Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

10 nejlepších motocyklů slavné značky, která slaví 100 let

Foto: Moto Guzzi
23. 3. 2021

15. března to bylo sto let od založení značky Moto Guzzi. Na začátku bylo jedno válečné přátelství, které skončilo tragicky, pak už šlo spíš o vizi a podnikatelský nápad než o nějakou vášeň či splněný sen. Nicméně Moto Guzzi, to je slavná historie, zapomenuté sportovní úspěchy a ikonické stroje.

Článek

Svedla je dohromady první světová válka. Technik Carlo Guzzi, závodník a letec Giovanni Raveli a Giorgio Parodi, syn janovského rejdaře, všichni tři ve službách Italské královské letecké armády (Italian Royal Navy´s Aviation). Říkali si, že když ve zdraví přežijí, že by mohli vyrábět motocykly. Guzzi by je vymýšlel, Ravell jezdil a Parodimo by zajistil počáteční kapitál a staral se o obchod.

Foto: Moto Guzzi

Obrázek orla provází Moto Guzzi celých sto let. Víte proč?

Ravelli sice zemřel v roce 1919 během zkušebního letu, ale ti dva se myšlenky nevzdali a 15. března 1921 založili v italském městečku Mandello del Lairo společnost s kapitálem 500 000 lir. První prototyp motocyklu byl přitom představen už v roce 1918, tehdy ještě s iniciálami G.P. (Guzzi Parodi), který měl na počest zesnulého přítele letce Ravelliho orla ve znaku. A v Mandellu se Moto Guzzi vyrábí dodnes, i když společnost několikrát změnila majitele.

Během sta let získala značka Moto Guzzi spoustu slavných vítězství, tím úplně prvním byl triumf v prestižním závodě Targa Florio v roce 1921, což se pak zvrhlo mimo jiné ve 14 titulů ve světových šampionátech. Dlouho držela rychlostní rekord, vyráběla motocykly pro policii a armádu, pak se postupně dostala do světa a dlouho dodávala motocykly třeba pro kalifornskou policii. Nedávno dodala taky stroje pro policejní složky v Berlíně, ale i pro mnoho dalších evropských měst, nebo také pro hradní stráž v Jordánsku. Moto Guzzi je dokonce motocyklem elitních jednotek Corazzieri, které doprovází prezidenta Itálie.

Od úplného začátku byly motocykly Moto Guzzi oblíbenými stroji dálkových cestovatelů. V roce 1928 Giuseppe Guzzi dojel k polárnímu kruhu na svém GT „Norge“ a položil základ tradici, která pokračuje dodnes. Moto Guzzi si prý vybral kvůli jednoduché a spolehlivé konstrukci, ostatně to byla od začátku filozofie, kterou razil Carlo Guzzi.

Foto: Moto Guzzi

Dnes už Moto Guzzi na velké závodní úspěchy jen vzpomíná

V padesátých letech byl v Mandellu otevřen aerodynamický tunel, první na světě v motocyklovém segmentu, který je dodnes přístupný návštěvníkům továrny. I díky němu vznikl motocykl Otto Cilindri s maximální rychlostí 275 km/h. Psal se rok 1955. A taky pár dalších strojů, které získaly 15 světových rychlostních titulů a vyhrály 11 závodů Tourist Trophy…

V šedesátých letech, po lehkých motocyklech Stornello a Dingo, vdechlo Moto Guzzi život sedmistovce V7, s válci rozevřenými v úhlu 90°, a s kardanem, pohánějícím zadní kolo – tak známe Moto Guzzi dodnes. A modely jako V7 Special, V7 Sport, California a Le Mans se staly legendami.

Slavné poválečné období však vystřídala neslavná sedmdesátá léta a období úpadku. V roce 1973 koupil Moto Guzzi jistý Alejandro de Tomaso, Argentinec italského původu, který si moc dobře uvědomoval možnosti firmy a společně se značkou Benelli chtěl zatopit konkurenci z Japonska. Bezúspěšně. V roce 2000 byla Moto Guzzi prodána Aprílii, od roku 2004 pak patří koncernu Piaggio.

