Stupidity českých „řidičů“: Začneme hezky zostra! Za tohle bychom brali řidičák na doživotí

Každý občas děláme chyby, taky jsem jednou přehlédl protijedoucí ford a ťukli jsme se. Naštěstí to bylo sotva po rozjezdu z křižovatky, takže škody na autech byly zanedbatelné, na zdraví vůbec žádné.

Jak píšu, stane se. Ale pokud někdo hrubě poruší ty nejzákladnější pravidla naprosto úmyslně, a nejen že vás omezí, ale také ohrozí, za to bych… no, kolega Dalibor Žák to umí vyjádřit explicitněji, já bych v tuto chvíli zůstal u pořádného bodového přídělu, skutečně mastné pokuty. A taky by dotyčný/dotyčná mohl mít pár týdnů pořádný průjem.

Bohužel bych řekl, že se mi to stává stále častěji. Aktuálně zdravím řidiče modrého Citroenu C3 Picasso, který mi naprosto záměrně vjel na hlavní v Lysé nad Labem. Oční kontakt navázán, zaznamenal jsem, že mě sympaťák za volantem skutečně vidí, ale šup tam. A rovnou hezky před čumák, abych musel významně zpomalit. Neříkám plné brzdy, ale do plynulého zpomalování taky daleko.

A pro jistotu přede mnou pokračoval rychlostí hluboko pod městským limitem. Proč? Pochopím, že v opravdu hustém provozu jindy nemáte možnost než řidiče na hlavní mírně omezit. Hlavně v Praze se někam občas nacpat skutečně musíte. Ale řidiči jsou tady na podobné manévry zvyklí, a i toto lze udělat elegantně a slušně, aby váš kolega/kolegyně na hlavní byl omezen jen minimálně. Aby stačilo třeba jen mírně ubrat plyn.

Ale toto nebyl ani náhodou případ v Lysé. Na Jedličkově ulici jsem v tu chvíli byl úplně sám, nikdo za mnou nejel. Ale to bylo „řidiči“ citroenu zjevně úplně jedno.

Tohle bylo město. Já jel tachometrových zhruba 55 km/h, takže i kdybych reagoval na poslední chvíli, nebo z jakéhokoliv důvodu nereagoval vůbec, o fatální střet by určitě nešlo.

Daleko horší to mohlo být na silnici 270 do Jablonného v Podještědí. Na křižovatce, kde se hlavní stáčela mírně doleva ve směru na Jablonné, mi cestu zkřížila šedá toyota. Scénář se opakoval – oční kontakt jednoznačný, široko daleko nikdo, za mnou pusto, prázdno.

Jeden podstatný rozdíl by tady ale byl – rychlostí kolem padesátky jsem se v daný moment opravdu nepohyboval, limit jsem výrazně nepřešvihl, ale řekněme, že kousek nad devadesátkou to být mohlo. A vzhledem k tomu, že toyota si to přede mě namířila opravdu na poslední chvíli, na reakci jsem moc času neměl.

Dokonce bych si troufal říct, že pokud by za volantem byl někdo méně schopný než já, mohlo být zaděláno na průšvih. A vzhledem k rychlosti už docela velký.

Kolegu „řidiče“ jsem pak na přehledném úseku předjel. Ano, podobně jako modrý citroen jel výrazně nižší než povolenou rychlostí. Když jsem toyotu míjel, řidič se na mě smál. Musím říct, že v ten moment se ve mně probouzel Dalibor Žák.

Městský případ citroenu bychom ještě mohli bagatelizovat. Tak jsem holt musel intenzivněji brzdit a chvíli jel pomaleji. Nic hrozného. Utrousíte pár hezkých slovíček a pokračujete dál. Ale pán v toyotě mě regulérně ohrozil. A ve vysoké rychlosti. Nad tím už mávnout rukou nejde.

A hlavně, pro mě je to důkaz o tom, že takovému řidiči jsou pravidla a ostatní účastníci provozu prostě úplně ukradení. Teď jedu já a vy všichni ostatní mi můžete tak akorát… doplňte podle libosti.

Kde má taková bezohlednost hranice? Teď vyzkouší reflexy a poškádlí nervy jiného řidiče úmyslným nerespektováním přednosti, ale kam postoupí příště? Sedne za volant opilý? Rozhodne se, že přednost chodců na přechodu je pro slabochy? Vybrzdí někoho? Nebo rovnou napadne?

Jsem zvědavý na diskuzi, budeme rádi, když se s vašimi podobnými zážitky s úmyslným nedáním přednosti rozepíšete pod článkem. A samozřejmě přidávejte vaše vlastní stupidity. Tím myslím to, co vás za volantem štve, co vy pokládáte za řidičskou stupiditu.

Jak jsem napsal hned na začátku, půjde o nepravidelný seriál, tak ať máme střelivo na další díly i z vašich řad!