I Škodovka umí bláznit: Na některé její koncepty se už zapomnělo, odvážné jsou dodnes

Škoda aktuálně postupně přechází na nový stylistický směr Modern Solid. Ten se sice v mnoha ohledech odlišuje od aktuálního stylu, přesto zůstává spíše konzervativní, jak je pro mladoboleslavskou značku léta typické. V minulosti však vzniklo i několik zajímavých a hlavně odvážných konceptů značky Škoda.

Škoda na začátku milénia byla jinou automobilkou než dnes, vždyť její nabídka čítala jen Fabii, dosluhující Felicii a Octavii – Superb se tehdy teprve připravoval. Její vedení však věřilo jejímu potenciálu, v roce 2000 tak tehdejší šéf oblasti Technického vývoje Wilfried Bockelmann zadal úkol navrhnout nová auta mimo tehdejší portfolio. Cílem nebylo je sériově vyrábět, ale ukázat kompetenci designérského týmu ke složitějším úkolům. Výsledkem prací byly návrhy Fabie pick-up, Octavie kabriolet, Superbu kombi nebo luxusního kupé.

A právě vize kupé Wilfrieda Bockelmanna zaujala nejvíc, a tak se na myšlence dále pracovalo. Finální vůz v životní velikosti vznikl jen pár měsíců od prvotních návrhů, výsledkem čehož byla Škoda Tudor. „V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ popisuje designér Zdeněk Cibulka, který se na vzniku Tudoru podílel. Když však bylo jasné, že se myšlenka dále rozpracuje, musel Tudor dostat tvary bližší sériovým vozům. A tak kupé získalo tvář tehdy nově uváděného Superbu.

I tak vůz působil hodně dynamicky, což platilo i pro interiér. Palubní desce dominoval tříramenný sportovní volant a dva displeje. Pod výdechy klimatizace byl umístěn velkoplošný displej navigace, druhý na středové konzole byl zamýšlen k ovládání ventilace. A sportovní byl rovněž motor pod kapotou v podobě šestiválce 2.8 30V s výkonem 142 kW, který poháněl přední kola prostřednictvím pětistupňového manuálu.

Schopnosti škodováckých designérů potvrdil i koncept Škoda Roomster z roku 2003, který vznikal pod dohledem Thomase Ingenlatha, který se později proslavil svým působením u Volva.

Roomster se snažil využít tehdejší módu malých MPV, na rozdíl od sériových aut sázel na netradiční siluetu, která jasně oddělovala přední část od té zadní, praktičtější. Kabina konceptu pak byla navržena v duchu těch nejpraktičtějších velkoprostorových vozů – přední sedadla šla otáčet o 180°, zadní lavice byla posuvná, díky čemuž se vzadu dala převážet třeba jízdní kola. Stylovým detailem byly páté prosklené dveře.

Roomster se nakonec v roce 2006 dočkal sériové výroby. Řada detailů se změnila, sériový Roomster třeba narostl z 4 055 mm na 4 205 mm, základní koncepce ale zůstala zachována, včetně netradičního bočního prosklení a „boule“ v zadní části karoserie. Roomster byl navíc hybridem také z hlediska techniky – přední část pocházela z Fabie, zadní z Octavie první generace.

Malá SUV jsou dnes v Evropě hitem, na začátku tisíciletí ale tomu tak nebylo. Když tak Škoda jedno takové auto v roce 2005 představila ve formě konceptu, s jeho výrobou se vůbec nepočítalo. Až mimořádný ohlas veřejnosti vedení přesvědčil, výsledkem čehož byl Yeti oficiálně uvedený v roce 2009.

Sériový Yeti přímo navazoval na dvojici konceptů, ledově modrý prezentovaný na ženevském autosalonu v roce 2005 a zářivě oranžový odhalený na IAA ve Frankfurtu o půl roku později. A právě oranžový Yeti byl snad ještě odvážnější než ten první. Šlo totiž o pick-up ve stylu Felicie Fun, koncept však vznikl ve spolupráci s renomovanou firmou Karmann. Auto použilo kombinaci odnímatelného dílu střechy nad předními sedadly s plátěnou stahovací střechou nad zadními sedadly, což umožnilo se střechou různě manipulovat. S otevřeným nebem nad hlavou tak buď mohli jet jen řidič a spolujezdec, nebo naopak třeba jen pasažéři vzadu.

Zadní sedadla šlo navíc sklopit a vytvořit tak rovnou plochu podobnou té v klasických pick-upech. Zadní víko se sklápělo dolů a přes mezeru, která by se tak normálně objevila, se automaticky vysunul další díl podlahy. Vznikla tak zcela rovná plocha dlouhá dva metry.

Dalším z odvážně pojatých konceptů značky Škoda z počátku milénia byl Joyster, představený na pařížském autosalonu v roce 2006. Tehdejší šéfdesignér značky Jens Manske se rozhodl navrhnout auto speciálně pro Paříž, z něhož měla být cítit láska, krása a emoce. Zároveň mělo jít o vizi malého automobilu pro mladé.