Foto: Moto Guzzi

Motocykly Moto Guzzi se už sto let vyrábí na jednom místě, v italském městě Mandello

„Sté výročí značky Moto Guzzi je okamžikem, na který může být hrdá jak společnost Piaggio Group, tak celý italský průmysl, nejen jeho motocyklový sektor,“ řekl prezident společnosti Roberto Colaninno: „Inovativní schopnosti, odvaha předběhnout čas, soutěživý duch a láska k produktům jsou hodnoty, které Moto Guzzi po celá léta kombinuje se svým výjimečným vztahem k lokální komunitě. Už od roku 1921 je každý motocykl Moto Guzzi vyrobený v Mandellu, na místě, kde byla společnost přesně před sto lety založena.”

Ale dost vzletných řečí, pojďme se podívat na 10 nejzajímavějších strojů ze stoleté historie Moto Guzzi! Sám jsem jednu Guzzi kdysi jezdil, měl jsem model V11 z roku 2002 a od té doby mám pro tuto značku nezměrnou slabost…

Moto Guzzi Normale 500 (1921)

Foto: Moto Guzzi

První motocykl značky se ve výrobě udržel jen tři roky

První motocykl Moto Guzzi rozhodně neměl V-twin, ale horizontálně uložený jednoválec. A nic se na tom nezměnilo dalších dlouhých pětačtyřicet let. Vzduchem chlazený Normale 500 dával skromných 8,5 koně, ale by spolehlivý, stejně jako třístupňová převodovka s ručním řazením. Přední vidlice a tuhá zadní část byly poplatné době vzniku, stejně jako rám se dvěma kolébkami.

Moto Guzzi Norge GT 500 (1928)

Foto: Moto Guzzi

Aby světu ukázali, že jejich stroje vydrží, podnikli s ním velkolepý výlet na konec světa. Tedy Evropy

Motocykl, na kterém Guiseppe Guzzi, bratr zakladatele Carla Guzziho, dojel z Itálie až na Norddkap, nejsevernější bod Evropy. 3 800 kilometrů dlouhá cesta se zapsala nejen do dějin značky, ale taky ukázala spolehlivost nového stroje GT 500, který byl kritizován kvůli inovovanému zadnímu zavěšení a otazníky se vznášely i nad odpružením předního kola. Všechno fungovalo na jedničku.

Moto Guzzi Airone 250 (1939)

Foto: Moto Guzzi

Mimořádně oblíbený nejen v Itálii, ale v celé Evropě

Tohle byla revoluce! Airone 250 měl sice ještě pořád naplocho uložený jednoválec, ale zásadní novinkou bylo použití teleskopické vidlice a brzd velkého průměru pro zlepšení výkonu a bezpečnosti. Se čtvrtlitrovým motorem byl Airone na svou dobu svižným motocyklem, ale to nezabránilo značce ve vytvoření verze Sport. Výkon stroje s karburátorem Dell'Orto SS a silnějšími ventilovými pružinami dosáhl 13,5 koně, maximální rychlost se vyšplhala na 120 km/h.

Nakonec byl v Itálii Airone více než patnáct let nejprodávanějším motocyklem v kategorii se středně velkým zdvihovým objemem

Moto Guzzi Galleto (1950)

Foto: Moto Guzzi

Kolik z vás vědělo, že Moto Guzzi vyráběla i skútry?

Poválečná Evropa nutně potřebovala stroje, které budou levné a spolehlivé. Lehké motocykly a skútry se staly hitem a Moto Guzzi přišla s modelem Galleto. Vyráběl se v mnoha variantách s objemem od 160 do 192 cm3, měl tří i čtyřstupňovou převodovku a Moto Guzzi ho neustále vylepšovala. V roce 1961 došlo i na elektrický startér. Dnes už si na tenhle skútr nikdo ani nevzpomene, ale značce hodně finančně pomohl.

Moto Guzzi V8 500 GP „Otto Cilindri“ (1955)

Foto: Moto Guzzi

Extrémně zajímavá, ale bohužel taky nespolehlivá konstrukce

Na jednom konci továrny Guzzi vyráběla skútry a na tom druhém horečně pracovalo závodní oddělení na něčem rychlém, převratném a pokrokovém! Výsledkem byl stroj V8 500 GP!

Osmiválec, kterému láskyplně přezdívali Otto, dával výkon 78 koní a rozjel aerodynamicky tvarovaný stroj až na 275 km/h.

