Jeden z offroadových králů devadesátek upadl v zapomnění, teď se ale chystá na návrat. V nečekané podobě

Kdysi patřilo mezi nejrespektovanější terénní vozy světa. Mitsubishi Pajero dominovalo Dakaru, prodávalo se jak teplé housky a stalo se symbolem auta do nepohody zámožných. Pak ale přišel ústup ze slávy a konec výroby. Letos se však legendární jméno vrátí – a to vzhledem k dnešní situaci na trhu vlastně v nečekané formě.

Psal se rok 1982 a svět automobilů byl z dnešního pohledu jednoduchý. Pokud jste chtěli vyrazit mimo zpevněné cesty, potřebovali jste rámový podvozek, pohon všech kol a dostatečnou světlou výšku. Odpovědí na takovou potřebu byl jen a pouze offroad, crossovery a SUV tehdy ještě byly hudbou budoucnosti. Japonci to věděli dobře – a tak Mitsubishi přišlo s odpovědí na Toyotu Land Cruiser nebo tehdejší Range Rover. Podobně jako oni chtěly i tři diamanty nabídnout schopný a zároveň dostatečně komfortní vůz.

Novinka se jmenovala Pajero, podle jihoamerické pampy, respektive tamější nenápadné kočkovité šelmy Leopardus pajeros. Z marketingového pohledu to ale moc vhodná volba nebyla, ve španělštině jde o označení osoby, která se ráda… věnuje sama sobě. I proto vůz na vybraných trzích nesl označení Montero nebo Shogun.

Auto jako první nabídlo třídveřovou karoserii, už o rok později následoval pětidveřový model. Pohon zajišťovaly primárně čtyřválcové motory, k dispozici byl ale i benzinový šestiválec.

Základy pro vznik Pajera sahaly ještě hlouběji – Mitsubishi mělo s terénními vozy bohaté zkušenosti, neboť od roku 1953 licenčně montovalo Jeep CJ-3B. Teprve Pajero ale představovalo skutečně svébytný projekt.

První generace nabídla to, co cestovatelé a dobrodruzi tehdy hledali - robustní rámový podvozek, pohon čtyř kol, jednoduchou konstrukci odolnou vůči hrubému zacházení a zároveň dostatek komfortu pro delší jízdu po silnici. A právě tyto vlastnosti Pajero brzy vynesly na výsluní.

V roce 1991 dorazila druhá generace a s ní i skutečný průlom. Devadesátá léta byla érou, kdy celý svět zatoužil po dobrodružství – a Pajero bylo jeho dokonalým symbolem. Prodávalo se po celém světě, zákazníci ho milovali v Evropě stejně jako v Austrálii, Japonsku nebo na Blízkém východě.

Bylo to auto, které fungovalo jako statusový symbol i jako pracovní nástroj zároveň. Začali s ním jezdit podnikatelé, záchranáři i cestovatelé. Dokázalo tak být dobrodruhem i pomocníkem, díky čemuž si ho oblíbila různorodá klientela.

Mitsubishi přitom umělo schopnosti Pajera plně zužitkovat. Nasadilo ho na Rallye Dakar, a to velice úspěšně. Poprvé Pajero na Dakaru startovalo v roce 1983, už v roce 1985 zvítězilo mezi automobily, z první příčky se tehdy radovali Francouzi Patrick Zaniroli a Jean da Silva. Šlo přitom o vůbec první vítězství japonské značky v této soutěži.

A v devadesátých letech odstartovala zlatá éra. Mitsubishi Pajero na Dakaru vyhrálo celkem dvanáctkrát, z toho čtyřikrát v devadesátkách, konkrétně v letech 1993, 1994, 1997 a 1998. Svádělo přitom tuhé boje s peugeoty či citroëny.

V novém tisíciletí pak Pajero ještě upevnilo svoji dakarskou pozici, sedm výher v řadě mezi lety 2001 až 2007 už jen tak někdo nezopakuje. Mitsubishi se stalo ikonou soutěže, opravdovým králem Dakaru. Úspěchy přitom pomohly i prodejům.

Automobilový svět se ale nezastavil. Mitsubishi tak poslechlo zákazníky a Pajero pomalu, ale jistě přizpůsobovalo trhu. Začalo tak více cílit na zákazníky, kteří trávili čas na asfaltu, a ne v náročném terénu. Třetí generace z roku 1999 proto přinesla klíčovou změnu - místo klasického rámového podvozku využila samonosnou karoserii s integrovaným rámem.

Byl to krok dopředu i krok stranou zároveň. Pajero bylo najednou pohodlnější a lépe ovladatelné, část tradiční klientely to ale nevzala s pochopením. Čtvrtá generace pak tento směr dále utužila.

Pajero se tak najednou dostalo do situace, kdy na jednu stranu přišlo o typickou klientelu, zároveň ale neumělo oslovit nové zákazníky, kteří začali přesedat do SUV. Pro ně bylo pořád až příliš účelně zaměřené.

Vůz se tehdy podobně jako jiné offroady zkrátka dostal na okraj zájmu. Byl velký, těžký a žíznivý a pro moderní typ klientely, které stačil dobrodružný vzhled, ale nevyžadovala i dobrodružné vlastnosti, se vlastně nehodil.

K tomu připočtěme stále přísnější emisní normy, které Pajero stále obtížněji splňovalo. A tak vlastně není divu, že si Mitsubishi spočítalo, že se mu Pajero už nevyplácí vyrábět. Místo, aby slavné označení použilo pro nějaké SUV, jej Mitsubishi raději opustilo.

V roce 2018 se Pajero přestalo prodávat v Evropě, oficiálně kvůli emisním normám. Už rok nato ale skončila i výroba pro domácí japonský trh. V roce 2021 pak nastal definitivní konec – do té doby se Pajero ještě prodávalo na Blízkém východě, v Austrálii, Africe či Jižní Americe, což byly odbytiště, pro která se ještě pořád hodilo.

Pajero se loučilo edicí Final Edition, ale bez velké pompy. Finální edice toho moc navíc nepřinesla, vlastně jen příslušenství v ceně, které bylo jinak za příplatek. K pohonu sloužil 3,2litrový vznětový čtyřválec kombinovaný s pětistupňovým automatem.

Mitsubishi tím přišlo o vlajkovou loď i vůz, který jej mnohá léta definoval. Možná i proto se čas od času spekulovalo o tom, že se Pajero vrátí. Možná v jiné formě než dosud, to by ale nemuselo vadit. Použití slavných jmen historie je dnes běžnou záležitostí, Mitsubishi nevyjímaje.

Až letos však Mitsubishi návrat Pajera definitivně potvrdilo. A vlastně v nečekané formě. Jestliže označení Eclipse či Grandis tři diamanty aktuálně používají pro koncepčně zcela jiné vozy než dříve, u Pajera k žádné výrazné změně nedojde.

Mitsubishi totiž oznámilo, že nové Pajero bude pravověrným offroadem s rámovým podvozkem. Konkrétně vůz použije upravený základ z pick-upu Triton (L200), jen s upravenými nápravami a svébytným podvozkem. Podle všeho tedy Mitsubishi vycítilo, že o takové auto je opět zájem – ostatně úspěch třeba Ineosu Grenadier je toho důkazem, a tak se Pajero rozhodlo vrátit na trh.

Zatím je tu první upoutávka, už nyní se však těšíme na to, až se na podzim 2026 nové Pajero odhalí v celé své kráse. A doufejme, že se objeví i na evropském trhu, byť aktuálně je to dost nejisté.