Článek
V českých právních předpisech nejsou stanoveny specifické podmínky požární bezpečnosti pro vozidla s elektrickým pohonem, které by zároveň měly být implementací směrnice Evropské unie. Vedení hasičů by tak chtělo právně ukotvit takzvané aktivní a pasivní prvky požární ochrany. Mezi aktivní patří nutnost specifické elektrické požární signalizace, systém aktivního hašení, jako jsou například zabudovaná vodní hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla. Mezi pasivní patří dostatečná požární odolnost stavebních konstrukcí. Dnes jsou pouze doporučeny vytvořenou metodikou.
„V rámci projednávané změny právního předpisu Ministerstva vnitra byl proces změny pozastaven a byla zřízena pracovní skupina, kterou řídí GŘ HZS. Členy strategické pracovní skupiny jsou vybraná ministerstva. Následovat bude ještě v průběhu října další jednání pracovní skupiny a na přelomu října a listopadu má dojít k jednání na ministerské úrovni,“ uvedl mluvčí GŘ HZS Jiří Fröhlich.
Opatření doporučená metodikou developeři už dnes do svých projektů zavádějí. Zároveň také umisťují elektrické nabíjecí stanice mimo únikové cesty a lze je při ohrožení požárem na dálku vypnout. Parkovací místa vyhrazená pro elektromobily jsou pak umístěna blízko výjezdů, aby je při vznícení hasiči mohli jednodušším způsobem vyvézt ven a potopit ve vodních nádržích.
„Parkovací stání pro elektromobily dnes začínají být standardem všech moderních kancelářských budov a jejich podíl postupně roste zároveň s tím, jak roste podíl elektromobilů zejména ve firemních flotilách. V Česku nyní tvoří elektroauta méně než dvě procenta vozového parku, my ale musíme při stavbě budov uvažovat v horizontu desítek let,“ uvedl mluvčí Penta Real Estate Martin Lánský. Penta doporučené protipožární opatření zabudovala v nové kanceláři Masaryčka i v rezidenčním projektu Nová Waltrovka.
Lánský dodal, že počet vyhrazených míst tvoří v jejich garážích momentálně jednu třetinu. Problematický je podle něj dále například bezpečnostní požadavek na rozšíření parkovacích míst na 3,5 metru, tedy stejně jako je tomu u parkovacích míst pro invalidy. Tato a další opatření se tedy následně zobrazí v prodejních cenách parkovacích míst.
„Poptávka po parkovacích místech je obrovská a rozhodně neklesá, naopak. Rozšíření míst na stání logicky povede k jejich nižšímu počtu a vyšší ceně,“ řekl Lánský. Momentální průměrná cena běžného parkovacího místa v nových pražských komerčních budovách se podle něj pohybuje mezi 100 až 200 eury (2 500 až 5 000 korun) za měsíc podle vzdálenosti od centra.
Podobně k opatřením přistupuje také developer Crestyl, který v Praze 5 staví rezidenční projekt Semerínka s téměř 200 byty. „Při řešení našeho projektu jsme se spojili s předními odborníky na požární ochranu staveb a spoluautory norem, abychom nalezli optimální technické řešení pro specifické parametry garáží. Další doporučená požární opatření, která se objevují v návrzích nových legislativních předpisů, již ale náklady na výstavbu výrazně zvyšují,“ uvedl projektový manažer Crestylu Pavel Tošovský.
Aktuální znění vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu nařizuje postavit jedno parkovací místo na byt do 100 metrů čtverečních a dvě parkovací místa pro byty o větších rozměrech. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje její nové znění, podle kterého by na jeden byt či rodinný dům do 70 metrů čtverečních měl developer povinnost vystavět jedno parkovací místo a u bytů o větších rozměrech místa dvě. Změnu kritizovala řada developerů a odborníků, podle nichž vynucené stavění více parkovacích míst povede ke zvýšení cen bytů. Podle MMR je ale v nové vyhlášce pouze uveden doporučený maximální počet parkovacích míst, který si následně každá obec může nastavit na nižší limit. Ministerstvo letos v červenci uvedlo, že návrh na základě připomínek ještě změní.