Na co si dát pozor na podzim: Plískanice a mlhy zvyšují riziko nehod. Jen o snížení rychlosti to není

Čerstvě zveřejněná analýza Portálu nehod za roky 2010 až 2025 ukazuje, že se v Česku ročně stane 887 nehod v mlze a zhruba 19 600 na mokré vozovce. Velmi vysoké riziko kolizí v mlze připadá na listopad (3,1 % nehod), na mokré vozovce se pak nejčastěji bourá v prosinci (38,4 %) a v lednu (36,2 %).

Jednou z hlavních příčin je špatně zvolená rychlost, častokrát spojená se zhoršenou viditelností a delší brzdnou dráhou.

Na mokrém asfaltu je oproti suchému přilnavost pneumatik snížená až o 30 %. Z dlouhodobého hlediska mokrý povrch hraje roli ve zhruba jedné pětině všech nehod.

Záleží také na denní době. Podle Portálu nehod se v pět hodin ráno za mlhy odehraje 3,5 % všech nehod připadajících na tuto hodinu, v šest hodin jde o 3,4 % nehod. Kolem poledne číslo spadne na přibližně 0,3 %.

Také vlhký asfalt se v ranních statistikách objevuje častěji. V šest hodin na něj připadá 28,8 % všech nehod v této hodině, kolem druhé odpoledne jde o 18,6 %.

Analýza upozorňuje na samotný způsob jízdy. Nevěnování se řízení, nezvládnutí vozidla, vjetí do protisměru a jiné nesprávné způsoby jízdy zapříčiní v mlze 35,5 % havárií. Nepřiměřená rychlost pak stojí za 32,7 % událostí.

Na mokru je nesprávný způsob jízdy příčinou 47,8 % nehod a nepřiměřená rychlost dalších 24,8 % nehod, z nichž se více než třetina odehraje právě na mokru.

Dlužno dodat, že přiměřená rychlost není ta, kterou povoluje značka nebo obecná úprava, ale taková, která odpovídá okolním podmínkám.

Za mlhy se nejvíc nehod stává v kraji Vysočina (2 %), což je dané kopcovitým charakterem krajiny. Karlovarský a Ústecký kraj se pohybují kolem 1,5 %, zatímco v Praze jde pouze o 0,2 %.

Na mokru se nejvíce bourá v Karlovarském (29,6 % všech nehod), v Libereckém (29,3 %) a v Ústeckém (25,2 %) kraji. Ve Zlínském kraji je to 17,1 % a v Praze 17,2 %.

Rozdíly jsou patrné také podle typů komunikace. V mlze se nejvíc nehod stává na silnicích druhé třídy (27,6 %), poté jsou cesty první třídy (24 %) a silnice třetích tříd (20,9 %).

Na mokru je to jinak. Absolutně nejvíce kolizí na mokru se stává na místních komunikacích (43,3 % případů), poté na silnicích prvních tříd (26,6 %) a dálnicích (26 %).

Bez zranění skončí 73,9 % nehod v mlze a 77,3 % na mokré vozovce. V případě těžkých zranění se poměr obrací: v mlze se objevují u 2,3 % případů, na mokru u 2,0 %. Úmrtí připadá na 1,1 % nehod za mlhy oproti 0,6 % na mokrém povrchu.

Analytici Portálu nehod doporučují vidět a být viděn, tedy nespoléhat pouze na automatická světla, která se v mlze, dešti nebo šeru nemusí zapnout. Na denní svícení zase nemusí být auto tak dobře vidět jako při použití potkávacích světlometů nebo mlhovek.

Další varování cílí na čistotu čelního skla. Mastné okno nebo opotřebované stěrače mohou v dešti nebo mlze snížit výhled, stejně tak při jízdě za jiným autem nebo kamionem.

Podzimní jízda sice nepřináší tak vysoké nároky na řidiče, ale je dobré v mlze zpomalit, na mokru mít dostatečný odstup od ostatních vozů a nejezdit se špinavými okny. Za sucha a jasné viditelnosti totiž řidičské chyby nemusí mít takové následky jako za mokra.

Přejeme bezpečné cesty a šťastné návraty domů.