Hlavní obsah

Testy: Mazda 2 – upřímné a levné malé auto

Foto: Jakub Deml

Na první pohled není Mazda 2 pochopitelně nijak „vzrušující“. Jenže když ji vztáhnete k její konkurenci, má v některých ohledech dost navrch. To, že není nejpraktičtější, dotahuje pěkným designem, nebo třeba tím, jak radostně se nechá řídit. Oproti spoustě svých konkurentů působí totiž celkově „upřímněji“.

Článek

Na samotný úvod ovšem jedna zajímavost, a sice výbava, potažmo cena. Je takovým nepsaným pravidlem, že jsou auta pro novináře zpravidla bohatě vybavená a specifikovaná v nejvyšších konfiguracích, aby se mohly automobilky blýsknout svou technologickou výbavou, vrcholnými designovými prvky a dalšími drobnostmi. Ne však malá šedá Mazda. Ta se ke mně dostala ve vůbec nejlevnější podobě, jakou lze nalézt v ceníku. Je ve výbavě Challenge, má nejslabší benzínový motor o objemu 1,5 litru, manuální převodovku a stojí 296 400 korun. Na druhou stranu i za tyhle peníze je tu dost výbavy, abyste si nepřipadali jako v holobytu. Kožený volant a hlavice řadicí páky, rádio s Bluetooth, palubní počítač, tempomat, vyhřívaná zrcátka, a dokonce i všechna elektrická okna. Jestli tu za mě něco přece jenom chybí, jsou to vyhřívaná sedadla, případně automatická klimatizace. Potom už bych s klidem prohlásil, že nic víc není potřeba.

Dobrá, cenový rozbor bychom měli za sebou, pojďme se podívat dovnitř. Jak už bylo naznačeno, nic moc tady nechybí, ale ani nepřebývá. Sedadla jsou pohodlná, za volant se lze posadit i do jiné než „záchodové“ pozice a všechno tak nějak samo padne do ruky. Rádio s pár tlačítky je v době přebujelých infotainmentů a dotykových obrazovek vlastně vcelku „osvěžující“ a jeho ovládání z volantu pochopí i ten největší technický antitalent. Co na tom, že vypadá trochu jako budík na nočním stolku.

Foto: Jakub Deml

Na luxus zapomeňte, ale je tu k dispozici všechno, co budete běžně potřebovat

Byť tady měkčené materiály logicky chybí, interiér je obestaven poctivě a kvalitně. Vzadu se s trochou sebezapření najde místo i pro dva menší dospělé, takže jen ten kufr s objemem 280 litrů není nikterak oslnivý, ale prostě jen úměrný malému autu.

Teď ale přichází ta zábavná část. Startovacím tlačítkem (ano, i takovou výbavu dostanete za necelých tři sta tisíc), uvádím do chodu malý benzínový agregát v přídi. Motor 1.5 Skyactiv-G je ze staré školy, nemá turbo ani jiné „podpůrné systémy“, takže sází čistě na staré dobré atmosférické plnění. Na druhou stranu právě kvůli absenci přeplňování nabídne vcelku neoslnivé výkony. Konkrétně to dělá 75 koní a 135 Nm točivého momentu. Podobně neoslnivé je i zrychlení, z nuly na sto za 11,3 sekundy, což není nic moc, ale byli tady i pomalejší.

Foto: Jakub Deml

Není rychlá, ale to, co nabídne, bude většině lidí stačit

Nemá cenu si nic nalhávat, žádný drtivý výkon dvojka se základním motorem nenabídne. Chcete-li prudčeji zrychlovat, musíte segmenty na malém digitálním otáčkoměru držet ve vysokých číslech. Nižší a střední spektrum otáček je vhodné pouze na klidné ježdění ve městě, a když zatoužíte po něčem víc, nezbývá než pořádně podřadit a využít vyšší otáčky, kde motor podává své skromné maximum.

Jenomže i přes zjevný nedostatek výkonu jsem se stejně několikrát během testovacího týdne přistihl s přiblblým úsměvem na tváři. Právě tady se totiž dostávám k té upřímnosti, zmíněné v samotném titulku. Jde o to, jak přirozeně a příjemně se malá Mazda řídí. Řízení má sympaticky tuhý odpor, spojka jde zlehka, ale nikoliv bez citu, a páka řazení se s absolutní jistotou přesouvá mezi přesně vymezenými rychlostmi. Dokonce ani brzdy nejsou přeposilované a naopak se nechají citlivě dávkovat.

Foto: Jakub Deml

I budíky jsou podobně jednoduché a přímočaré jako ovládání samotné

No a pak je tu samozřejmě i podvozek. Mazda 2 pochopitelně z principu není žádný sporťák a zachovává si vysokou úroveň pohodlí i ve městě, ale její zavěšení je tak akorát tuhé, aby podrželo auto v zatáčkách a dovolilo hbité chování. Záměrně jsem to párkrát zkoušel i přehnat, ale žádné výrazné nedotáčivosti jsem se nedočkal. Když už jde opravdu do tuhého, přihlásí se do služby vektorování točivého momentu a jemným přibržděním vnitřního kola stočí celé auto do zatáčky. Dvojka je zkrátka jedno z těch aut, u nichž je podvozek výrazně rychlejší než motor. A přitom se stále můžete pustit do města, kde sice přes ne zcela perfektní odhlučnění o nerovnostech uslyšíte, ale nebudete trpět nepříjemnými otřesy. V tomhle ohledu je zavěšení univerzální a schopné.

U malého a levného auta samozřejmě přichází na přetřes i spotřeba a tady Mazda nijak nevystupuje z řady. Průměr lehce přes šest litrů na sto kilometrů zapadá do průměru třídy. Ve městě může lézt až k sedmi, mimo město naopak na hranici šesti na sto. Příliš omezující tak není ani malá nádrž na 44 litrů, postačující na nějakých 600 kilometrů do rezervy.

Už to zkrátka nezapřu, Mazda 2 má moje sympatie. Základní motor je sice docela slabý, na druhou stranu se pořád jedná o motor základní, takže kdo chce vyšší výkon a je ochoten přitlačit na penězích, může mít taky 90 nebo 115 koní ze stejného objemu. Mnohem zásadnější než motor je tu ale celkové naladění a hlavně uživatelská přívětivost. Mazda se skvěle řídí, a i když by někdo do města ocenil třeba i lehčí řízení nebo záměrně gumovější řazení, dvojka nabízí lepší propojení s řidičem než libovolný jiný hatchback její kategorie.

Technické údaje
Motorřadový čtyřválec, 4 ventily na válec, umístěný vpředu napříč
Plněníatmosferické plnění
Zdvihový objem1 496 cm3
Výkon75 koní (55 kW) při 6 000 ot./min.
Točivý moment135 Nm při 3 800 ot./min.
Převodovkapětistupňová manuální
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost970 kilogramů
Akcelerace 0-100 km/h11,3 sekundy
Maximální rychlost171 km/h
Kola a pneumatiky185/65 R15
Spotřeba (kombinace)6,4 litru na sto kilometrů
Objem palivové nádrže44 litrů
Rozvor2 570 milimetrů
Rozměry (délka/šířka/výška)4 060/1 983/1 495 milimetrů (šířka uváděná se zrcátky)
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama