Hlavní obsah

Garáže slavných: Eric Clapton a jeho garáž, která vás srazí na kolena

Foto: Ferrari

Ferrari SP12 EC – maestro a jeho dílo, struny i plech se někdy naohýbají tak, že vzniknou úžasné věci

Vím, na kolena nás všechny srazila krásná exotická princezna z arabské pohádky – Layla. Nenaplněná láska k éterické dívce, vlastně k manželce „Brouka“ George Harrisona, to je silný příběh, který Clapton procítěně prožívá pokaždé, kdy hraje na kytaru tenhle skvělý song. Pojďme si dát kromě burácejících motorů spolu s ním trochu skvělého rock’n’rollu i v naší Garáži.

Článek

Elektrická kytara Erica Claptona jede jako na kokainu

Eric Clapton se dostal do rock’n’rollové síně slávy dokonce třikrát. Vážně už nemusí nikde klečet a o nic se prosit. Slavný britský kytarista a vokalista si během kariéry vydělal tolik, že by mohl po zbytek života jet na tom nejkvalitnějším kokainu anebo – užívat si jízdu v těch nejúžasnějších autech světa.

Foto: RM Sotheby's

Ferrari 250 GT Lusso 1964

A dělá právě to druhé. Kariéru neměl zrovna lehkou. Narodil se těsně před koncem druhé světové války a jeho mámě bylo jen čerstvých šestnáct. Otec – kanadský voják „po anglicku“ zmizel a malý Clapton vyrůstal s babičkou a dědou. Rané mateřství jejich dcery se tehdy navenek tutlalo. A vyhodili ho i z umělecké školy. Jenomže Clapton uměl skvěle hrát na kytaru a brnkání na struny mu zkrátka zůstalo.

Když by si měl vybrat, možná by býval raději usedl do sedadla závodní formule po Tazio Nuvolarim, ale hraní s The Yardbirds a pak v Cream bylo jistějším zaměstnáním. Totiž Eric Clapton byl vážně snad úplně u všeho, co se v hudebním světě zlatých šedesátých událo. Podlehl drogám, alkoholu, okouzlením Brouky, ale i nesmrtelnými The Doors. Jenomže neměl rád pop. Když The Yardbirds nahráli v roce 1965 konečně svůj první hit, který zboural i americkou hitparádu – „For your love“, Clapton skupinu opustil a hledal dál cestu křižovatkami bluesrockového světa, silně inspirován americkým bluesovým muzikantem Robertem Johnsonem. Byl jeho hlavní sólovou hudební inspirací.

Foto: RM Sotheby's

Ferrari 250 GT SWB bylo také v Claptonově garáži

Eric Clapton – Ferrarista

Inspirací byla ovšem i rychlá kola a zpěvné italské motory. V závěru 60. let se už nemusel rozhodovat na žádných křižovatkách. Těch hitů a úžasných písní vytvořil nebo zahrál skvěle tolik, že si své vysněné auto prostě mohl jít koupit. „White room“, „Sunshine for your love“ anebo už vzpomínané „Crossroads“, to jsou nesmrtelné skladby, které dobyly svět „rock’n’rollu“. A jestli měl někdo pocit, že jeho kytara jenom tak jemně, ale o to usedavěji pláče, nejspíš to bylo v souvislosti se ztrátou milovaného synáčka Conora, který ve čtyřech letech nešťastně vypadl z balkónu newyorského mrakodrapu. Ale ještě dávno před tím osudným rokem 1991 to mohlo být i kvůli rozbitému Dinu 208 GT. I když ne, tuhle skladbu hrál sólo na kytaru a najdete ji v Bílém albu Brouků z roku 1968. Dino rozbil až dva roky poté, v roce 1970. Kamarádil se hodně s Georgem Harrisonem a jeho žena, modelka Pattie Boyd, byla jeho múzou.

Foto: Ferrari

Dino 208 GT

V tom roce toho na něj muselo být vážně hodně. Rozbil své krásné Dino, málem přebral ženu kamarádovi, na kterou si nakonec deset let počkal. Stali se z nich vážně manželé. Ale tehdy z toho smutku, že ji nemůže mít hned, vznikla věhlasná „Layla“.

