Zdraží skokově palivo? Izraelsko‑íránský konflikt ovlivní ceny benzinu a nafty i u nás

Vztahy mezi Izraelem a Íránem přerostly v ozbrojený konflikt dne 13. června 2025, kdy Izrael zaútočil na íránská jaderná a vojenská zařízení. Tento útok okamžitě ovlivnil trhy s ropou a tím i ceny benzinu.

Bezprostředně po izraelském útoku na Írán dne 13. června 2025 zaznamenal ropný trh prudkou reakci. Třeba cena ropy Brent během několika hodin vyskočila o více než 7 % a obchodovala se nad hranicí 75 dolarů za barel. Ve stejný den však Brent zažil skokový nárůst až na 78 dolarů za barel, což představovalo nárůst přibližně o 13 %. Společně s ropou Brent i konkurenční ropa WTI zaznamenaly dvouciferný růst cen v řádu několika hodin, trh se obává další eskalace konfliktu.

Experti z několika světových finančních institucí varují, že ceny ropy mohou v důsledku pokračujícího napětí nadále růst. Analytici společnosti ING uvedli, že by případné narušení vývozu ropy přes Hormuzský průliv, přes který proudí denně až 20 % světové ropy, mohlo vést k cenám přesahujícím 150 dolarů za barel.

Pro evropský kontext je důležitý i názor německého ekonomického institutu DIW Berlin, který upozorňuje, že výrazné zdražení ropy by oslabilo kupní sílu evropských domácností a zatížilo evropskou ekonomiku zpomalením růstu.

Růst cen ropy má přímý dopad na koncové ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích. Podle serveru News.com.au, který analyzoval podobnou situaci v Austrálii, by každé zdražení o 10 dolarů za barel mohlo znamenat nárůst cen benzinu o 10 až 15 australských centů na litr (asi dvě desetiny české koruny).

A i když se jedná o jiný region, v Evropě lze teoreticky očekávat podobné dopady. S ohledem na vyšší daňové zatížení pohonných hmot by však nárůst mohl být ještě výraznější.

Česká republika sama ropu netěží a je plně závislá na jejím dovozu. Ceny benzinu a nafty u nás proto přímo reagují na výkyvy světových cen ropy, které se obchodují především v dolarech. Pokud tedy cena ropy na burze vyskočí například o 10 %, promítne se to do nákupních cen pro evropské rafinerie a ty pak dodávají dražší paliva distributorům, což se následně odrazí i na českých čerpacích stanicích.

Konflikt mezi Izraelem a Íránem ohrožuje klíčové dodávky přes již zmíněný Hormuzský průliv – úžinu, kterou denně prochází až 20 % světové ropy. Jakákoli nejistota v tomto regionu tedy tlačí ceny vzhůru – včetně těch českých.

Analytici americké investiční společnosti Goldman Sachs očekávají, že pokud se konflikt podaří diplomaticky zvládnout a nedojde k omezení dodávek přes Hormuz, budou ceny paliv kolísat v horizontu dní až několika týdnů, ale následně se stabilizují. Krátkodobý cenový výkyv tak může být výrazný, ale pouze přechodný.

Pokud by však Írán reagoval pokusem o zablokování klíčových ropných tras nebo by do konfliktu vstoupily další země, mohlo by dojít ke skokovému a dlouhodobému růstu cen – nejen ropy, ale i pohonných hmot pro koncové spotřebitele.