Hlavní obsah

Lincoln Continental Mark IV Cartier – Na vrcholu nabídky

Foto: Martin Tolar
neděle 05:00

Lincoln patří ke dvěma nejluxusnějším a nejprestižnějším značkám v USA. A vy se na fotkách díváte na to nejlepší, co tato automobilka nabízela v sedmdesátých letech – kupé Continental Mark IV. Je majestátní, vybavený a elegantní. Souboje s Cadillacem se bát nemusel.

Článek

Nenechte se zmást názvem, tohle obří dvoudveřové kupé se sice jmenuje Continental, ale se stejně pojmenovanými luxusními sedany má společného jen málo. Modelově jde spíš o zástupce série kupé Mark (vyráběné od roku 1956), v tomto případě tedy model Mark IV. Ten luxusní značka Lincoln nabízela mezi roky 1972 a 1976 (tento je právě z posledního roku výroby) a vyráběla jej v michiganském Wixomu jako nástupce Mark III. Velké kupé (ve všech rozměrech větší než předchůdce) podle ní skvěle doplňovalo majestátní sedan Continental a nabídlo luxus někomu, kdo jezdí často sám nebo s jedním spolujezdcem. Pro značku to byla vlastně vlajková loď nabídky. Za model Mark IV odpovídal Lee Iacocca, duchovní otec Mustangu, a vysnil si jej jako velké luxusní kupé na technice Thunderbirdu, které v USA zatopí nejen Cadillacu, ale i evropských aristokratům Rolls-Royce nebo Bentley.

Design auta sázel na několik lapačů pozornosti – mrkačky vpředu, velkou masku chladiče připomínající Rolls-Royce, na jejich vrcholku nablýskaný znak (je na pružině, aby se neulomil), malá kulatá okénka (říká se jim Opera window) vzadu na bocích, vinylovou střechu, tvar víka kufru evokující umístění rezervy (která je ale u nádrže za zadními sedadly) a mohutné nárazníky evokující to proslulé pětimílové pravidlo (montovaly se od roku 1973). Řada prvků ale neomylně prozradí příbuznost s Continentalem Town Car. Celkové proporce jsou jasné – dlouhá kapota o rozměrech obří manželské postele a krátký zadek. Dost karosářských dílů sdílel Lincoln kvůli úspoře se sourozencem Fordem Thunderbird, ale konstruktéři se snažili, aby obě auta na první pohled vypadala různě.

Foto: Martin Tolar

Nevím proč, ale ta světla působí trochu zlým pohledem, nemyslíte?

Lincoln prostě musel mí bohatou výbavu, takže Continental Mark IV nabízel elektricky nastavitelná sedadla, klimatizaci i elektrická okna i zrcátka. V prostorném interiéru uveze na měkkých gaučích (označení sedadla je prostě nevystihuje, byť třeba přední jsou předělená) až šest pasažérů, což byla konkurenční výhoda (jinak to nabízel jen konkurenční Cadillac Eldorado) a uvnitř si sedíme jako v bavlnce.

Akční edice už byly tehdy v módě

Prestiž Lincolnu zvyšovaly i designové edice uvedené v posledním roce výroby – Pucci, Bill Blas, Givenchy a Cartier. Každá ze zmíněných firem pak sladila barvu exteriéru a interiéru, otiskla do své edice něco ze svého stylu a její logo se gravírovalo do opera okének pravým zlatem. Edice byly tak populární, že se nabízely i u nástupců. V tomto případě jde o verzi Cartier v šedé metalíze. Krásným doplňkem jsou například hodiny s logem slavné společnosti, které najdete mezi přístroji. Jen mě v deštivém dni zamrzela absence cyklovače stěračů.

Foto: Martin Tolar

I zezadu vypadá Continental Mark IV moc krásně

Velmi honosně působí o dřevěný dekor na kolmé palubce, který ve mně evokuje nějaké luxusní sídlo, skoro spíš obývák doma u Ewingů z Dallasu, než interiér auta (sice luxusního, ale pořád jen auta). Kufr je také obrovský, na dovolenou si můžete vzít vlastně cokoliv. A pojedete tam docela příjemně, jen trochu bez dojmů. Popisovat řízení v Lincolnu je totiž trochu zrádné, protože i za volantem si připadáte jako pasažér, který na jízdu nemá až takový vliv. Reakce jsou vlastně podobné, jako když brázdíte hladinu jezera v motorovém člunu.

