Fiat 124 Spider - Nečekejte jen převlečenou Miatu

Jistě, Fiat nám servíruje moderní reinkarnaci miniauta 500 už dlouho a funguje to. Vzkřísit ale 124 Spider? To není jen tak, původní model je krásný a charismatický, jak jste se mohli přesvědčit i v našem testu. Fiat na to ale nešel špatně a spojil síly s Mazdou, která už od konce osmdesátých let vyrábí ten nejlepší a nejprodávanější zábavný roadster na trhu. Bude ale fungovat převlečená MX-5 i v italských šatech se svou vlastní DNA?

Za prvé si ujasníme, že tohle nejsou dvojčata v pravém slova smyslu. Není to tady jako u Toyoty a Subaru či kolínských trojčat, kde si mezi jejich auty můžete vybírat skoro jen podle designu. Fiat použil platformu aktuální Miaty, ale karoserie nemá žádný společný díl a každá značka používá své vlastní motory. Stejný zůstal rozvor, zavěšení a koncepce.

Fiat působí na první pohled trošku luxusněji, což dělají zejména větší převisy. Anebo prý i svalnatěji, trochu jak zmenšený muscle car, jak jsem se dozvěděl od okolí. Já ten dojem nemám, protože na autě vidím křivky odkazující na původní model. Krásný ale beze sporu je, tvary skutečně připomínají detaily verze z roku 1974 a celkově jde o nejpovedenější retromodel automobilky. Najdete tu typickou křivku na boku, zvedlou u kliky, světla s koutky směřujícími k masce s typickým tvarem a do minulosti jasně odkazuje i tvar koncových světel.

Vnitřek Fiatu působí také velmi hodnotně, byť je většinou shodný s Mazdou. Nemá ovšem lakované části výplní dveří, proto je to tu takové usedlejší. Koukáte ale na větší plochu kapoty s výdutěmi, což je příjemné. Volant je tak akorát velký, s tenkým věncem, tenkými rameny a minimem tlačítek, má ale samozřejmě jiné logo na středu. Hlavice řadičky je také jiná než u Mazdy. Za volantem se nachází otáčkoměr uprostřed, jak to má ve sporťáku být. Rychloměr je vpravo od něj, palubní počítač vlevo. Fiat ale sáhl po vlastní grafice, aby byla podobná italským modelům. Stále je ovšem ve středu všeho dění řidič. Infotainment a jeho ovládání sdílí Fiat s Mazdou, díky tomu je intuitivní.

Místa je pro řidiče dost, spolujezdce omezuje středový tunel a ani místo v podélném směru nepatří k největším. Co se týká praktičnosti, připravte se na miniaturní přihrádky v palubce a mezi sedadly a schránku v loketní opěrce, kam nedáte ani mobil. Příjemný je celkem prostor před řadičkou. Držáky nápojů si musíte přidělat, je pro ně držáček vedle lokte cestujících. Kufr je větší než u Mazdy (o celých 10 litrů), i tak si však musíte nechat zajít chuť na návštěvy velkoobchodů s nábytkem. A s běžným nákupem budete trénovat na mistra světa v tetrisu. Střecha se sundává manuálně a velmi jednoduše, kéž by to tak měla všechna podobná auta. Pozice za volantem je příkladná, zamrzí pouze výškové nastavení volantu. Možnost posuvu sedadla také není ideální.

Fiat nemá špatnou nabídku motorů a tak pro pohon 124 Spider bylo z čeho vybírat. V základní verzi můžete mít čtrnáctistovku MultiAir s turbem, která nabízí příjemný zátah ve středních otáčkách, byť její projev je jinak trochu plochý. Navíc vám většinou bude žrát o trochu víc, než kolegům jejich japonské atmosféry, byť při klidné jízdě se dá jezdit zhruba za 7 litrů. V případě ostrého tempa se ale připravte na údaj klidně okolo 15 litrů. Na první dva stupně je však zátah velmi slušný, pak ale odhalíte, že motor zabírá až u 3000 otáček a u hodnoty 5500 se výkon opět vytrácí. Se svými 140 koňmi a 240 Nm zapadá Fiat někam mezi nabídku Mazdy, v přímce pak je solidně rychlý. Zamrzí jen zvukový projev, který v řidiči vůbec nevzbudí žádné emoce, což je u sportovního roadsteru obrovská škoda. Dovedu si představit trochu toho prskání do výfuku nebo burácení od motoru i za cenu, že by to řešila koncovka nebo „vibrátor“ podobný tomu v Octavii RS, byť samozřejmě bychom všichni dali přednost pořádnému zvuku z motoru.

