Hlavní obsah

Ministr dopravy Ťok končí: Co se mu (ne)povedlo?

Foto: Ministerstvo dopravy

Dan Ťok

8. 4. 2019

Informace o tom, že má Dan Ťok, tedy ministr dopravy, plány odejít ze svého resortu a z celé vlády, se objevily 1. dubna. Většina si myslela, že jde jen o aprílový žertík, ale jak se ukázalo, je to pravda. Nejdéle sloužící ministr dopravy Dan Ťok dokonce potvrdil, že demisi podal už v lednu.

Článek

Zprávu o tom, že odchází, ministr už potvrdil médiím. Sám přiznal, že demisi k rukám premiéra Babiše předal už v lednu a rozhodně to není tak, že by ho snad premiér chtěl z ministerstva dostat. Jde o jeho vlastní rozhodnutí, za kterým stojí řada důvodů. V prvé řadě mu vadí dlouhodobé útoky na jeho osobu, které ho v pozici ministra oslabovaly. No, co si budeme ale povídat, nepříliš příjemné reakce od veřejnosti se objevovaly dost často.

Za více než 4 roky, které Dan Ťok seděl v křesle ministra dopravy, se stalo hodně věcí, ale ne všechny byly kladně přijaty. Kritiku si ministr vysloužil hlavně za dálnici D1 a její rekonstrukci. Nejen že trvá šíleně dlouho, ale je také předražená a podle mnohých zdrojů prováděná ne úplně kompetentní společností, přičemž i z výše zmíněných důvodů na ní pravidelně kolabuje doprava. Jen si vzpomeňte na zimní kolaps, kdy na dálnici zůstaly stovky automobilů stát v nekonečně dlouhé koloně i několik hodin. Tehdy se ministr navíc k politováníhodné situaci vyjádřil v tom smyslu, že nečekal, že 16. prosince napadne sníh.

Mezi další přešlapy patřilo také neustálé chlubení se s výstavbou nových silnic. Faktem ale je, že za Ťoka se opravovalo spíše než stavělo. A to tím způsobem, že jedna silnice byla rozkopaná i několikrát. Nejprve se opravoval povrch, pak svodidla a nakonec úřady zjistily, že pod tím novým povrchem je potřeba předělat kabelové vedení. Ano, i tohle se na našich silnicích bohužel děje. Nemluvě o absolutně špatném rozdělení oprav, které byly, a bohužel stále jsou, často kumulovány do jednoho časového horizontu. Výsledkem toho jsou neuvěřitelně dlouho zavřené a zcela rozkopané silnice, a tedy i další kolony a další naštvaní řidiči.

Problémy si ministr Ťok přidělal také často napadaným tendrem na mýto nebo novelami bodového systému. Ministr se k ní tehdy dokonce vyjádřil tak, že pokuty za přestupky je potřeba zvýšit, protože lidem se za poslední dobu zvýšily platy. Kritika se na ministra snesla ale i poté, co navrhoval zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 140 km/h, které je podle některých odborníků zbytečné a na našich silnicích ne moc bezpečné. Velkou kritiku pak Ťok schytal za nápad zpoplatnit zbytečné výjezdy policie k nehodám.

Ale ať nejsme zase jen přísní. Fakt je, že ministru Ťokovi se několik věcí i povedlo. V prvé řadě vítáme zjednodušení obsahu povinné výbavy. Zajímavý nám přijde i nápad na aktivní boj s těmi, kteří jezdí s auty bez nebo s nefunkčními filtry pevných částic. Kvitujeme také zjednodušení agendy řidičských průkazů nebo nedávnou novinku, díky které budou od úřadů majitelé datových schránek informováni o tom, že jim končí platnost technické kontroly na jejich autě. Bavil nás i nápad na možné odbočení na červenou, který je v některých státech naprosto běžný.

A co dál? V tuto chvíli se o novém vedoucím resortu dopravy, stejně jako o termínu konce úřadování toho stávajícího jen spekuluje. Premiér se vyjádřil v tom smyslu, že už nějaké nápady na nová jména má, ale nic konkrétního k tomu neřekl. My jen doufáme, že nový ministr bude úspěšnější a mezi lidmi oblíbenější, než ten odcházející. Resort dopravy potřebuje po dlouholetém působení pana Ťoka pevnou ruku jako sůl. A pokud možno rychle.

autowebAUTOWEBaUtOwEb