadla přepněte bezpečnostní pásy jako další pojistku.
Lehčí věci (třeba tašky s oblečením) dejte klidně výše. Úplně nahoru pak například bundy, ručníky a další měkké a lehké věci. Nejlepší je, když můžete věci v kufru naložit po plato a plato zavřít. Nahoru na plato se snažte nic nedávat, a když už, tak opravdu jen velmi lehké a „neškodné“ věci, jako třeba bundu nebo ručník. Určitě ne deštník, lahev s pitím nebo třeba fotoaparát.
Plyšák na platě kufru nevadí. Ale s těmi plastovými nádobami okamžitě pryč někam dolů!
Volné předměty zajistěte popruhy nebo sítí, aby se při jízdě nepohybovaly. Většina aut má v kufru úchyty pro opevnění takových popruhů a na internetu nebo u prodejců seženete plno praktických sítí přímo pro vaše auto. Bývají i v originálním příslušenství a nestojí zas tak moc.
Střešní nosiče a boxy: Pozor na nosnost a rychlost
Střešní nosiče a boxy jsou skvělým řešením pro přepravu objemných, ale lehkých věcí (například stanů, spacáků, lyží…). Při jejich používání je však nutné dodržovat několik zásad. Hlavně nahoru na střechu nedávejte nic těžkého.
Snad každá automobilka má v nabídce originálního příslušenství střešní nosiče a boxy. Nahoru ale patří spíše lehčí věci.
Maximální nosnost střechy vozidla bývá obvykle mezi 50 a 100 kg (nejčastěji 75 kg). Tento údaj zahrnuje i hmotnost samotného nosiče a boxu. V tomto případě nejde o to, že by střecha neunesla víc (vždyť přece střecha unese váhu celého auta, když ho na ní otočíte), ale příliš těžký náklad by značně zvýšil těžiště. To zhorší ovladatelnost vozu a bude hrozit klidně i převrácení při prudkém vyhýbacím manévru.
Důležité je náklad velice dobře připevnit. Používejte kvalitní upevňovací systémy. Ideální jsou nosiče, které jsou přímo navrženy pro váš vůz, ať už z originálního příslušenství, nebo od renomovaných výrobců. Během delších jízd pravidelně kontrolujte dotažení. Opatrně při přejíždění přejezdů, příčných prahů a dalších nerovností.
Myslete také na aerodynamiku. Střešní nosič a box mají velký odpor vzduchu, a i když jsou navržené na určité zatížení s rezervou, je dobré se držet doporučení výrobce. Většinou se doporučuje s nosičem a boxem nepřekračovat rychlost 120 km/h. Box také upevněte rovně, protože když ho dáte příliš šikmo, bude ve vyšší rychlosti působit jako kormidlo a táhnout vás do strany.
Kola na střechu nebo na kouli?
Jízdní kola lze umístit několika způsoby, ale každý má jistá omezení. Nejčastěji se dávají kola na střechu na příslušný nosič, ale v poslední době jsou populární nosiče umístěné napříč na zadním tažném zařízení. S koly se pak snáze manipuluje a nebudete mít problémy se změnou výšky vozidla.
Mnohem oblíbenější jsou dnes nosiče kol, které se montují na tažné zařízení. Některé jsou i sklopné, abyste se dostali do kufru a nemuseli kola dávat dolů.
Z kola odmontujte veškeré věci, které nejsou dostatečně připevněné, tedy světla, lahve, tachometr a další drobnosti, ať nic neodletí. Pamatujte na to, že se s koly na střeše nevejdete do většiny podzemních garáží. Problém můžete mít i jinde, kde je snížený podhled, třeba v drive-inu u fast foodu.
Kola umístěná vzadu na tažném zařízení zase o něco přesahují šířku vozu, tak na to myslete při parkování v užších mezerách nebo když se chcete někde protáhnout. Příslušný zadní nosič také někdy vyžaduje přemístění registrační značky a zapojení světel. Záleží na jeho konstrukci. Vždy zkontrolujte, zda svítí brzdovky, obrysová světla a fungují blinkry.
Spousta zadních nosičů kol má samostatná světla a musí se na ně přendat registrační značka. Hlavně zkontrolujte, jestli světla dělají, co mají.
Přívěs správně naložte
Při používání přívěsu je důležité dbát na správné rozložení nákladu a myslet také na maximální nosnost přívěsu a omezení, jak těžký přívěs smí vaše auto táhnout. Pozor také na rychlosti, i když v tomto případě nejde ani tak o rychlost nejvyšší, ale také o změny rychlostí. Důležitá je maximální plynulost. Zkuste neakcelerovat prudce, ať se vám náklad v přívěsu neposune dozadu. Proč by to mohl být problém?
Jízda s přívěsem vyžaduje nejen přípravu, ale také úpravu svých návyků a přináší mnoho omezení. A vůbec, máte na těžký vlek řidičák a smíte ho za autem vozit?
Těžiště nákladu by mělo být co nejníže a co nejblíže vpředu, tedy tzv. „ke kouli“. Díky tomu bude přívěs přirozeně stabilní. Právě proto pozor na prudkou akceleraci, když třeba vezete sypký náklad. Stačí s autem neopatrně škubnout, písek se vám posune dozadu a změní se rozložení nákladu. Pokud by veškerá hmotnost byla vzadu, přívěs se snadno rozkýve a můžete ztratit nad soupravou kontrolu.
Zatížení „koule“ by nemělo překročit hodnotu stanovenou výrobcem vozidla a pro přívěs platí to samé. Pokud si přívěs půjčujete, velice dobře se seznamte s limity vozidla a prohlédněte pneumatiky. Musí být správně nahuštěné a hlavně v dobrém stavu. Pozor také na omezení rychlosti. I když některé přívěsy dovolují 130 km/h, spousta jich je omezená jen na 80 km/h. Pokud s takovým jedete po dálnici, pamatujte, že tachometr auta vám trochu přeměřuje a nedivte se, že se na vás lepí naštvaně kamion. Tachometrovou devadesátkou nic nezkazíte (reálně pojedete těch osmdesát), hlavně ať se tirákům nemotáte před autem.
Pozor na gumy (a na řidičák)
Při přepravě nákladu je nutné dodržovat platné právní předpisy. Myslete hlavně na omezení maximální hmotnosti soupravy, na omezení rozměrů a rovněž na to, jakou skupinu řidičáku máte a co všechno smíte řídit. Na velké a těžké soupravy s velkým přívěsem budete možná potřebovat rozšíření standardního řidičáku B. Pozor také na přesahující náklad a správné označení dlouhých předmětů.
Naprostá většina aut má někde štítek s doporučeným huštěním pneumatik podle zatížení vozu. Všimněte si, že plně naložené auto vyžaduje výrazné zvýšení tlaku pneu!
Před jízdou vždy důkladně připravte auto a zkontrolujte náklad. Důležité je správně nafouknout pneumatiky. Na štítku na bočním sloupku nebo víčku nádrže najdete doporučené tlaky v pneumatikách pro prázdné, ale i plné vozidlo. Plně zatížené auto vyžaduje vyšší tlak v pneumatikách, a to docela o dost. Upravte styl jízdy, snažte se jezdit plynule a buďte pro ostatní maximálně předvídatelní.
Naložené vozidlo má delší brzdnou dráhu a horší akceleraci. Pravidelně kontrolujte upevnění nákladu během jízdy, zejména na delších trasách. Není ostuda také zastavit, když se vám něco nezdá, a náklad zkontrolovat a přeskládat. To zejména v případě, že vezete něco sypkého v přívěsu a máte strach, že se vám náklad přesunul a rozhodil těžiště.