Hlavní obsah

Testy: Citroën C3 Aircross – je komfortní cesta správná cesta?

Foto: Dominik Valášek

Citroën C3 Aircross

Ucpané město, ryk dětí na zadních sedadlech, frustrující hledání parkovacího místa… Přesně těmhle každodenním hrůzám, z nichž šediví vlasy, měl by jít navzdory Citroën se svým propagovaným mottem „Terapie komfortem“. Já jsem vyzkoušel nové nejmenší SUV C3 Aircross, jenže opravdu je tak komfortní, jak francouzská značka naznačuje?

Článek

To auto vypadá na první pohled jako Cactus. Takhle teď budou vypadat všechny citroëny?

V zásadě ano. C3 Aircross skutečně vypadá jako C4 Cactus vypraný na šedesát, a jak Citroën s oblibou prohlašuje, aplikoval při návrhu novinky „mentalitu Cactusu“. C3 tedy nejen podobně vyhlíží, ale dokonce má i podobnou ergonomii uvnitř a podobný celkový charakter. Co se potom budoucnosti týče, modelová řada se má skládat téměř výhradně z SUV tvarovaných dost podobně jako Cactus.

Jedná se v zásadě o design, na nějž nelze nemít názor. Spoustě lidí přijde aktuální vzhled modelů Citroënu hravý a cool, někdo jej zase vnímá jako infantilní a podivný. Tak či tak, pravdou je, že na auto takového vzezření musíte být malinko hračička.

Co interiér, taky je podobně hravý?

Interiér je na rozdíl od zevnějšku až pozoruhodně „dospělý“. Zejména v testované konfiguraci, kdy se uvnitř snoubila hnědá kůže s károvaným textilem, působil celý vnitřní prostor výrazně hodnotnějším dojmem. Třeba dvoubarevný volant vypadá vyloženě výborně, stejně jako dvoubarevná palubní deska.

Na druhou stranu připomínky, že se jedná o levné auto, jsou přítomny i nadále. Výplně dveří jsou s výjimkou malého polstrovaného kousku tvrdé, stejně jako středový tunel. Malinko frustrující je potom práce s displejem infotainmentu. Slušně velký displej s pěkným rozlišením totiž pracuje úmorně pomalu, nicméně nastavuje se přes něj prakticky všechno včetně klimatizace.

Foto: Dominik Valášek

S hnědou barvou působí interiér parádně. Najdou se tu ale mezery ve zpracování

A praktická stránka věci?

Při délce 4155 mm není Aircross nijak velké auto, ale navzdory rozměrům je prostornost velmi slušná. Obestavěnost interiéru není nijak velká, takže třeba na zadních sedadlech je slušný dostatek místa i pro dospělé. Docela důstojný je i zavazadelník o objemu 410 litrů, navíc dále rozšířitelný sklopením sedadel na 1289 litrů.

Řidičovo pracoviště má francouzsky měkkou sedačku, ale potěšující je tu rozsah nastavení volantu. Ten si lze přitáhnout hodně k tělu a vyvarovat se tak záchodové řidičské pozice na krátké nohy.

Padlo tady cosi o terapii komfortem. V čem taková „terapie“ spočívá?

Citroën vnímá komfort jako celý soubor prvků. Od pohodlných sedaček přes měkký podvozek až po intuitivní a snadné ovládání celého auta. Vyvstává však otázka, zda to není spíše na škodu. Řízení je přeposilované a gumové, což do města sice nevadí, ale jakmile se s aircrossem vyjede mimo město, odezva je nejistá.

Podobně je na tom třeba i řazení. Zde je nutné ocenit lehkou spojku, ale rozbředlý a nepřesný chod řadicí páky pohybující se po šíleně dlouhých drahách už příliš potěšující není.

Foto: Dominik Valášek

Za volantem Aircrossu se vše ovládá snadno. Možná až příliš

Tohle je ale jenom jedna strana mince. Jak vlastně C3 Aircross jezdí?