A tomu byla podřízena konstrukce i celkový vzhled. Joyster se tak stal třídveřovým hatchbackem s nezvyklou siluetou - kabinou posunutou vpřed, vůz byl navíc oděn do nápaditého, citronově žlutého laku karoserie.

Vnitřek byl čtyřmístný s bohatě dimenzovanými odkládacími prostory, které pojaly laptop nebo digitální kameru. Praktické pak byly boxy instalované na zadní straně předních sedadel, které šlo vyjmout z úchytů a díky integrovaným popruhům použít jako batohy.

Zajímavý koncept však nikdy neměl šanci na výrobu. „Se sériovou výrobou se už od počátku nepočítalo. Chtěli jsme ale ukázat, jak by mohl vypadat vstupní model, tedy první auto, které by si pořídili mladí lidé nebo mladá rodina,“ vzpomíná designér Jiří Hadaščok, který se na vzniku konceptu podílel. I tak se některé detaily z Joysteru nakonec v sérii přece jen objevily – design kol byl později použit pro Roomster Scout a Fabii Scout, další modely pak použily hranatější masku inspirovanou Joysterem.

Mladoboleslavské Střední odborné učiliště Škoda Auto má dnes už dlouholetou tradici žákovských vozů, když její studenti letos představili už jubilejní desátý automobil. Ten si staví prakticky sami, pod dohledem učitelů či odborníků přímo z automobilky, což jim pomáhá s odbornou praxí.

Historicky vůbec prvním automobilem, který tuto tradici zahájil, byla Škoda Citijet z roku 2014. I přestože byl první, byl dost odvážný, šlo totiž o dvoumístný kabriolet na bázi Citigo. Vedle chybějící střechy se Citijet od Citigo odlišil také bezpečnostním rámem nebo přepracovaným interiérem se sportovními sedadly a hudebním systémem.

Myšlenka studentského vozu se zrodila v souvislosti s tehdy slavným GTI srazem konaným u Wörthersee. Pro něj připravovali svůj Golf GTI studenti akademie ve Wolfsburgu. A tehdejší vedoucí Škoda Academy Christoph Lerche navrhl obdobu takového projektu pro studenty mladoboleslavského učiliště. Rozdíl měl být v tom, že studenti v Mladé Boleslavi budou zasahovat do konstrukce vozu, což se ve Wolfsburgu nedělo. „Napadlo nás, že bychom mohli udělat něco bláznivého, něco, co se nevyrábí a co mohou mladí lidé postavit. Tu myšlenku se povedlo prosadit, a tak se zrodila tradice,“ zavzpomínal na začátky projektu Michael Oeljeklaus, tehdejší člen představenstva Škoda Auto pro oblast výroby a logistiky.

Škoda Slavia je další dílo žáků Středního odborného učiliště Škoda Auto, byť tento název využívá také sedan určený pro indický trh. Pokud však zůstaneme u žákovského vozu z roku 2020, mluvíme o odvážně pojatém spideru, který vznikl přestavbou Škody Scala.

Auto se dle slov studentů inspirovalo sportovním prototypem Škoda 1100 OHC a zároveň oslavovalo tehdejších 125 let od založení mladoboleslavské automobilky. Proti sériovému vozu se přitom výsledný dvoumístný spider v lecčems změnil. Žáci zesílili konstrukci podlahy, odstranili střechu nebo zavařili zadní dveře. Zadní část pak zakryli speciálním, kapkovitě vyklenutým krytem, který přechází do nově vyvinutého víka zavazadelníku.

Ze sériového vozu naopak pochází přední a zadní náprava, řízení, kompletní elektronika včetně kabeláže i asistenční systémy. Nedotčena zůstala také palubní deska včetně digitálního přístrojového štítu a infotainmentu. Pohon Slavie spider pak zajišťuje benzinový čtyřválec 1.5 TSI (110 kW) kombinovaný se sedmistupňovým DSG.

Škoda Vision O je nejnovější kreací stylistického oddělení mladoboleslavské značky, debutovala na letošním mnichovském autosalonu. Zatímco poslední oficiální koncepty automobilky naznačovaly blízkou budoucnost a díky tomu se výslednému sériovému vozu hodně přibližovaly, Vision O je naopak pohledem do vzdálenější budoucnosti.

Naznačuje totiž, jak by v příštím desetiletí mohl vypadat design vozů Škoda, konkrétně jde o vizi velkého kombíku s elektrickým pohonem. Pokud bude alespoň část Vision O skutečně realizována, máme se na co těšit, odvážný design je zároveň aerodynamicky účinný, což pomáhá dojezdu, interiér konceptu je pak ryze moderní s displejem u okraje čelního skla, zároveň si však uchovává i klasické ovladače pro snazší ovládání.

A logicky nechybí ani obří zavazadelník, kterým jsou vozy Škoda pověstné, konkrétně koncept nabízí objem více než 650 litrů.