Vzduchem chlazený čtyřtaktní osmiválec o objemu 499 cm3 byl spojen se čtyř, pěti nebo šesti rychlostní převodovkou, a i když byl extrémně rychlý, tak byl zároveň nespolehlivý a nikdy nedovolil V8 500 GP udělat nějaký slušný závodní výsledek.

Moto Guzzi V7 700 (1967)

Foto: Moto Guzzi

Stroj, který jasně nasměroval další vývoj Moto Guzzi

V roce 1961 se motocyklový průmysl dostal do krize a v Moto Guzzi se začali zaobírat možností výroby automobilů. Inženýr Giulio Cesare Carcano původně navrhl půllitrový dvouválec do V pro Fiat, ale v továrně v Mandellu by nakonec nebyli schopni uspokojit tak velkou poptávku. Naštěstí italská policie v té době poptávala nové stroje, kde hlavním kritériem byly nízké provozní náklady na 10 000 km.

S podélně uloženým (kliková hřídel je v ose motocyklu) dvouválcem s objemem zvýšeným na 703 cm3 a kardanem to Moto Guzzi vyšlo na první dobrou! A návrh přilákal i policejní oddělení až z Los Angeles v Kalifornii. Model V7 měl 40 koní, ale hlavně byl synonymem pohodlí a spolehlivosti. Byl to taky první motocykl s tímto nevšedním motorem, který nakonec definoval novodobou historii Moto Guzzi.

Moto Guzzi V7 Sport (1971)

Foto: Moto Guzzi

Závodní úspěchy povzbudily mladého inženýra do dalšího vývoje

V roce 1967 nastoupil do vývojového oddělení Lino Tonti a s vervou se pustil do zdokonalování motocyklu V7. Tonti rychle rozšířil sortiment o V7 Special, Ambassador a California. Za jeho vrcholné dílo je však považován model V7 Sport.

Díky zkušenostem ze závodních divizí značek Mondial a Gilera Tonti věděl, že by z motoru mohl dostat víc, a tak ho převrtal na objem 748 cm3, což znamenalo nárůst výkonu na 53 koní. V7 Sport se okamžitě stal mimořádně oblíbeným motocyklem, a to až do doby, než přišel jeho nástupce.

Moto Guzzi Le Mans 850 (1975)

Foto: Moto Guzzi

Kultovní stroj prošel hned čtyřmi stupně vývoje

Nese jméno po slavném francouzském vytrvalostním závodě a je to dokonalý stroj i na dnešní poměry. V-twin 844 cm3 poskytl výkon 71 koní a jel až 210 km/h. Mezi lety 1976 až 1993 získal model Le Mans 850 řadu vylepšení – generace Mark II měla větší kapotáž, Mark III vyladěný motor a odpružení. Až v roce 1993 ukončila Moto Guzzi výrobu modelem Mark IV.

Moto Guzzi Griso 1100 (2005)

Foto: Moto Guzzi

Svalnatý design, velký motor a mohutný zátah

Celých dvacet let jsme čekali, jestli se Moto Guzzi postaví zpátky na nohy, nebo ji sežere moderní doba, ale povedlo se. Model Griso vytěžil z celosvětové obliby naháčů a klasický roadster podle staré školy si okamžitě našel fanoušky. Co ztrácel na obratnosti a hbitosti, to doháněl charakterem a hlučností. Jeho vidlicový dvouválec 1 064 cm3 měl 87 koní a mohutný zátah. Podařený svalnatý design taky udělal svoje a Griso se rychle zařadilo mezi kultovní motocykly.

Moto Guzzi V85TT (2019)

Foto: Moto Guzzi

S nejnovějším modelem se italové vezou na dvou nejoblíbenějších vlnách současnosti

Nejnovější motocykl značky, model V85 TT, nahrazuje povedené Stelvio a spojuje v sobě jak dobrodružnou jízdu, tak vzhled klasických strojů. Obojí je přitom zákazníky mimořádně žádané.

Není to úplně klasické enduro, má ten fantastický motor, co se vymyká všemu ostatnímu, a ještě v sobě nese trochu retra… Prostě má všechny předpoklady k tomu, aby uspěl. A kdo se na něm svezl, ten si ho nemůže vynachválit!

Tak uvidíme, s čím vším přijde Moto Guzzi v dalších sto letech… A ještě jednou gratulace!

Reklama

Sdílejte článek