Hlavní obsah

Jak poznat špatnou ojetinu hned na první pohled

Foto: Shutterstock / Mirek Kijewski

Nákup ojetého automobilku nikdy není bez rizika. Když ale myslíme hlavou, lze se vyhnout velké spoustě pastí

16. 4. 2021

Když je na trhu slušný výběr, některé ojetiny se diskvalifikují hned na první pohled. Jak taková auta poznat? Na co se zaměřit? A nestála by třeba s nějakou rozumnou cenovkou přeci jen za pokus?

Článek

Pokud kupujete ojetinu, asi jste smířeni s tím, že vaše další auto nebude úplně dokonalé. Je to prostě použitá věc, a čím starší a víc ojetá je, tím spíš to nebude žádný zázrak. Ale i tak se dá v té docela široké nabídce ojetin najít hezké auto s potenciálem. Jen musíte mít trpělivost. A především musíte z výběru vyřadit na první pohled špatná auta.

Ale jak takové auto poznat? To zvládnete sami a někdy ani nemusíte zvedat zadek od počítače. Stačí si projít inzeráty. Samozřejmě nejvíce toho pak poznáte na místě při prohlídce konkrétního auta, ale někdy ani není potřeba s ním provádět testovací jízdu, abyste hned věděli, že tohle auto si vaši pozornost nezaslouží.

Pochybný inzerát

Už samotný inzerát by vás měl odradit tím, když je psaný mizerně, fotky nestojí za nic, prodejce lže o roku výroby (někteří ubírají klidně i dva tři roky), neuvádí pravdivé informace o typu pohonu a výbavě a zdráhá se vám zaslat VIN číslo pro první rychlé prověření.

Pozor na auta s podezřele nízkou cenovkou a věty typu „důvod prodeje – stěhuji se do zahraničí“ a podobně. Mnohdy se za tím skrývá past v podobě vážných právních vad (auto v exekuci, v majetku leasingové společnosti a podobně). Snažte se o prodávajícím zjistit co nejvíc. Každopádně jestli někdo opravdu cestuje za hranice a auto musí rychle prodat, určitě by mu ho vykoupili v bazaru, kdyby to byl slušný kus. Proč je v soukromé inzerci? Zřejmě proto, že v bazaru odhalili nějaké vážné právní či technické vady, případně se tam prodejce raději ani neodvážil jezdit.

Viditelné různé odstíny laku

Tohle většinou poznáte už na fotkách. Auto má jednotlivé panely karoserie pokaždé v jiném odstínu, což nenaznačuje nic jiného než to, že bylo auto bourané. Trefit odstín správně je poměrně obtížné a o kvalitě práce mnohých lakýrníků u nás lze celkem úspěšně pochybovat (čest všem výjimkám, které dělají svou práci pořádně).

Foto: Dalibor Žák

Někdy to prozradí už fotky v inzerátu, jindy je potřeba se na auto podívat ze všech úhlů pod různým světlem. Pak nekvalitně lakované či měněné díly poznáte hned. Jako třeba dveře na této Micře

Zase je ale potřeba připomenout, že opravované plechy nemusí nutně znamenat špatné auto. Menší či větší bouračku má za sebou naprostá většina ojetin, a pokud bylo auto opraveno v souladu s postupem výrobce, prodávající se tím nijak netají a třeba i předloží dokumentaci o rozsahu poškození a provedených opravách, je to poměrně férové jednání. Pokud chcete výhradně nebourané auto, asi dáte ruce pryč, ale kdo chce hlavně fungující techniku a na kosmetice mu tolik nesejde, není dobrý nápad takové auto hned odmítnout. Zejména, pokud na trhu není velký výběr a je nabízené za rozumné peníze.

Černá koncovka u dieselu s DPF

Problémy s filtrem pevných částic jsou stále jedním z největších strašáků ojetých dieselů. Od normy Euro 5 (tedy od září 2010) se bez částicového filtru neobejde prakticky žádný diesel, některé měly filtr už i před tím. A jak poznat, jestli částicový filtr funguje, jak má? Stačí se podívat na koncovku výfuku. Pokud je černá a plná uhlí, někde je problém. Buď předchozí majitel filtr vyboural, případně je proražený a volně průchozí.

Foto: Dalibor Žák

Takhle by měla vypadat koncovka moderního dieselu s filtrem pevných částic i po 200 000 km. Naprosto čistá koncovka prozrazuje, že částicový filtr funguje správně

S takovým autem budete mít velký problém na STK. Navíc pokud je filtr odstraněn nebo poškozen, nebude se na vás pravděpodobně vztahovat některý ze servisních programů automobilek, které nabízejí výměny filtrů systémem „starý za nový“ za výhodnější ceny. Ne všechny filtry se dají čistit, takže se nákup takového auta může prodražit o desetitisíce. Nejlevnější nové filtry stojí 12 až 20 tisíc korun, běžné jsou ceny kolem 40 tisíc. A nejsou výjimkou modely, na které stojí nový částicový filtr sto tisíc nebo i víc.

Odrbaná kola a mizerné gumy

O autě také docela dost prozradí stav kol. A to jak samotných ráfků, tak pneumatik. Odrbané ráfky sedřené od obrubníků značí, že řidič asi nebyl moc opatrný. A pohled na pneumatiky zas odhalí, jak asi přistupoval majitel k péči. Na fabii se základním tříválcem je asi jedno, co obujete, ale u některých silnějších a třeba sportovních aut poznáte právě na pneumatikách, jestli majitel šetřil, kde se dalo.

