Mazda 3 Sedan 2.0 G120 - Proč taková nejsou všechna auta?

Že u Mazdy 3 o faceliftu ani nevíte? Není divu, změny jsou drobné a je to tak dobře. Žádné výrazné totiž tenhle kompakt ani nepotřebuje. Má jen trochu jiná přední světla s diodami místo xenonů a lehce jiný přední nárazník s maskou, která stále ctí designový směr Kodo. Auto vypadá vážně skvěle a dynamicky, jen to trochu brzdí barva, nejlépe totiž Mazdy poslední dobou vypadají v té červené.

Interiér vlastně není, a přesto trochu je, výjimečný. Třeba posez v pohodlných sedačkách je standardní pro danou kategorii, ale tříramenný volant s příjemně tlustším věncem už naznačuje jisté sportovnější sklony. Máte pocit, že jste ho už někde viděli? Není to jen pocit, já naposledy v roadsteru Fiat 124, kde je stejný. Výbava je bohatá a vlastně si ani moc vymýšlet nemůžete. Testovaná verze má jen dva příplatky – navigaci za 12 500 korun a metalízu za necelých 14 tisíc.

Pod kapotou se nic nezměnilo a já myslím, že je to dobře. Na dvoulitrovém SkyActivu není potřeba nic měnit, ten motor je skvělý. S ním pod kapotou jedete opět proti proudu přeplňovaných tříválcových jednotek. Jistě, v dnešní době se spíše myslí na lenochy a ve většině aut se pohybujete v rozmezí do 3500 otáček. I v Mazdě to můžete praktikovat a pak vlastně jedete úplně normálně pod 7 litrů průměrné spotřeby. Ale když se naučíte zase vytáčet motor jak v nějakém oldschoolu, budete mít z jízdy rázem úplně jiný zážitek. V tomhle je Mazda svým způsobem unikátní. Výkon 120 koní se sice nezdá jako extra vysoká hodnota, také 210 Nm působí na papíře spíš průměrně, ale když začnete vytáčet nad 4000 otáček, rozhodně už nemáte pocit pomalé jízdy. Pořád jsem ale nepřekonal hranici 7,3 l/100 km.

Odezva na plyn je u atmosféry příkladná, motor nemá ani přehnanou setrvačnost a při povolení pedálu otáčky rychle padají, takže reakce auta vám poskytují jasnou zpětnou vazbu. Když přistoupíte na tuhle hru, můžete si každou jízdu královsky užívat. V nižším spektru ale Mazda reaguje velmi pozvolně, takže při předjížděcím manévru opravdu točit musíte, jako za starých časů. Navíc i zvuk je v tu dobu velmi příjemný a občas jsem se přistihl, jak mimoděk tlumím na multifunkčním volantu rádio, abych si zase poslechl benzínovou klasiku. Na dálnici je optimální udržovat auto v legální rychlosti, tehdy jste při šestce na hodnotě 3000 otáček, což je na delší jízdu tak akorát, aby vás zvuk motoru neotravoval. A ještě jste ekologičtí, protože SkyActive plní Euro 6.

Můžu tedy na konci Mazdě 3 něco vytknout? No, třeba infotainment, který má po startu velmi rozespalé reakce a chvíli trvá, než vám umožní změnit zdroj hudby nebo přepnout písničku. A pak také fakt, že trojka v sedanu si musí nechat zajít chuť na silnější dvoulitr s výkonem 165 koní (krouťák 210 Nm zůstal shodný). Ten dostanete s kratším zpřevodováním pouze v hatchbacku, který je dost možná i hezčí a praktičtější. Sedan je umírněnější a víc se hodí k běžnější jízdě. I tak je ale jeho převodovka velice přesná. A potěší i podvozek, který je sice primárně solidně komfortní, jistotu vám ale při svižnější jízdě v zatáčkách dopřeje. Nechybí mu ani funkce G-Vectoring Control, která je u Mazdy standardem. Ta snižuje točivý moment při nájezdu do zatáčky, aby se působením setrvačnosti více zatížilo vnější přední kolo a auto lépe zatáčelo. Při výjezdu vám pak funkce Nm zase přidá, i když zkušený řidič tohle zvládá stejně sám. Ten ale zase ocení přesné a celkem strmé řízení reagující i na nepatrné pokyny od volantu. Jeho zpětná vazba by ale mohla být větší a občas bych i ocenil méně posilovače.

Facelift Mazdy 3 vlastně nemá skoro cenu hodnotit. Nebo tedy hodnotit jej jinak, než předchozí verzi. Auto je skoro stejné - stejně skvělé. Těch pár drobností Mazdě neubralo nic z jejího řidičského charakteru, který jí můžou jiné, dříve tím také vyhlášené, automobilky jen závidět. Pokud vás downsizing nenadchl, častější řazení vás baví a máte občas náladu se cestou z práce jen tak příjemně projet, s trojkou nešlápnete vedle. Až jsme si občas říkal, proč taková pohodová nemohou být všechna auta?

Turbo čtyřválec 2.3 a 260 koní, to byly hlavní trumfy staré sportovní verze MPS. Byla svižná, také mělo cenu jí vytáčet a dodávala řidiči i znatelný zátah turba. U současné generace s ní Mazda nepočítá, tvrdí, že i běžná trojka nabízí dostatečné emoce. Škoda, nějaké to pozlátko s decentním spojlerem a sportovními sedadly by jí rozhodně slušelo.