Článek
Eldorado je rozhodně nejtypičtějším modelem prestižní americké značky Cadillac. Automobilka si jej tak považovala, že měl i vlastní výrobní linku. Je právě tím typem, který vám na mysli vyskočí jako první, když řeknete jméno automobilky. Já mám možnost vyzkoušet kupé šesté generace, které patřilo ještě k tomu nejlepšímu, co americký automobilový průmysl nabízel. To se ještě pořádné káry dělaly v Detroitu, tahle konkrétně v letech 1967 až 1970. Eldorado považovali za velký i sami Američané, já si připadám, že řídím v našich poměrech osobák s půdorysem autobusu.
Auto vytrvale vypadá nazlobeně a neustále se na vás mračí. Když se k němu poprvé blížím v šeru, nemohu si nevybavit hororové snímky The Car a Christine, a tak nějak pořád čekám, že se rozsvítí světla a to auto vystartuje a pokusí se mě přišpendlit na sloup podzemního parkoviště. A já bych vážně nechtěl být rozkrájen na kousíčky maskou tohohle monstrózního auta. Celý čumák s předsazenými blinkry jakoby byl přímo tvarovaný na porcování chodců. Za ten zlý design s obří maskou chladiče z Detroitské oceli je zodpovědný Bill Mitchell a práce se mu opravdu povedla.
Základ auto sdílí s Buickem Riviera a Oldsmobilem Toronado, jen se jim skoro vůbec nepodobá, ve verzi kupé má kratší rozvor. V roce 1968 nabízel Cadillac jediné zrcátko a schoval stěrače pod kapotu. Od roku 1969 přišlo Eldorado o kryty světel (mimochodem jediný Cadillac, který kdy měl mrkačky) a naopak přibyla možnost mít vinylovou střechu. Také maska byla jiná, s menšími otvory a kola měla více turbínový design, i když jim nechyběl bílý lem na pneumatikách. Elegance ale provází tenhle model po celou dobu krátké výroby.
Luxus je i uvnitř, kde počítejte s pohodlným šestimístným koženým interiérem, dřevěným dekorem a zútulňující černou stropnicí. Za příplatek jste si mohli vymýšlet a pořídit klimatizaci, elektrická okna a nastavitelná sedadla, centrální zamykání nebo tempomat, některé z těchto prvků se během výroby stávaly standardní výbavou. Všude kraluje dřevěný dekor, volant před řidičem je tříramenný a poměrně velký. Za ním je pak elegantní horizontální tacho, kousek vedle pak ručičkové hodiny. Přístrojová deska je mimochodem tvarově odstíněná od spolujezdce, takže vám nemůže kecat do toho, jak rychle jedete. Přední lavice je posunovatelná, a to pochopitelně elektricky, tady se přece nebudete namáhat s nějakým postrkáváním svého těla. Díky dlouhým dveřím se do auta skvěle nastupuje, a to i dozadu. A nejen to, na dveřích jsou dvě kliky, takže je mohou otevřít i cestující na zadních sedadlech. Mechanismus otevírání je navíc vybaven speciálními pružinami, které usnadňují otevírání i do kopce.
Sice tenhle Cadillac vypadá dost staromilsky, na poměry USA šlo ale o moderní auto. Motor OHV byl umístěn vpředu podélně pod nesmírně dlouhou kapotou, ale poháněl přes třístupňový automat překvapivě přední kola, což bylo u Cadillacu poprvé. Na tak pokrokové auto skládali zákazníci zálohy dřív, než je dealeři stihli vyložit z náklaďáku. Mimochodem, když mluvíme o motoru, tak V8 s objemem 472 cu (tedy 7,7 litru) patří k největším v osobních autech, překonává jej až Eldorado 1970 s motorem 500 cu (8,2 litru). Uložení motoru bylo navrženo tak, aby pohltilo většinu jeho vibrací, které tak neobtěžovaly posádku. Nové ventily a karburátor Quadrajet snížili spotřebu oleje. Všechny verze pak měly automatické vyrovnávání podvozku při naložení nákladu do kufru.
Zájem zákazníků a rekordní prodejní čísla pro tento model dokazovala, že se s ním Cadillac trefil do vkusu cílové skupiny. Kotoučové brzdy na všech kolech byly za příplatek, záleželo na tom, jak jste se svým Eldoradem plánovali jezdit. Na ten obyčejný cruising totiž stačí zadní bubny, protože můžete hlavně ukazovat ten styl, který si okolí lépe prohlédne při pomalé jízdě. Motor si bublá. ševelí a jen tak drobně naznačuje, co se v něm skrývá. Když ale chcete, výkon tu je, konkrétně 375 koní. Na stovce je tahle velká Amerika za méně než devět sekund a umí jet až 192 km/h - tady už se ale příplatkové kotouče hodí. Pří zátahu osmiválec nádherně burácí a zní daleko do okolí. Hodně se konstruktéři zaměřili na řízení, které výrazně překonávalo starší modely svou citlivostí. Vybavení posilovačem bylo standardem.
V klasickém českém městě je to v první chvíli nezvyk. A navíc ta neodbytná myšlenka, že mě sleduje každý a přímo se třese, aby se mi mohl vysmát, když se něco nepovede. Na evropské silnici prostě tenhle křižník vypadá absurdně a nepatřičně a vy se pomalu cítíte provinile, že nemáte Fabii s dětskou sedačkou vzadu a nákupem plným koblih, mléka a bezmasé vysočiny v kufru. Když se ale nad ten pocit nepatřičnosti povznesete, nebo jste na něj naopak pyšní, tak si tu jízdu vychutnáte. A víte co, na všech těch zbytečných retardérech a neřešených výmolech budete Eldorado milovat. Protože je úžasné, houpavé a klidné, jen zkrátka v některých odbočkách bude potřebovat celou šířku silnice a jinde zase bude chtít vzít kruháč napřímo.
Ale to všechno patří k charakteru auta a bez něj by to nebyla ta pravá amerika, jak se patří. Já jsem hrozně rád, že jsem měl možnost si jí vyzkoušet a že když už jsem poprvé řídil americkou houpavou klasiku, byl to právě tenhle vrcholný model. Něco do sebe to vážně má. Říkávalo se, že Cadillac s tímhle modelem předběhl dobu. Dílem kvůli pohonu předních kol, spíše ale proto, že přišel jen pár let před ropnou krizí. Pár let po ní prodeje opět vzrostly, ale Eldorado už nevypadalo tak radikálně. Jeho novější generace něco z kouzla tohohle obra ztratila, a ač dnešní Cadillac také působí výjimečně, je to něco jiného. Snad ani vy si nemyslíte, že se dá Eldorado srovnat třeba s Escalade, nebo ano?
Foto: Caddy
Don’t Drink and Drive
Ačkoliv se to do auta moc nehod, mohli jste si vEldoradu dt i sklenku dobr whiskey. Slogan „Don’t drink and drive měl tady opravdu svůj vznam. Ve třet generaci zroku 1957 totiž byla sada vnadstandardn vbavě. Šlo o magnetick pohrky, kter jste mohli mt na vku kastlku. Na zemi, kde si ještě mnoz vzpomněli na prohibici, šlo o nebval počin. Vbava byla ale bohat i jinak, obsahovala sedadla spamět poloh, automatick zamykn nebo sadu na make-up (podobně, jako nmi dřve otestovan Studebaker Lark).