Foto: Dalibor Žák

Stav kol o autě napoví docela dost. Hlavně, jak se k němu majitel choval a jak opatrný byl řidič. Hodně prozradí také použité pneumatiky. Pokud šetřil na tak životně důležité věci, jako jsou pneumatiky, jak asi přistupoval k běžnému servisu?

Na tuningové koncovky výfuku peníze byly, ale na kvalitní gumy už ne? Asi nemusíte vyžadovat, aby vám někdo prodával auto na nových michelinkách, ale pokud je auto obuté do nějaké čínské stlačené tmy se jménem „Najling HangKang“ a podobně, naznačuje to, že se podobně šetřilo i na dalších věcech, třeba na důležitých náhradních dílech a servisu.

Vyměněný interiér

Podezřele působí také vyměněné díly interiéru. Jaké sedačky, volant a řadicí páka mají v autě být, odhalí rozklíčování čísla VIN. Je prostě podezřelé, že někdo měnil třeba sedačky a volant. Značí to, že například mohly vystřelit airbagy (takže bylo auto hodně bourané), případně byly tak extrémně opotřebované, že by auto mohlo být stočené.

Foto: Dalibor Žák

Přiznané opotřebení exponovaných dílů interiéru je vlastně férová věc. Horší by bylo, kdyby ojetina měla od pohledu nové sedačky, volant, řadicí páku a pedály. Prodejce pak něco maskuje, zpravidla mnohem vyšší nájezd, než jaký udává. Může jít ale i o vážné věci, jako je maskování bouračky či vyplaveného auta

Také ale může jít o jiné faktory, třeba o sedačky zničené tak, že bylo auto vyplavené. Stačí odklopit zadní podsedáky či nahlédnout za obložení B sloupku. Pokud je pod nimi vrstva hlíny a bláta, je to na 99 % vyplavené auto. Těch možností je mnoho a rozhodně to nepůsobí důvěryhodně, když vám prodávající původní komponenty aspoň neukáže nebo nedá k autu. Vyměněné díly interiéru jsou zkrátka vždycky velmi podezřelé.

Totálně orezlý spodek auta

A dívali jste se dolů? Ne? Když někdo kupuje auto a nechce se mu kleknout si a mrknout na podvozek, tak je to těžké. Bez prohlídky spodku auta žádnou ojetinu nekupujte. To, že vám solidní bazar umožní auto prohlédnout na zvedáku, je opravdu velký bonus a známka seriózního jednání. Pak totiž víte, do čeho jdete. Zatímco karoserie moderních aut tolik nereznou, u podvozků je to jiná pohádka.

Foto: Dalibor Žák

Nechte si v bazaru auto zvednout, ať vidíte, co vás čeká dole. Pokud má prodávající s důkladnou prohlídkou auta problém, dejte od takového vozu ruce pryč

Levnější řešení podvozkových dílů, kde se na nápravnice a důležité díly už nepoužívá hliník ale ocel, ke korozi přímo vybízí. A původní antikorozní ochrana z výroby nevydrží na autech věčně. Po pěti českých zimách má rezavý spodek i sebelepší auto. Pozor hlavně na „japonce“, kterým umí doslova prohnít náprava za pár let, zranitelné jsou i prahy a nosníky. S takovým autem pak bude jen trápení, zejména pokud koroze pokročila k nosným částem karoserie.

Pozorné oko (a diagnostika) zkušeného mechanika prozradí víc

Bohužel pokud nemáte opravdu velké zkušenosti a pod rukama vám neprošly stovky aut, těžko odhalíte i malé detaily, které mohou prozradit, že auto bylo opravdu hodně bourané, případně jsou na něm díly, které tam nemají co dělat (případně ty důležité zase chybí). Zkušený servisák tak vždycky třeba odloupne různá těsnění a najde například chybějící bodové svary panelů karoserie, případně pozná hned, kde všude bylo auto lakované a jak kvalitně.

Foto: Dalibor Žák

Moderní auto se složitější technikou (hlavně pak diesely a přeplňované motory obecně) je rizikové kupovat bez asistence zkušeného mechanika s diagnostikou. Na první pohled pěkné auto může schovávat třeba vadné vstřikovače, opotřebované turbo či skryté vady v elektroinstalaci, které se projeví až časem. Diagnostika také odhalí zbývající životnost částicového filtru a někdy i taje z minulého života, třeba kolikrát se auto podívalo za červené pole otáčkoměru

Vy asi těžko na první pohled poznáte, jak mají vypadat originální svary pod podlahou v zavazadlovém prostoru, zatímco zkušený mechanik hned ví, že tohle auto muselo být zbořené na zadek nebo že mu někdo vyřezával A sloupek či třeba tzv. „hrnec“ vpředu. Proč? Bylo auto bourané? A nesnažil se také podvodník legalizovat kradené auto navařením výrobního čísla z legálního vozu?

Rada na závěr: Pokud si nejste naprosto jistí „v kramflecích“, vždycky kupujte auto za asistence člověka, který tomu rozumí a ví, na co se zaměřit. Pokud má k dispozici diagnostiku, je to další bonus, jak najít skryté vady, aniž by se s autem ujel metr. Jinak jen střílíte do prázdna a naslepo.

Reklama

Sdílejte článek