Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Ojetiny: Lancia Ypsilon Elefantino: Poslední ze slavného rodu

Foto: Petr Jeřábek

Lancia Ypsilon ve fialové metalíze provedení Elefantino není rozhodně krásná pro každého; druhou takovou však na silnici nepotkáte

Poslední rozloučení s kultovní italskou značkou Lancia bych si rozhodně představoval jinak. V duchu držím v ruce sportovní volant od Lancie Delty Integrale, hraji si s plynem a za mnou létá od červených gumových zástěrek v oblacích bláto a sníh. Kdepak! Poslední Lancia je úplně jiná, žádný závoďák. Je to městské stylové autíčko, na kterém najdete bezpočet stylizovaných „Ypsilonů“ a parádní fuchsiově fialovou metalízu.

Článek

Lancia Ypsilon třetí generace se vyrábí dodnes. Na domácím italském trhu byla ve skutečnosti velmi úspěšná a můžou za to minimálně dvě věci. Design auta si nespletete s ničím jiným, což podtrhuje limitovaná edice Elefantino ve fialové metalíze. A tou druhou věcí je ve své třídě nebývalý komfort i pohodlí.

Lancie máme sice nadobro spojené s motorsportem a s rallye, ale převážná většina všech Lancií byla spíše luxusními auty, kde se nešetřilo. Kožené potahy od Poltrona Frau, broušená kůže na vybraných dílech přístrojové desky nebo výplních dveří, to byla Lancia. Na jejich palubách jste nacházeli vždy zajímavé technické finesy. Někdy příště si představíme Lancii Kappa Coupe, kterou vlastní jeden z mých přátel, a uvidíte, že značka Lancia je, tedy vlastně byla, výrobcem úžasných automobilů, jejichž nezaměnitelný styl na trhu dnes rozhodně chybí.

Možná i proto je mi fialové Ypsilon Elefantino docela sympatické, byť z typického luxusu Lancie takřka nic nezbylo. Jeho design od Centro Stile Fiat byl navržen chytře. Chybí mu zbytečná agresivita, která číhá z pod rukopisu designu většiny vozů dnešní produkce. Každé auto přeci nemusí být maskulinní, rychlé a dravé. Malá auta mají být spíš roztomilá, příjemná a pohodlná. A přesně tak se tváří malý Ypsilon, který technicky vychází z platformy, na které v polském Tychy staví již dlouhá léta Fiaty 500 a Panda. Sdílí s nimi spoustu komponentů.

Foto: Petr Jeřábek

Lancia Ypsilon má zadní víko kufru vždy lakované v černé barvě; tvary zadních svítilen jsou hodně svérázné

Tři generace Ypsilonky

Malé Lancie nebyly vlastně nikdy svébytnými modely značky. Úplně první „Ypsilonka“ zvaná Y10 a představená v roce 1985, byla vlastně produktem Autobianchi a ideově navazovala na úspěšný model A112, což byl technicky blízký příbuzný slavného Fiatu 127. Mimochodem, model A112 navrhl u Bertone samotný Marcello Gandini.

Po Y10, která se prodávala chvíli i jako Autobianchi, přišla v roce 1995 na trh Lancia Ypsilon (840). Vyvíjela se ve stejné době a společně s prvním Fiatem Punto. Její design měl na starost Enrico Fumia, člověk, jenž navrhl třeba i nádhernou Alfu Romeo 164 na sklonku 80. let. První „Ypsilonka“ se mi vysloveně líbila nápaditým interiérem, který měl části obšité semišovou texturou v barvě karoserie. Lancia vypadala podstatně zajímavěji než tehdejší Punto, které se však prodávalo v obrovských počtech a velmi úspěšně.

Druhá generace Lancie Y (neboli Ypsilon) vycházela z druhé generace Punta a měla daleko zaoblenější tvary. A konečně se před deseti lety spolu s výrobou přesunutou z Itálie do polského Tychy začala nabízet aktuální třetí generace. Exemplář, který jsem si vypůjčil z AAA auto, pochází z modelového roku 2014 a přímo ze zvláštní edice zvané Elefantino. Ceny tohoto u nás vysloveně exotického vozu se pohybují od symbolického „za odvoz“ v případě první generace z devadesátých let až po nějakých 200 tisíc korun za zánovní kousek aktuální třetí generace. Nabídka je nesmírně malá a na serveru Sauto.cz naleznete například jen čtyři aktuálně prodávané Ypsilony třetí generace, kódově označené jako Lancia Y (846).

Pod kapotou „Pětistovka“

Třetí generace měla pod kapotou nejtypičtěji dvanáctistovku Fire, jednoduchý osmiventilový motor OHC, který má maximální výkon 69 koní a vynikající spotřebu. Jezdil jsem celkově za 5,4 litru/100 km a to jsem Ypsilonku občas nešetřil. Na dálnici je potřeba do kopce i podřadit, jinak není příliš šance onu povolenou stotřicítku udržet. Jinak jsem s ní jezdil pochopitelně plynule a s citem. Palivo jen usrkává, přitom motor nemá ani zlý zvukový projev. Tenhle motor objevíte i u většiny „Pětistovek“ a „Pand“ a do příměstského provozu, kam jsou tahle auta určena, naprosto dostačuje.