Také řazení je trochu jiné, ne tak naprosto precizní, ale přesto nadprůměrně přesné. Převodovka byla oproti mazďácké také trochu upravená, aby její sladění s motorem bylo co nejlepší. Manipulace s hlavicí je prostě požitek, za jízdy ale přenáší vibrace a tak na ní ruku určitě neodkládejte. Potěší ale stejně jako šlapání na perfektně poskládané pedály, tady si rázem začnete vlastně hrát s meziplyny jen proto, že to jde. A proč ne, řízení je přesné a poskytuje zpětnou vazbu, takže si v zatáčkách můžete i trochu hrát, dokonce lze auto snadno utrhnout na výjezdu.

Fiat navíc neprotestuje s vypínáním stabilizace, kterou odjistíte jediným prostým zmačknutím čudlíku vlevo pod volantem, žádné složité postupy přes infotainment, žádné dlouhé držení, žádná automatická aktivace při překročení 30 km/h, tohle je pořád ještě pravý sporťák, který to nechá klidně na vašich schopnostech, když mu řeknete. Přetáčivý smyk vzniká velmi plynule, jakmile se ale leknete a sundáte nohu z plynu, je pryč. Hlídat musíte i otáčky, protože v 5500 se křivka narovnává a přeplňovaný motor ztrácí dech na pokračování. Tady by se vám asi s atmosférou hrálo lépe, absence samosvoru je také znát. Co se ale hraní týče, pokud je pro vás důležité, zamíříte opět spíš do Mazdy. Fiat je pohodlnější (i přesto, že má větší kola) a působí klidněji a dospěleji. Jeho charakter jakoby chtěl být více gétéčkový. Také váží o 75 kg víc, než základní MX-5 s patnáctistovkou, jeho reakce ve srovnání s bezprostředností Mazdy působí pomaleji. Další možností je pořídit si o kus dražší Abarth.

Co se týká nastavení podvozku, je Fiat pohodlnější a trošku kompromisnější než Miata. Zatímco Mazda chtěla jen hračku, v případě Fiatu jde o stylovku, lék na krizi středního věku ale i pohledné auto pro mladé floutky. Ale ne, nezatracujte Italy, tak je to správně. Je dobře, že každé auto je trochu jiné a že Fiat neudělal kostitřas, původní Spider byl ostatně také velmi komfortním autem. Tohle je spíš ideální na radostné vyjížďky na venkov za krásného počasí, nerovnosti na cestách zvládá podvozek pojmout, v zatáčkách se dostavují větší náklony. Pokud ale najdete okresku s kvalitním asfaltem za hezkého slunečného dne, rázem zjistíte, co je pro tohle auto ideálním prostředím a budete mít chuť ujet stovky kilometrů a nikam nepospíchat.

Možná to z testu vyznívá, že jsem nebyl s autem spokojen. Opak je pravdou, jen jsem čekal chirurgicky přesnou řidičskou hračku, pouze převlečené dvojče Mazdy. To jsem sice nedostal, vůbec to ale není špatně. Fiat je jiný, což je logické, neměli by si tedy s příbuzným přebírat zákazníky, kteří tak mají rázem možnost výběru. A ne každý prostě chce trávit volné víkendy na okruzích nebo zapadlých horských průsmycích, někdo preferuje korzování sluncem zalitou krajinou, při kterém je 124 Spider opravdu geniální a v denním provozu příjemnější. Ano, umí jet i ostřeji, ale vyhovovat bude vážně spíše někomu, kdo se k tomu uchýlí jen občas. Musí si však za větší míru pohodlí připlatit, konkrétně 80 tisíc oproti Mazdě a je jen na něm, zda mu příplatek za výsledek stojí.

Původn Fiat 124 Spider mřil na trochu jinou klientelu, než současn reinkarnace. Originln verze z 60. let clila na playboye a frajrky, kteř z nějakho důvodu nechtěli Alfu Romeo Spider. Asi pro ně byla přliš uhlazen, zatmco Fiat s chulignštějšm vzhledem a rallyovmi kořeny měl trochu vce sex-appealu. Jeho dnešn verzetak nezaujme kupce sestersk Mazdy MX-5, ale spše jako by chtěla do garže těch samch lid, kteř si pamatuj původn 124 Spider a s jeho novou generacsi chtěj vyřešit krizi střednho věku. Jeho gtčkovějš charakter jim v tomhle bude určitě vyhovovat.