Foto: Mini

Radford Mini Cooper ex. George Harrison

Další Ferrari už nerozbil. Tuhle značku totiž dodnes miluje z celého srdce. Má jich totiž celou řadu, vlastně kromě Mini Coopera v úpravě od Radfordu, kterého koupil po Georgi Harrisonovi. Vůbec měl s legendárními „The Beatles“ velmi podobný vkus na auta. George měl totiž Dino taky, ale žluté.

Foto: Ferrari

Dino 208 GT, modré míval Clapton a žluté 246 GT pro změnu jeho kamarád George Harrison

Zvuk dvanáctiválce Ferrari je ten správný akord

Probíral jsem se různými nahrávkami, rozhovory s Ericem Claptonem a z celé té spousty zajímavého materiálu je jasné, že nejvíc miluje své Ferrari 250 GT Lusso. Nakonec, tohle je i pro mě jedno ze tří nejlepších aut na světě, a to jsem se pochopitelně nikdy nesvezl. Jenže stačí jen slyšet onen rituál startování. Zapnete zapalování, benzinová pumpa s cvakáním nakrmí benzinem karburátory, až cvakání s klesající frekvencí zpomalí a ustane. Pak můžete zmáčknout startér. Za moment už všech dvanáct válců třílitrového skvostu Gioacchina Colomba hraje svoje sólíčko. Clapton mnohokrát odpovídal na otázku, jaký ze svých pokladů v garáži má nejraději – odpovědí bylo vždy právě „Lusso“.

Foto: RM Sotheby's

Ferrari 250 GT SWB

Dvanáctiválcových Ferrari měl, a možná stále v garáži má, hned několik. Oblíbil si 612 Scagllietti i 599 GTB Fiorano. Pokud máte jako on v hlavě posedlost perfekcionismem a potrpíte si jen na ty nejlepší skladby, motory V12 z výfuků vyluzují vážně to nejzvukomalebnější, co vůbec může spalovací motor dokázat. A když je ten motor plochým dvanáctiválcem, jako je tomu například v modelu 512 Berlinetta Boxer, jedná se přímo o dokonalost. „A to jste ještě neslyšel motor našeho nového Ferrari 458 Italia,“ poznamenal pohotově PR ředitel Ferrari, který s Claptonem dělal téměř před deseti lety zajímavý rozhovor.

Ferrari SP12 EC – jediné na světě

Víte, co znamená „EC“ na konci tohoto zvláštně pojmenovaného modelu? Je to prosté – Eric Clapton. V roce 2012 si nechal postavit svoje vlastní Ferrari. Značka má jedno zvláštní oddělení, kde vážně lze objednat svůj vlastní, naprosto individualizovaný vůz, přičemž Ferrari vám zajistí, že nikdo jiný úplně stejný mít nebude. Pro Erica Claptona bylo prý spoluvytváření svého vysněného Ferrari podobně uspokojující jako skládání té nejlepší muziky.

Foto: Ferrari

Ferrari SP12 EC v tempu na Goodwoodu

Auto vzniklo na bázi Ferrari 458 Italia; tak moc se mu musel jeho zvuk atmosféricky plněného osmiválce zalíbit. Jenže chtěl vytvořit karoserii volně odkazující na 512 BB, čímž vzniklo unikátní dílo ve dvoubarevném červeno-černém, nebo chcete-li tmavošedém provedení. Hned následujícího roku své nové Ferrari ukázal na festivalu rychlosti v Goodwoodu.

A čím nás jeden z nejslavnějších muzikantů překvapí do budoucna?

Popřejme Ericu Claptonovi hlavně hodně zdraví. Příští rok na jaře oslaví pětasedmdesátiny a o to skvělejší je fakt, že ještě koncertuje – v relativně nedávné minulosti dokonce v celé sestavě „Cream“ s Gingerem Bakerem a dnes již zesnulým Jackem Brucem. Sólových koncertů má však slavný chlapík s přezdívkou „Slowhand“ ještě vážně dost. Nejblíže k našim hranicím na něj můžete zajet v červnu do Drážďan nebo pak do Berlína. Smekám pomyslný klobouk. Co víc si přát, než že stále někde „zastřelí šerifa“ mistrovskou hrou na elektrickou kytaru, šňupne si kokainu a nastartuje svoje milované Ferrari 250 GT Lusso.

autowebAUTOWEBaUtOwEb