Foto: Petr Jeřábek

Lancia Ypsilon se většinou na našem trhu objevuje s motorem 1,2 litru Fire, s dvouválcem 0.9 TwinAir spíše vzácněji

Později se dala tahle Lancia koupit i s devítistovkou TwinAir, kde je kromě pouhých dvou válců už i turbodmychadlo a maximální výkon o nějakých patnáct koní vyšší. Na určitých trzích, zejména v jižní Evropě se dala koupit i s čtyřválcovým dieselem 1.3 Multijet, který se montoval i do mnoha malých modelů značek Opel či Suzuki.

Konkurence je na tom jízdně líp

Na Lancii jsem si musel chvíli zvykat. Většinu aut si postupně za typický testovací týden oblíbím, přeci jen spolu něco najezdíme a pochopím, jak auto funguje, co mu vyhovuje a co naopak nemá rádo. A Lancia Ypsilon by se dala zařadit někam do lehkého podprůměru mezi auty své kategorie. Řízení s elektrickým posilovačem, jehož účinek jde v nízkých rychlostech ještě umocnit tlačítkem „City“ na přístrojové desce, není úplně nejlepší. Ale zvykl jsem si a v zatáčkách jsem pak druhý, třetí den Ypsilon vodil zcela sebejistě.

Podvozek je naladěný komfortně, což se mi líbilo, ale i tak si neumí poradit s ostrými nerovnostmi na silnici a občas trošku neposedně poskočí. Ale na druhou stranu se mi s Ypsilonem jezdilo lépe než s Fiatem 500, který měl úplně stejný motor 1.2 Fire. Na druhou stranu, když bych zkusil srovnat s Toyotou Yaris, kterou bych volil jako takový etalon v jízdních vlastnostech ve své třídě, zde by Lancia bohužel zcela propadla. A to, i když není při jízdě hlučná, a dokonce jsme se do ní vešli ve čtyřech i se psem.

Rychlosti pětistupňové převodovky se řadí dobře, ale dráhy jsou dost nepřesné. Dobré je, že dráhy nejsou příliš dlouhé ve svém převodování, jako jsem to nedávno zažil u tříválcové Toyoty Aygo. V tomhle ohledu působí Italka velmi příjemně. Podřazovat však budete často, protože motor není žádný velký atlet. Na druhou stranu je těch necelých 70 koníků zhruba obvyklá porce, která v dané třídě v minulosti dostačovala. Dnes nároky řidičů díky masovému rozšíření turbomotorů výrazně vzrostly a Ypsilonka bude působit spíše jako pomalá.

Alespoň, že je spolehlivá

Abych jen nekritizoval, tak je auto zrovna jako jeho bráškové z Fiatu velice spolehlivé. Motor 1.2 Fire vyniká jednoduchou a robustní konstrukcí a rozhodně bych jeho výběr doporučil. Při provozování malého auta stejně vždy zájemce klade důraz na hospodárnost. A tady skutečně nešlápnete vedle. Pokud se chcete dozvědět o technice zcela přímo odvozené od Fiatu 500, doporučuji článek kolegy Dalibora, který malou „Pětistovku“ rozebral z technického hlediska dopodrobna.

Zajímavostí Lancie Ypsilon je jistě i motorizace 0.9 TwinAir, dvouválcový řadový motor, který využívá místo vačky sacích ventilů hydraulický systém MultiAir, který jsem popisoval například při recenzi Alfy Romeo MiTo. Přeplňovaný dvouválec nabízí 85 koní výkonu a 145 Nm a mohl být z továrny vybaven i pohonem na CNG. V roce 2011 získal prestižní ocenění Motor roku ve třídě do jednoho litru objemu a z technického hlediska je bezesporu zajímavý. Někdy příště si ho v některém z vozů Fiat, Lancia či Alfa Romeo rád vyzkouším. Je bezpochyby složitější než 1.2 OHC řady Fire, ale má i své přednosti. Poruchový vysloveně není.

Když bych shrnul základní dojmy z týdenního používání Lancie Ypsilon poslední generace, mísí se mi různé emoce. Ypsilon je autem, které vyjíždí z továrny bohužel už jako zcela poslední vůz s hrdým odznáčkem tradiční a krásné italské značky Lancia, a z toho je mi poněkud smutno. Je na něm znát, že se vyrábí již celou dekádu a do inovací se průběžně neinvestovalo. Výbava i ovládací prvky auta tomu odpovídají. Na druhou stranu jsem si malou Lancii vysloveně oblíbil pro její neotřelý design, pohodlí a přeci jen o kapku lepší materiály, než jaké bych nalezl ve Fiatu 500 či Fiatu Panda. Navíc je na našich silnicích dokonalým exotem, což malé Lancii přidává na atraktivitě.

Lancia Ypsilon (846) 1.2 Fire (2011–2021)
Motorřadový čtyřválec OHC, 2 ventily na válec
Objem válců1 242 cm3
Výkon51 kW (69 koní) při 5 500 otáčkách
Kroutící moment102 Nm při 3 000 otáčkách
Rozměry3 842 mm x 1 676 x 1 517 mm
Pohotovostní hmotnost965 kg
Zrychlení 0–100 km/h14,5 sekundy
Maximální rychlost163 km/h
Spotřeba paliva5,4 litru/100 km (naměřená)

Reklama

Sdílejte článek