Škodovka s VW svolávají miliony aut. Vybrali jsme ty největší svolávací akce posledních let

Aktuální obří svolávací akce by se mohla týkat až čtyř milionů vozů koncernu Volkswagen. Konkrétně má zahrnovat přes dva miliony modelů značky Volkswagen, více než milion Škodovek, přibližně 700 tisíc vozidel Audi a okolo 200 tisíc aut od Seatu.

Problém je ten, že u některých modelů může řízení selhat kvůli ulomení šroubu, který upevňuje jeho mechanismus. Řešením je výměna šroubu za jiný, který je odolný vůči korozi.

Ačkoli zní číslo 4 miliony aut závažně, rozhodně nejde o takovou divočinu, s jakou se automobilky musely vypořádat za poslední roky nebo ještě v minulém století. Tady je několik příkladů opravdu velkých svolávaček.

Největší svolávací akcí v historii automobilového průmyslu je kauza vadných airbagů japonské společnosti Takata. Firma řadu let zásobovala airbagy více než 30 značek, ale používala pro vyvíječ plynu airbagu chemikálie bez vysoušedla (kvůli úspoře).

Vlivem času, vlhkosti a teplotních výkyvů látka degradovala, při havárii se pak airbag nemusel nafouknout správně, ale namísto toho mohl vystřelit (a kolikrát vystřelil) do kabiny kovové střepiny. Některé takové nehody nakonec stály život několika desítek řidičů a více než stovku zranily.

Jen v Americe se problém týkal 67 milionů vozidel, globálně jde o více než 100 milionů aut napříč značkami. Kauza se aktivně táhne přes 15 let, přičemž samotná firma Takata zkrachovala už v roce 2017.

Pravidelným průšvihářem je v rámci svolávacích akcí Ford. V roce 1996 muselo do servisu bezmála 9 milionů aut vyrobených v letech 1988 až 1993, v podezření však bylo až 23 milionů aut vyrobených mezi lety 1984 a 1993. Důvodem byly vadné spínače zapalování, které mohly způsobit vznícení auta i přesto, že bylo vypnuté.

Na základě toho mělo vzniknout více než 2 000 požárů, při kterých bylo zraněno téměř 30 lidí.

Mezi lety 1999 a 2009 měl Ford další velký malér, tentokrát kvůli vadným spínačům deaktivace tempomatu (u brzdového válce), které měly membránu dělící elektroniku od brzdové kapaliny.

Membrána časem začala prosakovat nebo praskla, brzdová kapalina se dostala do styku s elektrickými kontakty, což vedlo ke korozi, následnému přehřívání a zkratu.

A protože spínače byly neustále pod proudem, mohly způsobit požár i u několik dní odstavených aut. Akce se dotkla skoro 15 milionů vozidel, některé zdroje uvádějí až 17,5 milionu vozidel.

Když u Fordu nehořelo, tak se auta rozjížděla sama. V roce 1981 začala automobilka řešit vadné automatické převodovky u více než 20 milionů aut z let 1970 až 1980. Chyba spočívala v tom, že převodovka samovolně vyskočila z parkovací polohy na zpátečku, což vedlo k samovolnému rozjetí vozidel.

Většina aut ale do servisu nemusela, Fordu stačilo poslat vlastníkům dotčených vozidel varovnou samolepku, aby po zastavení (před vypnutím motoru) důsledně zařadili režim P (parkování) a silou sešlápli pedál parkovací brzdy.

Tím to nekončilo. V roce 2000 se provalil skandál s pneumatikami Firestone, kterým se při vyšších rychlostech svlékl běhoun (horní gumová vrstva se vzorkem).

Po roce 2000 bylo od zákazníků a prodejců staženo údajně 14,4 milionu pneumatik a jen podle odhadů amerických úřadů zemřelo při nehodách spojených s těmito problémovými pneumatikami nejméně 271 lidí a minimálně dalších 800 bylo zraněno. Další oběti pak byly hlášeny z ostatních zemí.

Ačkoli je Toyota vnímaná jako symbol spolehlivosti, tak v roce 2009 došlo i na mistry tesaře. Více než 9 milionů aut mělo zasekávající se plynový pedál a špatně navržené podlahové koberce, které pedál blokovaly. To vedlo k nekontrolovatelnému zrychlování vozidel.

Následkem toho mělo jen ve Spojených státech amerických zemřít skoro 90 lidí a další desítky osob měly být zraněny. Toyotu to stálo jednak spoustu peněz, ale hlavně reputaci.

Koncern General Motors řešil u vozů značek Chevrolet, Saturn a Pontiac, Buick, Cadillac a dalších problém se spínací skříňkou, která za určitých podmínek neudržela vložený klíček, a ten se následně mohl přepnout z polohy běžícího motoru do polohy vypnuto.

Auto vám tak za jízdy náhle samo zhaslo a přišlo o napájení, což mohlo ovlivnit funkci airbagů nebo posilovače řízení. Riziko se zvýšilo, pokud jste měli na klíčku například přívěsek nebo jeli po nerovném povrchu.

Kauza měla stát život 124 lidí a oficiálně se dotknout skoro 8,5 milionu aut, ačkoli některé zdroje uvádějí až 15 milionů vozidel. General Motors o problému prý věděl dlouho, ale kvůli nákladům jej nechtěl řešit.

Dieselgate odhalený v roce 2015 je největším právním skandálem v historii autoprůmyslu. Volkswagen totiž vybavil zhruba 11 milionů vozidel (včetně Škodovek) softwarem, který dokázal rozpoznat, že je auto měřeno v laboratoři, a na základě toho podstatně upravil emise k lepšímu, aby vozidlo plnilo normy. V reálném provozu pak normy násobně překračovalo.

Tenhle švindl stál koncern Volkswagen asi 33 miliard eur (asi 830 miliard korun), urychlil nástup elektromobility i invazi čínských značek do Evropy. Následky podvodu německý koncern pociťuje dodnes.