Hlavní obsah

Přestavba obytného vozu svépomocí – 3. díl

Foto: Jakub Deml
22. 6. 2021

V minulém díle našeho miniseriálu o přestavbách vozů na obytné jsme vám popsali, jak při samotné přestavbě postupovat. Dnes se zaměříme na bezpečnost takové domácí přestavby – dá se vůbec v domácích podmínkách docílit stejné úrovně bezpečnosti jako od profesionální firmy? Odpověď se dozvíte níže.

Článek

Nejčastějším argumentem, proč se vyvarovat domácím přestavbám vozů na obytné, je bezpečnost. A to právem. Lidský život nebo zdraví si totiž za peníze nekoupíte a ušetřit peníze výměnou za bezpečnost auta, to není ta nejlepší volba. Opět ale i zde platí, že vyrobit si doma obytňák, který je bezpečný, není úplně nereálné. Musejí se ovšem dodržet jistá pravidla a zároveň je třeba hned v úvodu upozornit, že to bude také něco stát.

Nebezpečí v takovém obytném voze číhá doslova všude. Co napadne asi každého na první dobrou, že je potřeba, aby veškeré vybavení obytného auta bylo pevně přikotveno ke konstrukci vozu. Nejen při nehodě, ale i při prudkém brzdění totiž na sedadla, nábytek a další zařízení působí obrovské síly. Laické ukotvení šrouby se v takovou chvíli může velmi snadno vytrhnout a způsobit těžká zranění posádce vozu i dalším účastníkům nehody. Utrhnout se však mohou i přivařené díly. Na kotvení nábytku a sedadel ve voze se proto nevyplatí šetřit, vždy by měl kutil použít předepsaný materiál a vysokopevnostní šrouby s jemným závitem.

Kvalitním ukotvením zařízení vozu to ale zdaleka nekončí. Riziko představují také rozvody plynu, které musí splňovat určité parametry. A ty se při použití v autě dost liší od podmínek v bytě či domě. „Každý si řekne, že to v pohodě zvládne, vždyť to přece nic není. Koupí si ocelové trubky, řezačku na trubky, nějak to spojí a hotovo. Ale pak musí přijít revizní technik a schválit mu to. To samozřejmě stojí nějaké peníze. Navíc ten revizní technik zjistí, že je tam špatný regulátor, protože když chcete topit za jízdy, tak tam musí být speciální. A najednou náklady i čas přestavby neúměrně rostou,“ popisuje Tomáš Krs, který se přestavbám vozů na obytné věnuje profesionálně již více než dvacet let.

Takový únik plynu z obytného vozu není žádná legrace. Auto sice disponuje odvětráním, plyn tak jde ven pod vůz, historie však již několikrát ukázala, co takový únik dokáže. Stačí, když máte obytňák zaparkovaný v kempu a vedle vás sousední rekreanti grilují. Neštěstí může být na světě.

Foto: Jakub Deml

Kromě ukotvení nábytku jsou rizikovou částí také plynové rozvody nebo elektroinstalace

Pozor by si přestavbáři měli dát také na elektroinstalaci a izolační materiály. Nastříkat izolační pěnu z hobbymarketu do útrob vozidla není také zrovna nejbezpečnější. „Majitelé si musí uvědomit, že může dojít třeba k poškození nějaké části vozu a že bude potřeba ji vyměnit. Mechanik do toho řízne autogenem a může od toho chytnout celé auto,“ vysvětluje další riziko Krs. Stejně tak může dojít i ke zkratu elektroinstalace, izolační materiály tak musejí být vždy striktně nehořlavé.

Je tedy vzhledem k výše řečenému možné, aby byl podomácku vyrobený obytňák stejně bezpečný jako ten kupovaný? Podle Tomáše Krse ano, ale je to velmi nepravděpodobné. Pokud je však někdo abnormálně zručný, dodrží veškerá bezpečnostní pravidla a doporučení a nebude se bát do přestavby investovat větší množství peněz, pak se takový obytný vůz může originálním továrním obytňákům v bezpečnosti vyrovnat.

V posledním díle našeho miniseriálu o přestavbách na vlastní pěst se budeme věnovat údržbě vašeho nového obytňáku a legislativním povinnostem. Prozradíme vám také, jak moc přestavbou svůj vůz zhodnotíte. Těšit se můžete už příští týden!

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: