Tento druh aut už vymřel. Přitom je pro rodiny naprosto nenahraditelný

Kategorie MPV je skvělým důkazem, kterak se automobilové trendy mění. Bývaly doby, kdy nabídka velkoprostorových aut byla širokánská a vedle velkých rodinných MPV se segment postupně rozšířil také o kompaktní MPV a dokonce malá MPV. Trendy se ale následně otočily a roli těchto vozů postupně převzaly SUV a osobní dodávky.

Bývaly přitom doby, kdy rodiny milovaly MPV a hojně je žádaly. Tomu odpovídala i bohatá nabídka této kategorie. Ostatně připomeňte si i vy, jaká velká MPV se v Evropě na začátku tisíciletí prodávala:

Renault Espace platí za průkopníka segmentu velkoprostorových vozidel, ostatně jeho první generace dorazila již v roce 1984. Francouzská značka tak byla v této kategorii vždy o krok napřed, na počátku milénia tak začala nabízet již čtvrtou generaci takto nazvaného modelu!

Čtvrtý Espace (s interním označením J81) debutoval v roce 2002. Renault si jej vůbec poprvé vyvinul sám – na předchůdcích se vždy podílela Matra, která stála za původní myšlenkou prvního Espacu. Design navazoval na extravagantní Vel Satis, zajímavostí byly hliníkové díly, které výrazně snižovaly hmotnost vozu. Stejně jako u předchůdce byl k dispozici jak výchozí model, tak prodloužený Grand Espace.

Oblibu Renaultu Espace se rozhodly na začátku devadesátých let využít také jeho přímí konkurenti. Vznikl tak projekt tzv. eurovanů, společný projekt Citroënu, Peugeotu, Fiatu a Lancie, jehož výsledkem byla výroba osobních velkoprostorových aut ve francouzské továrně Sevel Nord.

V roce 2002 nastoupila druhá generace vozů, která ve většině případů znamenala i nová jména. Z Citroënu Evasion se stala C8, z Peugeotu 806 model 807 a Lancie Zeta byla najednou Phedra. Jen Fiat zachoval jméno Ulysse.

Technika navazovala na předchůdce, oválnější tvary však více odpovídaly tehdejšímu stylu, také interiéry byly přepracovány do modernější podoby. Nabídka motorů byla postavena primárně na zážehových a vznětových čtyřválcích, byl tu však i vrcholný třílitrový vidlicový šestiválec.

Citroën C8 a Peugeot 807 nakonec ve výrobě vydržely až do roku 2014. Fiat Ulysse a Lancia Phedra však skončily už o čtyři roky dříve. Italské duo totiž v druhé generaci prodejně nikdy nestačilo na francouzské sourozence.

Zatímco na evropském trhu je za průkopníka MPV považován Renault Espace, na tom americkém jím byl Chrysler Voyager, respektive jeho větší sourozenec Town & Country. Vybrané generace se přitom vyráběly i přímo v Evropě, v rakouském Grazu, v továrně dnes patřící skupině Magna Steyr.

Čtvrtá generace vozu byla uvedena v roce 2001, na evropských trzích se prodávala v základním provedení jako Chrysler Voyager, respektive jako Grand Voyager ve verzi s prodlouženým rozvorem, s celkovou délkou přes pět metrů. Americké velikosti odpovídaly i motory, čítající výhradně šestiválce.

Voyager ale nebyl jediným exotickým MPV na evropských trzích. Toyota na začátku milénia uvedla druhou generaci modelu Previa, 4,75 metru dlouhého MPV. Mazda zase od roku 1999 prodávala druhou generaci modelu jednoduše nazvaného MPV.

Když ve Volkswagenu viděli, jak popularita MPV roste, rozhodli se takové auto také postavit, kvůli rozložení vývojových a výrobních nákladů však automobilka navázala spolupráci s Fordem. Výsledkem byl joint-venture Autoeuropa, společná továrna v portugalském městě Palmela, která začala vyrábět v roce 1995.

První Volkswagen Sharan byl dvojče Fordu Galaxy, oba vozy se zprvu lišily vlastně jen v detailech, shodná byla i kabina. On i ten design byl vlastně společný, příď obou aut lehce připomínala soudobý Ford Mondeo, záď zase Volkswagen Passat čtvrté generace.

Na začátku milénia však na trh dorazil modernizovaný Sharan, který změnil přední partie, aby více připomínal ostatní modely značky. Měnil se dokonce i podvozek a palubní deska, která se rovněž připodobnila dalším VW.

Nabídka motorů byla bohatá, u modernizovaného Sharanu z benzinů zahrnovala nejen 1.8T (110 kW) a 2.0 8v (85 kW), ale i vrcholné 2.8 VR6 se 150 kW.

Další inovace přišly v roce 2004, poznávacím znakem se stala koncová světla s motivem kruhů. Jen o dva roky později Ford společný projekt opustil. Místo toho začal vyrábět druhou generaci Galaxy, vzniklou podle vlastního návrhu – ta už však nevznikala v Portugalsku, ale v Belgii. Volkswagen naopak Sharan první generace nakonec udržel ve výrobě až do roku 2010, kdy nastoupila generace druhá. Ta se od předchůdce mimo jiné odlišila posuvnými zadními bočními dveřmi.

Volkswagen mimochodem kvůli snížení nákladů Sharan nabízel také se znaky SEATu, a to jakožto model Alhambra. Design byl zprvu prakticky shodný, k výraznějšímu odlišení došlo také v rámci faceliftu z roku 2000. Tehdy se Alhambra dočkala svébytné přídě s maskou s logem zvýrazněným samostatnou mřížkou, což byl charakteristický znak tehdejších SEATů.

Dodnes zvláštností je fakt, že v segmentu velkých MPV nikdy nefigurovala mladoboleslavská Škoda. K jejímu zaměření na rodinná auta by se přitom takový model hodil, místo Škody však velké MPV léta nabízel SEAT, ve formě zmíněné Alhambry. Logičtější by přitom bylo prodávat ji se znaky Škodovky, což se však nikdy nestalo. Existovalo jen malé MPV, Roomster.

A jaká je situace dnes? MPV jsou na evropských trzích prakticky vyhynulou kategorií, sice se ještě pořád prodává kompaktní Volkswagen Touran, který je na trhu v aktuální generaci už dlouhých deset let, většina značek ale raději přezbrojila na rodinná SUV nebo osobní dodávky. Třeba se ale situace začíná obracet, je tu třeba čínský Voyah Dream nebo superluxusní Lexus LM. Jinde ve světě totiž velkoprostorová auta pořád lákají, a tak se třeba tato kategorie po letech opět zase rozšíří i v Evropě.