Ferrari 288 GTO je zpět v podobě fantastického restomodu. Vzdává hold svému tvůrci

Oficiální název této legendy z poloviny 80. let zněl pouze Ferrari GTO, ale fanoušci jej rychle překřtili na 288 GTO díky 2,8l osmiválcovému motoru o výkonu 400 koní. Původní název byl zkratkou pro „Gran Turismo Omologato“, neboť GTO bylo původně určeno pro závody Skupiny B. Ta však byla zrušena ještě předtím, než se vůz postavil na start první rychlostní zkoušky.

Slavnější je dnes možná F40, ta ale ve velkém těží z techniky GTO. Starší z obou modelů je navíc vzácnější, GTO vzniklo pouze v počtu 272 kusů, kdežto F40 je se svými 1 311 kusy téměř tuctovou záležitostí. A právě ojedinělé a starší GTO se dočkalo znovuzrození v podobě skvělého restomodu jménem Maggiore GranTurismo.

Na první pohled se tu zdá být vše v pořádku – povědomý ostře řezaný klínovitý tvar, mrkací světla vpředu, motor uprostřed a poháněná jsou zadní kola. Pod povrchem se ve skutečnosti ukrývá šasi z typu 308, ze kterého typ GTO vychází. Jde tedy o skvělou volbu pro ty, kteří by chtěli mít své vlastní GTO, ale nechce se jim dávat bezmála pět milionů dolarů za originál.

Z dárcovské 308 toho přirozeně zůstalo jen velmi málo – dokonce i samotné šasi bylo značně upraveno. Upravený základ z 308 byl pak oblečen do karoserie vyrobené z hliníku používaného v leteckém průmyslu a přibyl také moderní brzdový systém od firmy Brembo. Díky kompletně novému zavěšení je restomod od Maggiore také o pořádný kus širší.

Motor je cokoliv, jen ne beze změny. Základní komponenty jako kliková skříň zůstaly, ovšem nové jsou hlavy válců, osm škrticích klapek pro každý válec, nové je i sací potrubí doplněné o mezichladič, který pomáhá chladit vzduch pro dvě mohutná sekvenční turbodmychadla. Jako bonus přibyl zbrusu nový kryt motor z karbonu. Výsledkem je plných 600 koní putujících na zadní nápravu přes manuální šestikvalt.

Zajímavé je, že motor z typu 308 je spřízněný nejen s typem 328 Turbo nebo dokonce 208 Dino, mnoho má samozřejmě společného i s 288 GTO, které je do značné míry vrcholnou iterací typu 308. Svým způsobem se tedy dá říct, že Maggiore GranTurismo vzniklo podle téhož receptu, jen s využitím moderních materiálů a výrobních postupů.

Zajímavé je, že projekt má i svou duchovní rovinu – na projektech 208, 308, 328 Turbo, 288 GTO a vlastně i F40 se podílel jistý Nicola Materazzi. Materazzi byl kupodivu garantem projektu Maggiore GranTurismo a majitel firmy Maggiore Automobili s ním úzce spolupracoval. Premiéry znovuzrozeného GTO se ale už nedočkal – zemřel doslova pár dní před oficiálním představením.

„Ze všeho nejvíce mě mrzí, že nám nebyla dopřána ta čest se o tento vzácný moment podělit s osobou, která hrála zcela klíčovou roli v našem projektu,“ poznamenal Gianluca Maggiore, zakladatel firmy Maggiore Automobili. „Je to obrovská škoda, o to víc je však tento vůz poctou jednomu z nejvýznamnějších inženýrů a designérů 20. století.“