Článek
Sobota ráno, na obloze se sem tam skví mrak potvrzující předpověď a hrozící přeháňky. Vyrážíme do Sosnové na okruh (po kolikáté v životě už), na jednu z posledních automobilových akcí před plánovanou rekonstrukcí autodromu, resp.výměně asfaltu. Na současného žrouta automobilových plášťů padlo už nesčetně nahněvaných slov a nezbývá než doufat, že po letních prázdninách a opravě povrchu - práce mají probíhat v červenci a srpnu - přijedou na autodrom i ti, kteří už nad ním zlomili hůl nebo zbrousili běhoun.
Trackday s názvem Shatsu TrackBash #9 probíhal v režii borců z webu Shatsu a projektu Driving Academy v čele s Martinem Semerádem, který se celý den nezastavil kvůli přesedání mezi vozy zájemců o rady a starání se o vlastní techniku k půjčování. Oba týmy se do toho opřely ve velkém, protože se jednalo už o devátou společnou akci tohoto charakteru. A je fajn, že jim nadšení pro věc zůstává a i do budoucna mají další plány s automobilovou tématikou. Tak třeba sraz AE86 a GT86/ BRZ/ Scion, který celosvětově připadá na 6.8., avšak díky rekonstrukci okruhu proběhne první zářijový víkend - 2.9.2017.
Ježdění na okruhu začínalo v devět hodin a po deseti minutách se střídali vozy a jezdci ctící "Grip" (neboli stopu) a "Drift" (překladu netřeba). Na okruh dorazily převážně vozy s pohonem pouze zadní nápravy, ale našly se i předokolky a čtyřkolky. A vedle automobilů, pro které je skromný sosnovský okruh jako stvořený, neboli různé generace Mazdy MX-5, či smykující BMW e30 a e36, dorazily i specialitky jako cupový Westfield nebo Ford Mustang Shelby GT500.
Já se posadil za volant BMW 325i e36 s nálepkami Driving Academy a jal se vyzkoušet jiný pohled než ten skrz hledáček fotoaparátu. Hlavně mi přišlo, že bude lepší vyzkoušet limitní chování zadokolky na okruhu než v běžném provozu, tím spíše když mám se zadním náhonem minimální zkušenosti. Myšlenka zněla jasně - užít si to, zkusit co auto dovolí, zbytečně nezavazet na trati, nezdržovat ostatní. Ze zběžných pohledů do zpětných zrcátek bylo jasné, že s posledním bodem není problém. Aspoň během dopoledne nebylo množství aut na okruhu nikterak veliké a dalo se jet bez zdržování. Mé pokusy o iniciaci přetáčivého smyku a jeho následnou kontrolu kvitovalo BMW s povděkem. Tedy když se obojí zadařilo. V opačném případě mi dávalo auto zcela jasně najevo, že tudy cesta nevede. Přetočení tak bylo docela dost, ale zvládnutých situací více. Po dvou desetiminutovkách jsem vystupoval propocený, s příjemným pocitem, úsměvem na tváři, chutí nastoupit znovu, dál zkoušet a učit se. Ale objemná řada čekatelů dávala jasně najevo, že nejsem jediný. Takže zase někdy příště!