Pod kapotou klasická V8

Pod přední kapotou najdete obrovský vidlicový šestnáctiventilový osmiválec 4V Ford 385 o objemu 460 kubických palců, tedy 7,5 litru. To 4V označuje čtyřkomorový karburátor Autolite. Stejný motor se nabízel už v předchozím modelu s výkonem 365 koní, ale v Mark IV byl kvůli emisním regulacím EPA přiškrcen na 202 koní (Ford u motoru snížil i kompresní poměr) v 3 800 otáčkách. Točivý moment je ovšem skvělých 482 Nm v 1 600 otáčkách. Akcelerace na stovku mu trvá 10,8 sekundy a pocitově je auto možná ještě pomalejší. Ale tak představte si, jak rychle by se asi rozjížděla stodola, a Lincoln není o moc menší. Burnout tedy s Lincolnem asi nepředvedete, ale na ten jste si měli koupit jiné auto. Maximální rychlost je 190 km/h a má samozřejmě patřičný apetit. Jenže když měl kdysi někdo na Lincoln, měl nejspíš i na vlastní ropný vrt. V praxi si na sto kilometrů připravte tak 17 litrů. Také brzdná dráha odpovídá hmotnosti auta, i když už má Mark IV kotoučové brzdy na všech kolech.

Foto: Martin Tolar

Ta červená barva vypadá prostě skvěle, nemyslíte?

Motor pohání samozřejmě zadní kola (na rozdíl od konkurenčního Cadillacu) přes třístupňový automat C6 s voličem pod volantem. Jde vlastně o platformu Fordu Thunderbird s rámovým podvozkem, který chtěl Lukáš původně, ale Lincoln byl v lepším stavu a za méně peněz. Pocházel z Kalifornie, takže ho netrápila koroze. Nakonec vzal tedy toho, protože už od mala chtěl nějakou ameriku. Continentala má už deset let, takže to určitě byla jeho pohledem dobrá koupě.

A jak se nejlíp svezete?

Auto váží 2 388 kilogramů, což je opravdu hodně, také bylo větší než konkurenční Cadillac Eldorado. U Lincolnu je důležité, že jede opravdu hladce a to bez ohledu na to, jaký je povrch komunikace. To auto navíc přímo svádí k tomu jet s ním líně a pomalu, plout krajinou a vychutnávat si to. Ono je to i lepší, až budete chtít zatočit, jinak by totiž svým bočním náklonem mohl pasažérům způsobit mořskou nemoc. Je to zkrátka houpavý koráb se vším všudy. Parkování je také zábavná kratochvíle, jak si ukrátit volný půlden.

Nástupcem byl pochopitelně Mark V na platformě Fordu LTD. Na americké poměry nešlo o masově vyráběný model. Například v roce 1976 vyrobili u Lincolnu jen 56 110 těchto kupé a účtovali si za ně přes 11 tisíc dolarů. Poslední Mark VIII se z nabídky vytratil v roce 1998 a přímého nástupce nedostal, protože Lincoln se chtěl soustředit na sedany a SUV. Koncepty MK9, MKR a Mark X to do sériové výroby nedotáhly. Částečně se za nástupce dá považovat model LS, ale je otázka, jestli si jej majitelé zamilují stejně tak, jako zbožňují starý dobrý Continental Mark. Tak honosně a majestátně, jako tento starší model, totiž rozhodně nevypadá. Dnes stojí Mark IV mezi 200 až 750 tisíci korun, ale růst jeho cen nejspíše ještě přijde. Jestli ho chcete, moc dlouho neváhejte. Jen se nachystejte na souboj s korozí a občas někoho zazlobí a následně hodně potrápí elektrika.

Reklama

Sdílejte článek