Článek
Za období od ledna do srpna letošního roku šetřila policie 63 088 dopravních nehod. A hned dobrá zpráva – v porovnání se stejným obdobím roku 2019 je to o více než desetinu méně. Na druhou stranu na optimismu téhle statistiky ubírá fakt, že tu byla jarní koronavirová plošná „karanténa“, během níž byl provoz oproti standardnímu stavu minimální.
Méně nehod pochopitelně znamená méně mrtvých. Do srpna letošního roku zemřelo na našich silnicích celkem 323 osob, což je proti loňsku pokles o 8,2 %.
Nebezpečné prázdniny? Jak pro koho…
Další dobrou zprávou je, že dokonce i období letošních prázdnin bylo na celková čísla mírnější – byť už ne o tolik. Poněkud se také změnilo složení toho, kdo měl nehodu a kdo při těchto nehodách zahynul.
Celkově policie řešila v červenci a srpnu 17 778 nehod, což je pouze o 247 nehod (1,4 %) méně než za loňské prázdniny. O něco lepší to bylo v případě tragických nehod – o prázdninách zemřelo 98 osob, což znamená, že se letošní prázdniny vešly poprvé od roku 1990, od kdy se vede současná statistika, pod 100 mrtvých. Za loňské prázdniny zemřelo o 20 osob více a nejhorším obdobím byl v tomto ohledu rok 1993, kdy zemřelo během letních prázdnin na silnicích 291 lidí.
Jenže teď k tomu rozdělení. Byť byl počet nehod motorkářů celkově nižší (646 nehod), jejich poměr v rámci celkového počtu se zvýšil (3,6 %), a to jak v porovnání se zbytkem letošního roku, tak i v porovnání s loňským rokem. Motorkářů potom v průběhu prázdnin zemřelo 14 (celkem od začátku roku 43) – opět je toto číslo nižší než v případě loňska, ale pořád to znamená, že z celkového počtu usmrcených osob při prázdninových nehodách je 14,4 % právě motorkářů.
Motorkáři nejsou častými účastníky nehod, zároveň ale tvoří dost podstatnou část té tragické části statistik
Vidíte ten nepoměr? 3,6 % v celkovém počtu nehod, ale 14,4 % v počtu zemřelých. Opatrně na těch motorkách…
Elektrokola jsou na někoho možná až moc rychlá
Jinak relativně pozitivní statistika prázdninově-koronavirového provozu má i svou černou stránku, a jsou to právě nehody cyklistů. Jak už bylo naznačeno, spousta lidí se rozhodla strávit dovolenou v rámci Česka právě na kolech, stále častěji potom na výrazně rychlejších elektrokolech, která nevyžadují zdaleka tolik fyzické námahy. Jen v průběhu prázdnin proto při nehodách zemřelo 13 cyklistů, celkově od začátku roku potom 34. A to je v porovnání s loňským rokem o 7, potažmo celoročně o 10 více.
Podle statistik Policie ČR letos cyklisté na jízdních kolech způsobili 2 058 nehod, ale čísla bohužel nerozlišují, kolik z těchto kol jezdilo na elektřinu. Jisté ovšem je, že se počet elektrokol zvyšuje. Statistika Centra dopravního výzkumu uvádí, že zatímco se v roce 2016 prodalo 18 000 elektrokol, za loňský rok už to bylo 78 000 elektrokol – v praxi je tedy zhruba každé čtvrté prodané kolo vybavené elektromotorem. A v průběhu letošního „pandemického“ roku, kdy se razantně zvedly například i prodeje spotřební elektroniky, bude trend zřejmě pokračovat.
S příchodem elektromobility se do segmentu elektrokol pouští i automobilky. Třeba Škoda představila svůj koncept Klement. Byť vzhledem k absenci šlapek je to vlastně elektrický moped...
Elektrokola se zdají jako super nápad – je to způsob, jak se i méně zdatný cyklista může projet po stezkách s vyšším převýšením a nevyplivnout u toho plíce. Jenže má to svá úskalí. Jak si cyklisté pořídili elektrická kola, která si navíc často nechávají „odblokovat“, aby mohli jet víc než legislativou povolených 25 km/h, provoz na stezkách výrazně zrychlil. Z různých turisticky atraktivních koutů republiky potom zaznívá, že si pěší turisté stěžují na přemotivované piloty elektrokol, kteří se řítí vysokými rychlostmi, ale nezřídka nejsou dost zkušení, aby svůj stroj bezpečně uřídili. A právě tady už je k nehodě velmi blízko.