Konkrétně podvozku nelze upřít jednu věc, a sice způsob, jakým žehlí nerovnosti. Dokonce i úplně rozbitou městskou silnici umí Aircross přeplout důstojným způsobem, ačkoliv na většího sourozence v podobě Cactusu C4 stále nemá. Když už ale dojde na přejíždění větších děr a výmolů, je vhodné pustit si pořádně nahlas rádio. Jakkoliv je totiž podvozek C3 Aircross komfortní, je taky dost mizerně odhlučněný, takže nerovnosti spíš uslyšíte, než ucítíte.

Mimo město nevyznává jiný režim než „na pohodu“. Rychlá jízda po dálnici nebo svižné cestování po okreskách se podvozku nelíbí a začne ztrácet na jistotě. Náklony karoserie se spolu s nedotáčivostí začnou projevovat vcelku rychle a natrefíte-li v zatáčce na příčnou nerovnost, předvede jednoduchá zadní náprava nehezké odskočení. Podvozek je tedy sice komfortní, ale brzy naráží na své limity.

Foto: Dominik Valášek

Je malý, ale uveze toho vcelku dost

Jak do celé této komfortní skládačky zapadá motor?

U C3 Aircross je výběr poměrně skromný. Můžete mít benzínový tříválec ve dvou výkonových variantách a potom dieselový čtyřválec, opět ve dvou verzích. Já jsem vyzkoušel střední cestu, tedy výkonnější přeplňovaný tříválec spojený s manuální převodovkou.

Skromný agregát o objemu 1,2 litru má solidních 110 koní výkonu, 205 N.m točivého momentu a autu se zrychlením z nuly na sto za 10,2 sekundy uděluje dejme tomu důstojnou dynamiku. Problém je ale v jeho kultivovanosti. Tříválec má ve zvyku se třepat, drnčet a při prudké akceleraci natropit spoustu hluku.

Akcelerace z místa s ním navíc není nijak jednoduchá. Pod dva tisíce otáček, když ještě nefouká turbodmychadlo, je motor prakticky mrtvý. Zde se drnčení ještě násobí a přidává se bučení žadonící po vyšších otáčkách. Při rozjezdech je proto dobré nebát se plynu a přidat klidně na tři tisíce. Jedině tak lze uvést benzínovou C3 do pohybu s rozumnou vervou. Především ve středním spektru umí motor docela zabrat a nejlépe je mu v rozsahu od tří a půl do čtyř a půl tisíc. Dál už síla uvadá a tříválec slábne.

Jízdní projev by měl být samozřejmě vykoupen nižší spotřebou, jenže ani tady si nemůže dvanáctistovka z dílen PSA příliš vyskakovat. Kombinovaných pět litrů na sto je utopie a v reálu se spotřeba zastaví někde okolo sedmičky, ve městě ještě o malý kus výš.

Takže závěr zní?

Týdenní svezení v Citroenu C3 Aircross zanechává poněkud rozporuplné dojmy. Navenek je auto pro spoustu lidí zajímavé a neotřelé, navíc vybavené hezkým a docela prostorným interiérem. Jenže onen chvalitebný přístup udělat vůz za každou cenu komfortní nedopadl úplně podle představ. Ovládací prvky jsou až příliš gumové a špatně odhlučněný podvozek nezvládá byť jen trochu svižnější jízdu mimo město. Motor s autem nejede úplně špatně, ale chybí mu kultivovanost a taky spotřeba by mohla být o kousek nižší. Vyvstává tedy otázka, jestli svébytný styl tyto minusy přebije.

Cena je v základu nastavena na 309 900 korun, ale testovaný vůz měl silnější motor a taky nejvyšší výbavový stupeň Shine. To znamená 429 900 korun plus několik příplatků, které vytlačily cenu až k půlmilionu.

Motorzážehový tříválec, 4 ventily na válec, uložený vpředu napříč
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Zdvihový objem1199 cm3
Výkon110 koní (81 kW) při 5500 ot./min.
Točivý moment205 N.m při 1500 ot./min.
Převodovkapětistupňová manuální
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost1128 kilogramů
Akcelerace 0-100 km/h10,2 sekundy
Maximální rychlost185 km/h
Spotřeba (město/mimo město/kombinovaná)7,3/6,4/6,9 litru/100 km
Kola a pneumatiky215/50 R17
Objem palivové nádrže45 litrů
Rozvor2604 mm
Rozměry (délka/šířka/výška)4155/1765/1648 mm
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama