Proč se v Česku policie zaměřuje čím dál víc na měření rychlosti? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Plukovník Michal Hodboď je aktuálně zastupujícím ředitelem dopravní policie a jedním z hlavních autorů dopravní ročenky, která odhalila, že peníze inkasované na pokutách vloni proti roku 2023 značně stouply.

Ovšem je to tak černobílé, jak to na první pohled vypadá? Proč má policie v letošních prioritách měření rychlosti a co třeba nějaké novinky? Nebo ferrari? Nejen na tohle jsme se šéfa dopravních policistů zeptali a on nám ochotně odpověděl. Tak se usaďte a pojďme zjistit proč, co a jak.

Pane plukovníku, čím je způsobené, že loňská suma vybraná na pokutách byla o tolik vyšší než předloňská? Byla policie víc aktivní?

Na to je jednoduchá odpověď. Sice jsme odhalili více přestupků, ale tím nejzásadnějším důvodem byla novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ta zvýšila pokuty za vybrané přestupky. Někomu ten výběr pokut může přijít extrémní, ale uvědomte si, že pokuty se zvyšovaly naposledy v roce 2006 a porovnejte například svůj plat v té době a nyní.

Jaký je důvod, že se policisté tolik zaměřují na měření rychlosti? Přece jen tu máme řadu dalších a neméně závažných přestupků.

Uvedené vychází z úkolu, který byl uložen Policii ČR akčním plánem Strategie bezpečnosti silničního provozu. Současně je to interní priorita i pro samotnou Policii ČR. Rychlost patří k nejtragičtějším příčinám dopravních nehod a její nedodržování ohrožuje přímo dopravní prostor.

Řada lidí vidí v měření rychlosti obyčejné vydělávání, ovšem kde peníze vybrané na pokutách vlastně končí?

To záleží na tom, kdo pokutu uložil. Pokud se bavíme o Policii ČR, tak ta vybrané pokuty bez výjimky odvádí do státního rozpočtu.

Měla by být u nás stejně jako v Německu na vybraných úsecích dálnic povolená neomezená rychlost pojištěná doporučenou 130 km/h? Fungovalo by to v Česku?

To je velice dobrá a především aktuální otázka. V tuto chvíli je možné na dálnicích za splnění stanovených podmínek zvýšit rychlost až na 150 km/h. Ale musí to být za splnění přísných okolností. I proto k tomuto Ministerstvo dopravy přistupuje s náležitým respektem.

Ale plošné zavedení rychlosti nad 130 km/h vnímám jako vysoce rizikové a nelogické. Za úsměvné pak vidím srovnávání České republiky a Německa, pokud vezmu v úvahu strukturu a stav dálniční sítě.

Za mě by se mělo primárně na českých dálnicích vyřešit, aby zde byl provoz plynulý s minimálním rizikem tvorby kolon. Což je vzhledem k zatíženosti dálniční sítě dosti komplikované. Teprve potom bych diskuzi směřoval k otázce rychlosti.

K čemu je vám neomezená rychlost, pokud je provoz takový, že vám nedovolí jet ani rychlostí 130 km/h nebo většinu cesty prostojíte v koloně. Nemluvě pak o riziku, které představuje vysoká rychlost vozidel v provozu, kde je vysoká intenzita dopravy.

Současně je potřeba se na situaci podívat napříč celou Evropou. Víte, kolik zemí má v Evropě neomezenou rychlost na dálnici? Odpověď je jednoduchá, pouze Německo. Ostatní země mají rychlost upravenou a vědí proč. Stejně tak i v Německu se historicky diskutovalo a diskutuje, zda je neomezená rychlost na dálnici bezpečná.

Poslední roky se u nás řeší fenomén předjíždění kamionů. Pomohla a případně jak moc pomohla změna bodového systému usnadňující pokutování tohoto přestupku?

Za nás pomohla zásadním způsobem. Upozorňovali jsme, že situace se nezmění, pokud nebudeme mít možnost řešit tyto přestupky přímo na místě. Novelou se situace mění a my jsme teď schopni projednávat výrazně více přestupků než před novelou. A troufnu si říci, že se díky tomu situace na našich dálnicích zlepšila.

Mnoho řidičů kamionů namítá, že jsou proti nim čím dál větší represe, namísto nějakých koncepčních řešení. Co si o tom myslíte?

Pokud se bavíme konkrétně o předjíždění kamionů na vybraných úsecích dálnic, tak s nimi nesouhlasím. Zákazy předjíždění jsou pouze na těch úsecích, kde je extrémní intenzita provozu a předjíždějící kamion zde může ohrozit jednak plynulost, ale sekundárně i bezpečnost silničního provozu.

Trochu nás to vrací k tématu rychlosti na dálnici. Je potřeba si uvědomit, že naše dálnice jsou v některých místech výrazně zatížené provozem vozidel, a logické řešení je následně tento provoz uspořádat takovým způsobem, aby se minimalizovala rizika. A jedno z řešení je vymezit provoz pro konkrétní vozidla.

Letos se na nás motoristy valí velká novela zákona. Prozradíte nám, jaké novinky vztahující se na běžné řidiče v ní jsou a odkdy budou platit?

Za zmínku stojí například posunutí výše hmotné škody u ohlašovací povinnosti při dopravní nehodě ze 100 na 200 tisíc Kč, zefektivní se kontroly v silniční dopravě, legislativně bude upraven provoz takzvaných tatratraktorů nebo vznikne Inspekce silniční dopravy. Těch změn je ale celá řada.

Poznámka redakce: Novela platná (většina věcí v ní) od července 2025 dále upravuje například legislativu pro automatizovaná vozidla, vozidla taxislužby, prodlužuje platnost evidenční kontroly po dobu trvání technické kontroly, možnost zpoplatnění (mýto) silnic 2. a 3. třídy a další.

Od dubna 2025 policie nevyjíždí ke specifickým nehodám typu srážka se zvěří nebo kamínek ve skle. Pociťujete nějakým způsobem zlepšení situace pro práci policie? Je více času na závažnější případy?

Na vyhodnocení je brzo, ale zpětná vazba od základních článků je pozitivní. Tímto opatřením chceme zkrátit dojezdové časy k těm nejzávažnějším nehodám a využít více času na jejich šetření. V letošním roce chceme rovněž nakoupit z Fondu zábrany škod i takzvané GNSS stanice (globální navigační satelitní systém, pozn. redakce), které by měly zkvalitnit dokumentaci místa dopravní nehody.

Co aktuálně dělá a dále bude dělat policejní Ferrari 458 Italia? Jaké s ním máte plány?

Ferrari nám jezdí a doufám, že i dlouho jezdit bude. Já osobně toto vozidlo vnímám jako jasný signál, že stát umí v trestním řízení zabavovat i drahá vozidla. Co se týká konkrétního nasazení, počítáme, že bude nasazeno ve větší míře během letních prázdnin do akcí zaměřených na kontrolu rychlostních limitů nebo v souvislosti s kontrolou dodržování pravidel na dálnicích, a nelze vyloučit jeho nasazení i při dohledu na tuningové srazy.

Dostane italský supersport do budoucna nějakého parťáka?

Myslím, že nám jedno takové vozidlo zatím stačí. Ale do budoucna nemohu vyloučit, že mu nepřibude sourozenec. Avšak využití takovýchto vozidel je specifické a klade velké nároky na osádku. Navíc máme dostatek dalších výkonných vozidel značek Škoda nebo BMW.

Nakonec nás zajímá, jestli si umíte představit v ostré policejní službě nějaký elektromobil?

Dokážu, a dokonce už taková vozidla slouží. Jsou to například vozidla Hyundai Ioniq, s nimiž se můžete setkat v Praze. My teď interně toto téma živě diskutujeme. Především v souvislosti s mikrobusy pro výjezdovou službu k dopravním nehodám.

Rovněž si dokážu představit tato vozidla pro základní policejní činnosti. To, co je zde nejdůležitější, je samozřejmě dojezd těchto vozidel, ale stejně důležitá je i infrastruktura pro dobíjení a samotná rychlost dobíjení. Zde v současné době vidím ty největší rezervy pro plošné nasazení.

A umíte si představit, že role dálničních stíhačů převezmou elektrická nebo plug-in hybridní auta?

To si dokážu v určité míře představit. Ale nejprve by bylo potřeba investovat do dobíjecích stanic u dálničních oddělení a na to má Policie ČR jen omezené zdroje.

Za předpokladu, že by dopravní policie měla do ostré služby vybrat elektrické vozidlo, jaké by mělo splňovat parametry?

To je jednoduché, minimálně ty samé, jaké splňují současná vozidla. Co do výkonu, bezpečnosti, vnitřních rozměrů pro osádku, vybavení i celkového dojezdu. Určitě bych nechtěl snižovat standardy výkonu služby.

Podívejte se i na naše další rozhovory, třeba s bývalým pilotem F1 Davidem Coulthardem, dakarským šampionem Martinem Macíkem, s bavičem Richardem Genzerem, pilotem policejního vrtulníku nebo si připomeňte rozhovor s nedávno zesnulým mistrem filmu Jiřím Bartoškou.